Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. Skončil ale jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře“. Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi, který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl… černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víra ve svobodu a pomoc.

Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea, místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu.

V lednu roku 2009 se svět stal svědkem „zázraku na řece Hudson“, když kapitán „Sully“ Sullenberger nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Přestože veřejnost a média mluvila o ojedinělém činu dokazujícím jeho letecké dovednosti, probíhající vyšetřování hrozilo zničit jeho pověst a kariéru.

Film vychází z bestsellerových memoárů Jeannette Walls z roku 2005. Mladá dívka Jeannette je druhou dcerou Rexe a Rose Mary Wallsových. Jeannette vyrůstá a dospívá v disfunkční rodině nekonformních nomádů - s matkou, která je výstřední umělkyní, a otcem alkoholikem, který podněcuje dětskou fantazii s nadějí, že přinese rozptýlení do jejich chudobného života.

Příběh Jareda Eamonse, syna baptistického pastora v malém americkém městě, který musí překonat následky přiznání své homosexuality rodičům. Ti bojují s tím, jak uvést v soulad svou víru s láskou k synovi. Ze strachu ze ztráty rodiny, přátel, komunity se Jared nechá dotlačit k návštěvě terapeutického programu přeměny. Během pobytu se dostane do konfliktu s jejím lídrem a začíná jeho cesta k nalezení vlastního názoru a akceptování sama sebe.

Životopisný film o slavném pianistovi a baviči Valentinovi Liberacem začíná létem roku 1977, kdy do jeho bouřlivého života v Las Vegas vstoupí mladíčký, teprve šestnáctiletý, naivní Scott Thorston, který je najat coby Liberaceho osobní řidič. Scott je okouzlen Liberaceho pompézním světem, opulentní vilou i jeho extravagantním stylem a záhy spolu prožijí tajnou milostnou aféru, která se rozvine ve vážný vztah. Film zábavným způsobem sleduje vášnivý, nelehký a dramatický vztah obou mužů v době, kdy bylo zcela nemyslitelné přiznat se veřejně k homosexuální orientaci, zvláště pak pro lidi ze showbusinessu. Liberace chtěl utajit před veřejností se stejnou urputností jako svoji sexuální orientaci i nemoc AIDS, které nakonec roku 1987 podlehl. Navzdoru velkému věkovému rozdílu a Liberaceho manýrám stál Scott po Liberaceho boku až do jeho smrti.

Subtilní příběh o hledání ztraceného vztahu úspěšného romanopisce k jeho vlastní matce, již narůstající senilita odvádí do jiného světa.

Snímek Blaze je inspirován životem country zpěváka jménem Blaze Foley, neslyšícího legendárního textaře z texaského hudebního hnutí "Outlaws", v němž se zrodily takové legendy jako jsou Merle Haggard a Willie Nelson. Ve filmu se prolínají tři různé časové roviny sestávající z rekonstruovaných verzí Blazeovy minulosti, současnosti i budoucnosti. Ty zkoumají zpěvákovu milostnou aféru se Sybil Rosenovou; jeho poslední, temnou noc na Zemi; i vliv jeho písní a smrti na fanoušky, přátele i nepřátele. Rozvětvený příběh vyústí v hořkosladké zakončení, které jen stvrzuje Blazeovy významné vzestupy i pády, stejně jako dojem, který udělal na lidi kolem sebe.