Co si Jamil pamatuje, válka tu byla odjakživa. Jamil však věří, že už brzy skončí, a moc se na to těší: znamená to návrat otce, kterého chlapec zná jen z fotografií a dopisů. Jednou maminka odjede do dalekého města a přiveze zpátky malou holčičku Oxanu, která skoro nemluví. Předá Jamilovi žádost otce postarat se o ni jako o vlastní sestřičku…

Filmová adaptace životopisu Loretty Lynnové, který ona sama napsala společně s Georgem Vecseyem. Narodila se v Butcher Hollow (Kentucky) jako jedno z osmi dětí chudého horníka Teda Webba. Ve čtrnácti letech se vdala za Doolittla Lynna. O šest let později, již jako matka čtyř dětí, začala příležitostně zpívat o víkendech v místních hospodách. V pětadvaceti letech nahrála demo u nezávislé nahrávací společnosti, se kterou pak rozjela turné po všech rozhlasových stanicích na Jihu. Její první singl „Honky Tonk Girl“ zabodoval v hitparádách a otevřel Lorettě cestu do slavné Grand Ole Opry v Nashvillu. Její úspěch ji ukázal jak kladné stránky hvězd v podobě spousty hitů, vyprodaných koncertů či blízkého přátelství s Patsy Clineovou, tak i svoji odvrácenou tvář - vyčerpání z přepracování, nervové zhroucení a problémy v manželství...

Rokenrol nikdy nezemře. Životní příběh zpěváka Ritchieho Valense. Třetího února 1959 se zřítilo letadlo, na jehož palubě byli mj. známí rokenroloví hudebníci Buddy Holly, Ritchie Valens a Big Bopper. Toto datum je dodnes označováno za den, kdy zemřela hudba. Americký film La Bamba vypráví životní příběh mexického chlapce Ricarda Valenzuely, který se pod uměleckým jménem Ritchie Valens stal jednou z rokenrolových hvězd. Jeho zářivá kariéra netrvala ani šest měsíců, stačil natočit pouze tři hity (jedním z nich byla právě La Bamba, rokenrolová verze mexické lidové písně) a zemřel ještě před osmnáctými narozeninami - jeho hudba však přetrvala.

Film Professor Marston & the Wonder Women popisuje nekonvenční život doktora Williama Marstona, harvardského psychologa a vynálezce, který pomáhal vymyslet moderní detektor lži a v roce 1941 vytvořil postavu Wonder Woman. Marston byl v polyamorním vztahu se svou ženou Elizabeth, psycholožkou a vynálezkyní, a Olive Byrne, bývalou studentkou, ze které se stala akademická pracovnice. Tento vztah byl klíčem k vytvoření Wonder Woman, protože feministické ideály Elizabeth a Olive byly v této postavě zakořeněné už od jejího počátku. Marston zemřel v roce 1947 na rakovinu kůže. Elizabeth a Olive stále tvořily pár a společně vychovávaly děti, které měly s Marstonem. Film se zabývá tím, jak se Marston vypořádával s kontroverzí kolem Wonder Woman.

1942, Norsko pod německou správou: v provincii Telemark na jihu země Němci zabavují vodní elektrárnu v jejíž blízkosti mají v úmyslu nepozorovaně vyprodukovat až 10 000 liber deuteria. Je to prioritní otázka pro samotnou existenci Třetí říše, to alespoň tvrdí hlavní inženýr Nilssen (Ralph Michael). S ukradeným mikrofilmem se vydávají odbojář Knut Straud (Richard Harris) a vědec Dr. Rolf Pedersen (Kirk Douglas) do Anglie, aby uvědomili Spojence o německém náskoku v honbě za atomovou zbraní... Film podle skutečných událostí je posledním dokončeným dílem westernového umělce Anthony Manna, jehož natáčení se v zasněženém Norsku zúčastnil i norský olympijský tým.

Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů. "Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším..." Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války.

Ke konci druhé světové války pomohl třináctiletý Michiel zraněnému britskému vojákovi. Nedlouho poté se stal součástí odboje, kde zjistil, že surovost války se velmi odlišuje od jeho původních představ. Píše se rok 1945 a Holandsko okupují nacisti. V jedné zasněžené vesničce pomáhá třináctiletý Michiel (Martijn Lakemeier) zraněnému britskému výsadkáři a stane se tak součástí odboje. Michiel je plný chlapeckého vzdoru a touze po dobrodružství, jenže to se brzy změní. Michiel je nucen jednat, ale netuší, komu z dospělých může věřit. Chlapec se v nebezpečných situacích necítí dobře a začíná ho sžírat pocit zoufalství. Realita války je krutá a nemilosrdně ničí jeho dětskou nevinnost. Michiel se musí postavit dobru i zlu, sebrat odvahu, čelit pokrytectví i vlastnímu břemenu odpovědnosti.

Pravdivý příběh ze druhé světové války vychází z autobiografie Audie Murphyho, který tu ztvárnil sám sebe. Audie Murphy se z farmáře stal nejvíce vyznamenaným vojákem v historii USA. Snímek To Hell and Back vypráví o jeho touze bojovat proti nacismu, jeho dobrovolném nástupu do armády, kde by bez zfalšování dokumentů nebyl přijat, neboť neměl ani 18 let. Po absolvování výcviků nás film zavádí do bojů na Sicílii, následně vidíme dobývání Itálie, ale také boje na západní frontě.

Film zachycuje 25 let života známé automobilové závodnice Shirley Muldowneyové. Vidíme, jak se v dceři zpěváka country rodí láska k rychlým strojům, ale i ke slavnému závodníkovi Connie Kalittovi. Jak si Shirley poradí současně s rolí matky a závodnice?