Tento unikátní film byl restaurován a digitalizován v úplné verzi a znovu uvádí na scénu velkolepou fresku z Bulváru zločinu. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými postavami z divadelní a kriminální historie, pouze jejich milostná a soukromá dobrodružství jsou dílem autorovy představivosti. Marcel Carné vytvořil film ve stylu románů Victora Huga, který vypráví příběh o lásce a zločinu.
Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006)
Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.
Renomovaný maďarský tvůrce (Bílé dlaně, Bibliotheque Pascal) přichází s komorní studií dvou rodin, které okolnosti svedou k dočasnému sdílení prostoru jednoho neobvyklého bytu. Nezávislý snímek, který vyniká vynalézavou inscenací, precizním vykreslením povah a hereckými výkony, jež se zadřou pod kůži, specifickým způsobem navazuje na tvorbu Cassavetese či Bergmana. (51st KVIFF)
Francouzsko-dánská polární expedice objeví na nejsevernějším břehu Grónska tělo muže dokonale konzervovaného v ledovci. Je to nepochybně člen posádky francouzské lodi, která zde ztroskotala roku 1905. Zmrzlé tělo bylo dopraveno do Francie, kde se podařilo neznámého muže oživit. Pro bohatou rodinu Huberta de Tartas je tato událost jen senzací a dalším úspěchem vědy. Ovšem pouze do té chvíle, kdy se zjistí, že zmrzlý Hibernatus je vlastním dědečkem manželky Huberta de Tartas. Hubert se chce příbuzného ponechat vědě, ale jeho žena Edmée chce naopak dědečka vrátit rodině. Ale komu vlastně nyní patří rodinná továrna?
Loď Bounty má přivézt z ostrova Tahiti sazenice chlebovníku. Situaci na palubě však komplikují zvolená riskantní trasa, bouře a především spory mezi mužstvem. A také mezi kapitánem Blighem a jeho zástupcem Fryem, který je nakonec ve funkci nahrazen lehkomyslným důstojníkem Fletcherem. Dlouhý pobyt na ostrově navíc posádku demoralizuje, a když se má loď vydat na zpáteční cestu, opět riskantní trasou, dojde ke vzpouře. Muži, vedení Fletcherem, se zmocní lodi, vysadí do člunu kapitána a devět mužů, kteří mu zůstali věrní, a pak se vrátí na Tahiti. Král Tynah však nechce mít potíže s anglickými úřady a odmítne vzbouřence přijmout. Odplují společně s několika dívkami, mezi nimiž je i králova dcera Mauatua, která s Fletcherem čeká dítě. Zatímco kapitán Bligh po vysilující čtyřicetidenní plavbě dosáhl přístavu Coupang v holandské východní Indii, vzbouřenci na Bounty po několikaměsíčním bloudění přistáli u ostrova Pitcairn, kde žijí jejich potomci dodnes.
Všechno, co si farmář Graham Hess doposud myslel o tomto světě, se změní v okamžiku, kdy objeví na svém poli zvláštní poselství – složitý obrazec z kruhů a čar, vyrytý do kukuřičného lánu. Skutečnosti, které odhalí během vyšetřování tohoto tajemství, navždy změní životy jeho bratra a dětí.
Cesty lásky bývají nevyzpytatelné a neznají hranic. Mladý pěstitel tabáku továrník Louis (Jean-Paul Belmondo) očekává na tichomořském ostrově svou neznámou nevěstu, Julii, kterou však po cestě zaoceánskou lodí zavraždila podvodnice Marion (Catherine Deneuveová). Marion je krásná a Louis jí okamžitě podlehne a bezmezně se do ní zamiluje. Marion si počíná velmi obezřetně a brzy získá přístup ke všem Louisovým penězům, se kterými prchne zpět do Francie. Louis je odhodlán ji najít a pomstít se. Ale láska zničí jeho odhodlání. Snímek o velké bláznivé lásce byl Truffautovou poctou jeho velkým vzorům Jeanu Renoirovi a Alfredu Hitchcockovi.
Je spousta dveří, ale pouze jedny vedou do Narnie. Petr, Zuzana, Edmund a Lucinka se opět dají do zachraňování tohoto kouzelného světa. Od prvního dílu v Narnii uběhlo spousta času a opět ji sužuje zlo. Tentokrát v podobě občanské války. Jediný kdo zemi může zachránit je princ Kaspian, který požádá o pomoc naši známou čtveřici.
Ania a Kasia jsou kadeřnické učnice a čas tráví mezi školou, brigádou v salonu na osiřelém krakovském sídlišti a příbytky, kde na ně však harmonický vztah s rodiči nečeká. Příběh dvou sympaticky svéhlavých dívek na cestě k dospělosti je zachycen s důrazem na autenticitu, která nemůže nepřipomenout vrcholná díla československé nové vlny. (51st KVIFF)
Když je do kongresu zvolen novinář Evan Baxter s heslem „změnit svět“, rozhodne se Bůh mu tu možnost dát… jen trochu jinak, než novopečený senátor očekává. Nechá jej postavit archu.