Silvestrovský večer na policejní stanici. Dva muži. Životem unavený policista a sebevědomý podezřelý. Komorní drama, ve kterém se Lino Ventura ani Michael Serrault nesnaži o hereckou exhibici, ale prostě jenom hrají... Režisér Claude Miller vytvořil s minimálními prostředky film, který si budete pamatovat celý život...
Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary)
Druhá filmová verze hry W. Shakespeara (poprvé ji zfilmoval v roce 1944 L. Olivier) je režijním debutem irského shakespearovského herce a dnes již známého režiséra K. Branagha, který se pokusil příběh mladého anglického krále aktualizovat a oprostit ho od tradičního pojetí: jeho králem zmítají pochybnosti a trpí pocitem osamělosti i když se stává vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle dynamických a realistických bitevních scén upoutá ve filmu především K. Branagh ve "zpsychologizovaní" roli Jindřicha V.
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
Vincent je 17letý ekolog, který svou rodinu přivádí k šílenství svými pokusy snížit jejich uhlíkovou stopu. Vincentova závratná francouzská teta Nikki ho vezme na výlet do Francie, přesvědčená, že chlapcova posedlost souvisí s jeho dusící se matkou. Ale na jejich roadtripu se Vincent ukáže, že je mnohem víc, než Nikki dokáže zvládnout.
Policie v Marseille dostane tip na narkotika ukrytá v zásilce ryb a prohlíží celý náklad. Do toho přijíždí z New Yorku policista Doyle, aby zde chytil drogového obchodníka Charniera,který mu v Americe uprchl. Spolupracovat má s komisařem Henrym Bárthélémyim, jenže od počátku si zrovna nepadnou do oka. Brzy je zabit i Doylův člověk a ukáže se, že Doyle tu má být vlastně jakousi návnadou na Charniera. Ten také Doyla při jedné akci zahlédne a večer je Doyle přepaden a unesen skupinou mužů. Únosci - Charnierovi muži - ho drží ve starém hotelu tři týdny a neustále mu píchají drogy, zatímco policie ho intenzivně hledá. Nakonec ho Charnier nechá úplně zdrogovaného vyhodit před policejní stanicí. Lékaři se sice podaří zachránit mu život, ale Doyle se musí léčit z drogové závislosti. Barthélémy se o něj stará. Když se Doyle po čase ze všeho dostane, uvědomí si, že byl pouhou návnadou...
Fievel je mladý myšák z Ruska, kterému se na cestě do Ameriky, země, o které se věří, že v ní nejsou kočky, ztratí rodiče. Když sám přijíždí do Nového světa, neztrácí naději a stále rodiče hledá, mezi tím poznává nové přátele a snaží se vyhýbat kočkám, kterých se ani v novém domově nezbavil.
Ze školních lavic rovnou do zákopů 1. světové války odchází celá třída mladých chlapců. Hrůzy bojiště z nich rychle vychovají tvrdé muže - pokud přežijí…
Příběh o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence...
Toužila jen po lásce a divadlu... Film Markýza je volně inspirován osudy markýzy du Parc (1633–1668), která zazářila v divadle XVII. století ve Francii. Postavu herečky, jež dokázala uchvátit Moliera, Racina i Ludvíka XIV., ztvárnila půvabná Sophie Marceauová. Markýza touží po divadle, ale odmítá se podrobit dobovým hereckým konvencím, její svobodomyslnost i odvaha, s jakou dokázala milovat, z ní dělají zářivou, talentovanou osobnost. V jejím příběhu, natočeném jako velkolepé kostýmní představení, nahlédneme do historie nesmrtelného divadla Molierovy doby, obklopeného intrikami a rivalitou mezi herci i autory, až k piedestalu božského Krále slunce.