Kurt se poprvé s moderním uměním seznámil jako dítě na výstavě „zvrhlého umění“ pořádané nacisty. Po válce pak prokáže svůj talent a studuje výtvarnou akademii ve východoněmeckých Drážďanech. Zde potkává Ellie a je přesvědčen, že našel lásku svého života. Její otec, prominentní lékař Carl Seeband, s jejich vztahem však zásadně nesouhlasí a snaží se jej jakýmikoliv prostředky zničit. To, co nikdo z nich zatím netuší, je skutečnost, že jejich životy jsou již dávno propojeny hrozným zločinem, do kterého byl Seeband za války zapleten.
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
Příběh dobrodružné cesty rakouského horolezce Heinricha Harrera, který se svým přítelem Petrem Aufschneiterem chtěl dobýt vrchol jednoho z nejvyšších štítu Himalájí – Nanga Parbatu. Po útěku ze zajateckého tábora prošel celými Himalájemi až do tajemného světa Tibetu, kde se stal učitelem mladého Dalajlámy. Mezi těmito dvěma lidmi z úplně odlišných světů se rozvinulo přátelství, které jim přineslo moudrost a pro Harrera znamenalo i hluboký vnitřní přerod.
Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů. "Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším..." Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války.
Hlavním hrdinou špionážního dramatu s příměsí černé komedie je Howard W. Campbell – americký dramatik, který vyrůstal v Německu a žije v něm i po nástupu nacismu. Popravdě mu příchod Hitlera ani moc nevadí. S hákovými papaláši se schází jen když to vyžaduje společenská etiketa, žije si tichým životem ve svém vlastním světě. Jednoho dne za ním ale přijde agent americké rozvědky Frank Wirtenan a dá Cambellovi nabídku: potřebuje člověka, který by se infiltroval do propagandistického vysílání pro americké vojáky, vynášel odtamtud informace, vkládal naopak coby moderátor do svých slov šifrované vzkazy a v případě nouze byl schopen i menší diverze. Cambell se mu přitom zdá jako ideální kandidát. A spisovatel přijímá. Jen svoji novou práci pojímá až příliš přesvědčivě. Patnáct let po válce pak jistý bulvární plátek znovu vytahuje jeho příběh na povrch. Jen s tím rozdílem, že už nežije nikdo, kdo by mohl Campbellovi dosvědčit, že nebyl skutečným nacistou a fanatickým přívržencem Třetí říše.
Druhá světová válka se chýlí ke konci a skupina arabských dobrovolníkù z Alžíru se podílí na osvobozování Francie od nacismu. Navzdory tomu, že jsou oproti francouzským vojákům v nerovném postavení, bijí se stejně hrdě za ideu volnosti, rovnosti a bratrství!
V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...
Několik dní před začátkem druhé světové války se německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee vydala úžinou mezi Islandem a Grónskem, aby poté na čas zmizela v jižním Atlantiku. Podle rozkazů měla pod velením námořního kapitána Hanse Langsdorffa ničit nepřátelské obchodní lodě. Stihla potopit devět spojeneckých lodí, než si svůj cíl osudově zmýlila a nevyhnula se tak včas britské křižníkové skupině vedené komodorem Henry Harwoodem. Následná bitva této německé bitevní lodi a třech britských křižníků u ústí Rio de la Plata vstoupila do námořních dějin.
Dramatický příběh Charlese Saganna (Gérard Depardieu), muže pocházejícího z obyčejných poměrů, který dobrovolně vstoupí do francouzské armády a svou pílí a přesvědčením se vypracuje na důstojníka. Ke svému poslání v africké Sahaře přistupuje s nejčistšími úmysly nastolit na Sahaře mír. Z obyčejného důstojníka se postupně rodí vojenský vůdce, který si svou rozhodností a odvahou získává respekt po celé Sahaře, mezi arabskými kmeny. Saganne slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret), a zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceauová), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi, kde se setkává s krásnou novinářkou Louise Tissotovou (Catherine Deneuveová)...