Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.

Co se týče dějové zápletky, jedno z Antonioniho nejatraktivnějších děl. Přitom dramatičnost příběhu nejde na úkor režisérových tradičních filozoficko-existenciálních přesahů, z nichž je tentokrát vyzdvižena myšlenka sociální podmíněnosti lidského konání a existence. Novinář David si uvědomuje „jepičí osud“ svého pracovního úsilí i neutěšenost soukromého života. Záhy po výměně pasů zjišťuje, že se ocitá ve vleku nebezpečných událostí odvíjejících se od jeho nové totožnosti prodejce zbraní. Opojení z příslibu náhle nabyté svobody střídá prohlubující se frustrace. Téměř bez použití subjektivních pohledů nám kamera přináší obrazové „zpravodajství“ o Davidově útěku před vlastní minulostí a vypůjčenou přítomností.

Jedné černé noci Philipa a Margaret Wavertonovi, jejich přítele Rogera Penderela, Sira Williama Porterhouse a jeho přítelkyni Gladys Perkinsovou zaskočí silná bouře a jsou nuceni najít si útočiště ve starém domě na kraji silnice. Brzy ale zjišťují, že s rodinou, která v domě bydlí, není něco v pořádku a bouře ani zdaleka není poslední věc, která je ten večer bude ohrožovat. Návštěvníkům nezbývá nic jiného, než zůstat do rána, přečkat hroznou bouři a přijít na kloub tajemství starého, temného domu.

Na venkovském sídle Angelfield vypráví mladé spisovatelce Margaret Leaové, stárnoucí autorka románů Vidy Winter svůj životní příběh a tragickou příhodu z dětství,které prožila na Angelfieldu,které tehdy záhadně vyhořelo do základů.

Čtyři ženy nacházejí sílu prostřednictvím svého zvláštního přátelství. Všechny hledají to pravé - opravdovou lásku. Jedna si myslela, že ji našla, ale muž ji opustil kvůli jiné ženě. Další dvě jsou úspěšné podnikatelky, ale jejich milostný život je v troskách. Poslední z nich je rozvedená a začíná flirtovat s velmi atraktivním sousedem.