Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.

Píše se rok 1966. Saya je poslední žijící členkou rodu původních upírů a díky jejím schopnostem pracuje pro tajnou americkou armádní složku, která se zabývá likvidací démonů. V přestrojení je vyslána na střední školu v Yokotě, kde má za úkol lokalizovat a následně zabít skupinu nestvůr, které mají na svědomí několik vražd zdejších obyvatel...