Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.
Monsters Incorporated je strašidelná továrna vedená Henrym J. Waternoosem a jedním z jejích hlavních strašidel je James P. Sullivan, jehož strašidelným asistentem a nejlepším přítelem a spolubydlícím je Mike Wazowski. Do tajemného světa příšer a strašidel, kde se elektrická energie získává z dětského (vyděšeného) křiku se nedopatřením dostane holčička Boo...
Edward Bloom byl odjakživa vášnivým vypravěčem neuvěřitelných historek ze svého mládí, kdy jej jeho záliba v cestování zavedla na úžasnou výpravu okolo světa. V jeho mýtických dobrodružstvích nechybí obři, vlkodlaci, zpívající siamská dvojčata ani čarodějnice se skleněným okem, která dokáže nahlédnout do budoucnosti. Se svými fantastickými historkami se Bloomovi daří okouzlit každého kromě jeho syna Willa. Když pak Edward onemocní, jeho žena Sandra se pokusí Willa přimět, aby ke svému otci znovu našel cestu. Will se musí pokusit oddělit pravdu od fikce a naučit se s heroickými činy i velkými prohrami svého otce žít.
Ve velkém osamělém domě se připravuje oslava. Helger Klingenfeldt, patriarcha rodiny, slaví 60. narozeniny. Pomalu se začínají scházet hosté. Přátelé, příbuzní a samozřejmě oslavencovi nejbližší: manželka Elsa a tři dospělí potomci – Christian, Michael a Helena. Vše je připraveno, hosté usedají ke stolu. Nikdo netuší, co bude následovat, když Christian povstane, aby se ujal slova. Brzy všichni pochopí, že na tento večer a tuto noc nikdy nezapomenou.
Divné věci se dějí pořád. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším "nebesa" hrozící apokalypsou a přitom dávají novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec, televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím...
Příběh se odehrává v Japonsku, v letech 1876-77, a popisuje přátelství dvou válečníků ze zcela odlišných kultur. Nathan Algren se účastnil občanské války i bojů proti indiánům a tuto temnou minulost utápí v alkoholu. Bývalý kapitán přijme nabídku, aby v Japonsku vycvičil císařské vojsko vyzbrojené americkými puškami. Když nastane prvotní bitva se vzbouřenci, padne Algren do zajetí. Během zotavování je nucen žít v odlehlé horské vesnici. Postupně se sbližuje s Kacumotem - nepřítelem, který vede samurajské povstalce. Algren pozvolna propadá kouzlu venkovských zvyklostí a vedle cizokrajných bojových technik si osvojuje bušidó: samurajské morální zásady. V rozhodující bitvě proti sobě povstává císařská armáda obtěžkaná palnými zbraněmi a samurajové vyzbrojení luky a meči. A Nathan Algren, kapitán-samuraj, tento civilizační střet ztělesňuje více než kdo jiný...
Když nesmělý Clarence pozná v kině blonďatou krásku, kterou očividně zajímá, je z toho víc než zmatený. Romance nezačíná zase tak romanticky, jak by se zdálo. Alabama je totiž tak trochu „call girl“ a plní jistý úkol. Když se ale naplno zamiluje do upřímného a bezelstného mladíka, její láska nezná hranic. I Clarence je ochoten pro svou vyvolenou udělat cokoliv. Když ji jde vykoupit k jejímu pasákovi, odnese si od něj nečekané věno. Vzápětí však má zamilovaný pár v patách celé drogové podsvětí, které se neštítí ničeho, aby získalo zpátky své miliony v podobě bílého prášku.
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.
Život čtrnáctileté Grace tragicky poznamenala dopravní nehoda, při které byl vážně zraněn také její milovaný kůň Pilgrim. Osud dívky a zvířete jakoby byly nerozborně spojeny a pokud chce zoufalá matka Annie vrátit štěstí své dceři, musí nejprve najít způsob, jak uzdravit koně. To prý dokáže jen muž s výjimečným darem tišit bolest zjitřených ran na těle i na duši, zkušený zaříkávač koní Tom Booker. Annie se proto s Grace a Pilgrimem vypraví do vzdálené Montany na Tomovu farmu a požádá ho pomoc. Děsivá kletba nehody pomalu mizí a mezi gentlemanským zaříkávačem koní a temperamentní vydavatelkou Annie vzniká křehké milostné pouto...
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství… A kdo vyhraje? Nechte se překvapit…
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...