Nick Cave hraje sólo na klavír písně napříč svou hudební kariérou. V unikátní podobě tak představuje skladby od raných Bad Seeds a Grindermana až k současným titulům z Nick Cave & the Bad Seed a alba „Ghosteen“.

Ve filmu Na pokraji slávy se režisér a scenárista Cameron Crowe inspiroval vlastními novinářskými začátky – jako mladý psal pro prestižní časopis Rolling Stone. V roce 2000 tak natočil vtipný i citlivý příběh o patnáctiletém vášnivém fanouškovi rockové hudby, který se roku 1973 vydává s kapelou Stillwater na turné, aby o nadějné skupině napsal reportáž právě pro Rolling Stone. William má před sebou téměř nadlidský úkol: uchovat si v šíleném cirkusu rockových produkcí nadhled a zdravý rozum, nepropadnout alkoholu ani drogám a ještě napsat objektivní článek. A nijak mu to neusnadňuje ani přítomnost několika náruživých fanynek, které tvoří nezbytný doprovod všem rockovým kapelám.

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou...

Světoznámý dirigent Daniel Daréus musí náhle ze zdravotních důvodů přerušit svou kariéru. Vrací se do vesnice na severu Švédska, do místa, kde strávil své dětství. Netrvá dlouho a je požádán, aby si přišel poslechnout zkoušku kostelního sboru, který se schází každý čtvrtek na faře. Stačí přijít a dát pár dobrých rad. Takovou prosbu nelze odmítnout. Proti své vůli se Daniel stává sbormistrem. Sbor se vyvíjí a roste. Daniel si dělá přátele i nepřátele. A najde lásku.

Lisa je Američanka žijící v Londýně. Na koncertě v Brixtonu se seznámí s Mattem, vášnivě se do sebe zamilují a o rok později se zase rozejdou. To je vše. Nízkorozpočtový snímek Michaela Winterbottoma se natáčel bez scénáře, jenom s malým štábem a ruční kamerou. Jednoduchá dějová linie filmu se odvíjí retrospektivně. Matt letí přes Antarktidu a vzpomíná na svůj vztah s Lisou. Sexuální scény a momenty z každodenního života střídají záznamy koncertů, na které dvojice chodí do Brixton Academy (například koncerty skupin Franz Ferdinand nebo Primal Scream) a kde také uslyšíme devět písní z názvu filmu. Explicitní sexuální scény nemají za úkol diváky šokovat. Winterbottom se snaží o citlivý popis vztahu v jeho počátcích, kdy se dva lidé intenzivně poznávají. Devět písní je především neokázalý pohled na to, co dělá čerstvě zamilovaný pár za dveřmi ložnice. Kieran O´Brien, představitel Matta, už spolupracoval s Winterbottomem na filmu Nonstop party a seriálu Bedna.

Záznam koncertu vokálního sboru Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka v Kostele svatého Václava v Opavě představuje posluchačům repertoár slavných spirituálů v efektních a virtuózních jazzových aranžích. Spirituály, jež jsou fenoménem americké kultury, získaly popularitu především pro své chytlavé melodie a rytmy, na jejichž základě se počátkem 20. století začal utvářet jazz. V programu koncertu Martinů Voices jsou zařazeny převážně aranže Henryho Thackera Burleigha, černošského skladatele, jež svou spirituálovou hudbou ovlivnil v tvorbě např. i Antonína Dvořáka. Martinů Voices je špičkové vokální těleso, které se zaměřuje zejména na interpretaci komorní sborové tvorby 19. a 20. století, během své jedenáctileté kariéry však rozšířilo svůj záběr i na skladby starších slohových období. Ansámbl tvoří profesionální zpěváci, kteří pracují pod vedením renomovaného sbormistra Lukáše Vasilka, jež je také hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru.