Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.
Jednoho dne se narodí dvěma manželům vytoužené dítě. Místo radosti je ale čeká šok, když zjistí, že dítě vypadá jako stařec. Otec ho tedy pohodí před domem pro staré, kde se ho ujmou a čekají, že znetvořené dítě brzy zemře. Benjamin ale neumírá. Naopak roste a sílí. Časem se vydává do světa, aby ale zjistil, že nejlépe mu bylo doma. Po jeho návratu se setkává se svou přítelkyní z dětství, která vyrostla do nádherné ženy. Jak se z Benjamina stává mladý muž, začínají se v něm probouzet city vůči ní. Jak ale jejich vztah vydrží, když Daisy je předurčeno stárnout a Benjaminovi mládnout?
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
V Haně a jejích sestrách se Allen znovu věnoval svým oblíbeným tématům, jako jsou svádění, nedostatek lásky, láska k městu, film jako balzám, či strach ze smrti – tady tématům, jimiž se zabýval třeba už i v Annie Hallové a Manhattanu. Od uvedení Annie Hallové tak dosáhl největšího okamžitého úspěchu – jak komerčního, tak v uměleckých kruzích. Sám Woody, který se při práci na svých projektech všem vnějším zásahům vyhýbá, nevycházel z údivu, když zjistil, že se tentokrát strefil do černého u kritiků i u diváků: „Když člověk udělá úspěšný film, začne se ptát sám sebe, v čem jsem se zmýlil? Musel jsem udělat něco, co je buď pohodlné, nebo potvrzuje předsudky střední vrstvy nebo je příliš povrchní či přehnaně citlivé.“
Jako většina lidí v budoucnosti, také Richard Martin koupil pro svou rodinu domácího robota. Ten jejich, nový model s označením NDR-114, dostal jméno Andrew a zpočátku nikdo netušil, jaký unikát představuje a jak moc ovlivní život celé rodiny. Na rozdíl od ostatních robotů mu to myslí, má smysl pro humor, je schopen cítit a vnímat krásu, rychle se učí a je překvapivě kreativní. Z výkonného služebníka se postupně stává miláčkem rodiny, zejména malé Amandy, která se ho zpočátku bála a neměla ho ráda.
Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.
Tragikomedie, která se odehrává ve válečném Německu. Hrdinou je šestnáctiletý Bruno, kterého každý považuje za nevzdělatelného debila. Jenže lidi, kteří se mu pošklebují, nenávidí tak mocně, že je začne odpravovat přesně nasměrovanými raketkami. To, co se nedaří rozluštit nejváženěnějším vědcům Třetí říše, právě on intuitivně rozlouskl...
Když bostonská právnička Mary zjistí, že jí zemřelá teta odkázala dům v Plymouthu, netuší, že možná zdědila historický poklad. Místní historik Everett Mather se totiž domnívá, že se dům nachází na místě, kde Otcové poutníci slavili první Díkůvzdání na americké půdě. Najdou ti dva společnou řeč?