Brilantní portrét muže, který vstoupil na politickou scénu Itálie v roce 1946 a dodnes z ní zcela neodešel. Téměř devadesátiletý Giulio Andreotti, křesťanský demokrat, který stál sedmkrát v čele vlády a na rozdíl od řady svých kolegů se nikdy neoctl v hledáčku mafie, v tvůrci budí odpor, ale i fascinaci. V podání skvělého Tonyho Servilla je „božský Giulio“ nevyzpytatelnou bytostí, připomínající loutku, ochotnou obětovat vlastní svědomí své ctižádosti. (43rd KVIFF)
Ztvárnit osudy geniálního komika Charlieho Chaplina na filmovém plátně bylo pro slavného režiséra Richarda Attenborougha těžkým oříškem. 88 let života tuláka s buřinkou poskytlo nepřeberné množství materiálu, který by vystačil na dlouhý televizní seriál. Chudé dětství v londýnském East Endu, první úspěchy v kabaretu, rychlá kariéra v němém filmu, život filmové superhvězdy. Ale také problémy s manželkami, mladými dívkami a se zákonem, neslavný odchod z Ameriky, evropský exil a opětovný triumfální návrat do Hollywoodu. I to patří k Chaplinovi. Stejně jako sešmajdané boty, hůlka v ruce a nezbytná buřinka na hlavě krále komiků, dodnes rozesmávajícího milióny vděčných diváků.
Snímek vypráví příběh dvou mužů, kteří se po 2. světové válce vrací do zemědělského kraje Mississippi. Chtějí se usadit a vést každodenní život, ale brání jim v tom rasismus.
V době, kdy v zemi po atentátu na Martina Luthera Kinga propuká rasové napětí, přivítají spisovatel Romain Gary, humanista a milovník zvířat, a jeho žena, hvězdná Jean Sebergová, bojovnice za občanská práva, ve svém domě opuštěného psa vycvičeného ke skákání černochům do řeči: bílého psa.
Byla to největší válka, která se odehrála před televizními kamerami. Na jedné straně stál bývalý americký prezident Richard Nixon, který jako jediný obyvatel Bílého domu rezignoval na svůj úřad, aby se vyhnul hrozícímu odvolání. Na straně druhé se ocitl populární televizní moderátor David Frost. Jejich rozhovor byl napínavý jako ten nejprestižnější boxerský zápas a měl i stejný cíl – udělit tomu druhému smrtící K. O. Režie se ujal zkušený tvůrce životopisných snímků Ron Howard (Čistá duše, Apollo 13, Těžká váha), který má spolu s oběma představiteli titulních rolí, Frankem Langellou a Michaelem Sheenem, největší zásluhu na tom, že se ze zdánlivě odtažitého tématu, vyklubal jeden z nejlepších filmů roku 2008.
Americký film nezávislého hollywoodského producenta a režiséra Stanleye Kramera Útěk v řetězech je dramatickým a přitom hluboce lidským příběhem dvou mužů prchajících před zákonem. Společný osud bělocha Jacksona a černocha Cullena překlene propast rasových předsudků, která je na počátku jejich útěku odděluje, sblíží je a nakonec mezi nimi vytvoří nové pouto, pevnější než byly jejich ocelové okovy pouto solidarity a přátelství. Jestliže na počátku zachrání běloch život černochovi při přechodu prudké řeky, učiní to jen proto, aby sám s ním nezahynul. Na konci se však dobrovolně vzdá lákavé možnosti bezpečného úniku za cenu černochova života. A jeho černý přítel mu oplatí stejným : třebaže by se mohl sám snadno zachránit, vrátí se s ním dobrovolně do vězení. Film získal na XII: FFP 1961 Cenu v kategorii filmů, usilujících o ušlechtilé vztahy mezi lidmi. Sidney Poitier získal Cenu za herecký výkon na MFF v Berlíně 1958.
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských“ snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost…
Psala se třicátá léta, oni byli mladí a nevěděli, co od života chtějí (i když si mysleli pravý opak). Idealistická komunistická aktivistka Katie Morosky (Barbra Streisand) uměla svým plamenným vystoupením zvednout ze židlí celé davy. Ve skutečnosti mezi svými vrstevníky nebyla příliš oblíbená – vše brala příliš vážně. To tvář Hubbella Gardnera (Robert Redford) jen málokdy opustil okouzlující, chce se až napsat americký úsměv. Opatrné sbližování těchto dvou bylo znenadání přerušeno osobou jménem Hitler. Uplynulo několik let, druhá světová válka pomalu končí a jejich cesty se znovu protínají. Najdou po letech opět společnou řeč? A dokáže Katie své marxistické názory prosadit i ve společnosti, která jim vůbec nepřeje? Obrovský komerční úspěch filmu byl završen dvěma Oscary, pro nejlepší hudbu (Marvin Hamlisch) a pro nejlepší původní píseň (The Way We Were nazpívaná Barbrou Streisand).
V jednadvacátém století konečně všechny státy země spojily své duševní, nerostné i technologické bohatství, takže války jsou minulostí a mezigalaktické lety realitou dne. Lidstvo se tak vrhá na nekonečnou objevitelskou pouť po vesmíru. Naneštěstí však nejsou v kosmu sami. Rasa oboupohlavních dobyvatelů, označovaných kvůli jejich vzhledu za Draky, stojí jedinému právoplatnému vlastníku hvězdného prostoru v cestě. A tak vypukne mnohaletá válka. Willis E. Davidge je mladý nadějný pilot bojové kosmické stíhačky. Při jednom vzdušném souboji s Draky se nechá unést zápalem boje a havaruje na zatím neprozkoumané planetě. Jeho kopilot následkem nehody umírá a tak se vzteky šílený Davidge vydá zabít Draka, jehož stroj také nedaleko dopadl.
Idealistický mluvčí Stephen Meyers (Ryan Gosling), který pracuje pro nadějného prezidentského kandidáta Mikea Morrise (George Clooney), čelí dilematu s velice lákavými možnostmi volby a musí si vybrat, zda zvolí cestu loajality či vlastních ambicí, realizovaných bez ohledu na následky.
Co je skutečnost a co mystifikace? To ví jen on sám – newyorský taxikář Jerry Fletcher. Je to podivín, který každému pasažérovi vypráví o nejrůznějších spiknutích, v jejichž pozadí stojí oni. Jde tím na nervy nejen lidem, kteří ho vidí poprvé v životě, ale také právničce Alici Suttonové, jež pracuje na ministerstvu spravedlnosti. Ta sice Jerryho důkazy shovívavě vyslechne, ale nevěří mu stejně jako nikdo z okolí. Jerry, který Alici tajně miluje, ve svém bytě zachovává dokonalou konspiraci. Přesto neunikne tajemnému doktoru Jonasovi. Je chycen, ale podaří se mu z uzavřených prostor psychiatrické kliniky utéct a konečně Alici přesvědčí, že není blázen, ale oběť podivných doktorových pokusů s lidskými mozky. Oni jsou velmi nebezpeční protivníci a dvojice na útěku se ocitá v ohrožení života.