Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 8 Oscarů. Jeden ze získaných Oscarů patří Georgovi C. Scottovi a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po Dni-D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný a dokázal svými schopnostmi , že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.

Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů...

Láskyplný příbeh chlapce a jeho otce, který bojuje v druhé světové válce, vypráví o hodnotě rodiny a přátelství a o různých filozofiích života a víry. Prostřednictvím bojových konfliktů ve vojně odhaluje to, co je skutečně důležité i v těch nejtěžších okamžicích života člověka.

Rekonstrukce jedné ze zlomových událostí druhé světové války, útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech, v němž se útočníkům podařilo jediným úderem a téměř beze ztrát potopit nebo alespoň těžce poškodit velkou část naprosto nepřipravené americké tichomořské flotily. Tento zákeřný čin (k útoku došlo ještě před oficiálním vyhlášením války) otřásl Amerikou, která se do té doby snažila zůstat stranou od války na evropském kontinentu. Reakcí na útok byl vstup Ameriky do válečného dění, které pak vyvrcholilo zničením Hirošimy a Nagasaki.

Rok 1943. Mladí muži narukovali do války a bohatí podnikatelé náhle přišli o baseballové týmy, které používali k reklamě. Proto na sebe dlouho nenechala čekat myšlenka, že po dobu války mohou ženy nahradit muže. Pěkný nápad, leč poněkud hůře uskutečnitelný, jedná-li se o tak výlučně pánskou záležitost, jakou je baseball.

Gangster pařížského podsvětí André má dluhy, vymahači jsou mu v patách, a tak se rozhodne skoncovat se životem. Na mostě, odhodlaný ke skoku, však není sám. Spatří krásnou dívku Angelu, která se chystá udělat to samé. Jejich pohledy se letmo setkají a nádherná neznámá se vrhne dolů. André neváhá, skočí za ní a zachrání ji. Vděčná Angela je pro něj ochotna udělat cokoliv. Když se jí André svěří se svým trápením, kráska ho zbaví všech dluhů. Proč to ale udělala?

Skutečný příběh elitního 6. praporu pod velením podplukovníka Henryho Mucciho, který podniká odvážnou záchrannou misi. Vojáci cestují 30 mil za nepřátelskou linii aby osvobodili přes 500 amerických válečných zajatců z nechvalně proslulého japonského zajateckého tábora.

Film Když utichly trumpety nás přivádí přímo na bitevní pole, hluboko do bahna a válečného šílenství. Americké jednotky mají za úkol chránit most ostřelovaný nepřátelskými tanky. Muži, kteří jsou již tak ohroženi nebezpečím minových polí, musí čelit smrti číhající na každém kroku, včetně nepřátelských leteckých útoků. Stovky životů jsou ztraceny, a zbylí vojáci jsou zranění a psychicky vyčerpaní. Teď však vše závisí na čtyřech mužích: vystrašeném vojínovi povýšeném na kapitána, statečném a odhodlaném lékaři, zlostném mladém seržantovi a nezkušeném novém rekrutovi. Jedinou věcí, která je jim všem společná, je zoufalá vůle přežít.

Film byl inspirován deníkem, který si v koncentračním táboře Dachau vedl lucemburský kněz Jean Bernard. Jeho deník podrobně zaznamenával všechny události oněch hrůzných dnů, ale chybí v něm záznamy o devíti únorových dnech roku 1942. Kremer je z Dachau nečekaně propuštěn na dovolenou. Krátce po návratu domů však zjišťuje, že dostal dovolenou, aby splnil konkrétní úkol. Jeho nadřízený, biskup, se stal pro nacisty nepohodlným, protože odmítá spolupracovat. Nacisté chtějí Kremera využít k získání oficiální podpory pro Hitlerovu církevní politiku. Kremer tak stojí před morální volbou: buď kompromis s nacisty, nebo návrat do pekla koncentračního tábora. Místní Untersturmführer Gebhardt, sám pod tlakem svých nadřízených, dává Kremerovi devítidenní lhůtu na splnění úkolu. Ačkoli se jedná o fiktivní dílo, Devátý den vychází ze skutečných událostí a je poctou stovkám duchovních, kteří za odpor proti nacistickému režimu zemřeli v koncentračních táborech.

Filmová fikce o tom, co by nastalo, kdyby Hitler vyhrál válku. Píší se 60. léta a válečné zločiny Němců jsou utajovány. Hitler chce domluvit příměří s americkým prezidentem, aby mohl zničit Stalinovy válečné zbraně…

Je rok 1991 a do kostela kdesi na americkém středozápadě se trousí smuteční hosté. Marie (Neve Campbell) se třesoucím hlasem loučí se svým otcem, jehož památku přišli uctít váleční veteráni a další přátelé. Na lavičce před kostelem sedí Ethel (Shirley MacLaine), stále krásná žena, která se ale se svým zesnulým manželem Chuckem loučí po svém. Chucka nikdy doopravdy nemilovala, její srdce patřilo Teddymu, jinému vojákovi, jehož osud zůstal obestřen tajemstvím.