Řada volně spojených příběhů a epizod popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Ústřední postavou filmu je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola.
Setkáváme se zase s Nicole, vnučkou z loňského vánočního videa. Vyrostla a její rodina dodržuje vlastní vánoční tradice. Potkáváme je v okamžiku, kdy se k Nicole a jejím dvěma krásným dětem Maxovi a Elle stěhuje nový táta Mike. Středobodem příběhu je pohádková knížka, která má velkou zvláštní hodnotu, protože ji dostal Max od svého rodného táty. V knížce jsou silné příběhy Disney o tom, jak pevné vazby drží rodinu pospolu. Když si v ní společně čtou, vyprávění je doslova vtahuje do děje a před očima jim z knižních stránek ožívají animované kreakce, které vytvářejí nádhernou vánoční náladu. Jsme svědky toho, jak rodina dodržuje své původní tradice, ale přidává k nim i nové krásné zvyky.
Hejna malých zelených duchů, strašidla a paranormální jevy se začínají objevovat v New Yorku. Kdo může ochránit lidi před těmito nadpřirozenými bytostmi? Pouze tři nezaměstnaní parapsychologové. Dávají se dohromady a vytvářejí tým lovců duchů. Vybaveni ektoplazmovými kanóny, pastmi na duchy a speciálním vozidlem bojují proti přesile slizských oblud.
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.
Za temné a ponuré noci se ze stínů vynoří tajná skupina lovců monster a po smrti svého vůdce se shromáždí ve strašidelném domě prastarého rodu. Při podivném a děsuplném vzpomínání na vůdcův život jsou lovci vyzvání k tajemnému a smrtonosnému soupeření o mocnou relikvii. Čeká je noční lov, který je nakonec přivede tváří v tvář nebezpečnému monstru.