Neobyčejný milostný příběh profesionálního vraha a mladé dívky. Leon je nájemný vrah, člověk, kterého nedokáže nic zastavit před splněním úlohy. Do jeho života vstoupí dvanáctiletá Matilda. Rodina nevinné Matildy byla vyvražděna zkorumpovaným policajtem a ona se rozhodla pro krutou pomstu.
Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.
V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.
Madrid 1980. Úspěšný režisér Enrique Serrano už dlouho marně hledá námět, který by ho zaujal, když k němu náhle vpadne neohlášená návštěva. Enrique hned nepozná svého někdejšího spolužáka Ignacia, jenž ho přišel požádat o roli, a snaží se ho zbavit, přestože mu připomene minulost. Po jeho odchodu se ale začte do rukopisu novely, který mu Ignacio nechal, a začnou v něm ožívat vzpomínky. V 60. letech se jako chlapci setkali v jezuitské koleji, kde spolu objevovali film, ale také lásku, sex a strach. Svědkem i hlavním aktérem jejich probuzení byl tehdy otec Manolo, ředitel ústavu a profesor literatury, zosobňující dvojtvářnost náboženských institucí této doby. Příběh, jehož autorem je Ignacio, zaujme Enriqua natolik, že po někdejším intimním příteli, s nímž se pak setkal znovu jen jednou v 70. letech, začne pátrat. Je mu jasné, že objevil námět, na který čekal, a je odhodlán natočit podle něj film. Netuší ale, k jakým odhalením ho pátrání po bývalém příteli dovede.
Match Point – Hra osudu je drama o společenském vzestupu mladého muže a děsivých následcích jeho ctižádosti. Hlavní hrdina se nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami a nenachází cestu ven. Uchýlí se tedy k extrémnímu řešení. Děj filmu zasadil režisér Woody Allen do anglické vyšší společnosti. Scarlett Johanssonová zde hraje krásnou americkou dívku, která vstoupí mezi Jonathana Rhys Meyerse a jeho ženu Emily Mortimerovou. Matthew Goode je Emilyn bohatý bratr, který tuto zápletku odstartuje.
Jednoho dne se ředitelka základní školy na svatbě seznámila s řezníkem, který se jmenoval Popaul. A zrovna v té době začne městem otřásat série záhadných vražd.... Kdo, nebo co je má na svědomí?
Manželé Jeff a Amy Talorovi jedou přes Nevadskou poušť do San Diega. U odlehlé benzínové pumpy si jejich luxusního džípu všimne řidič Earl, se kterým má Jeff drobný konflikt. Když mají o něco později poruchu na voze, nabídne jim pomoc řidič kamionu Red Barr, který slíbí, že Amy odveze k telefonu v blízkém motelu. Když pak zjistí, že závadu někdo způsobil úmyslně, spěchá za manželkou. Ta však zmizela. V motelu, odkud měla volat pomoc, ji nikdo neviděl. Jeff dohoní kamion, Barr však Jeffovi i zastavené policejní hlídce tvrdí, že jeho ani jeho ženu nezná...
Freddy Heflin je obyčejný maloměstský šerif, který má sen stát se newyorským policistou. Při záchraně své milované ženy však částečně ohluchne. Navíc celý Heflinův život se má změnit... Nejdříve objeví důkaz o vraždě, která měla vypadat jako sebevražda, a posléze také o korupci mezi policisty. Freddy si pak musí vybrat mezi muži, kteří byli jeho vzory, ženou, kterou zbožňuje, a zákonem, který má prosazovat.
Má myslet jako vrah, ale musí jednat jako detektiv.
Když se profesionální gigolo v Beverly Hills zamiluje do manželky svého klienta, je nakonec obviněn z vraždy.
Postarší milionář je nalezen mrtev ve své ložnici. Vypadá to na oběť infarktu myokardu, ale jeho sekretářka tvrdí, že byl zavražděn. Policejní vyšetřování odhalí, že starý pán si užíval výstřední sexuální praktiky s majitelkou galerie Rebeccou Carlson - a ta je potencielní dědičkou miliónů dolarů z jeho pozůstalosti. Je proti ní vzneseno podezření z vraždy. Zbraň: její vlastní tělo. Obhájce Frank Dulaney se rozhodne ji zastupovat a je přesvědčen o její nevině. Brzy však i on propadne jejímu kouzlu i jejím divokým praktikám...