Naushika je dospívající princezna, žijící v postapokalyptickém světě, vyplněném pustinou a džunglí obývanou těmi nejroztodivnějšími potvorami, jejíž filmové zpracování bere dodnes dech. Ač je velmi sebevědomá a schopná, v duchu Miyazakiho hrdinek, leží na ní velmi těžké břemeno, zajistit harmonii mezi destruktivními silami přírody a techniky a zachránit tak své údolí. Kochat se přitom budete moci nejen jejím leteckým uměním, ale také vzdušnými souboji, atomovými hřiby, útoky obřího hmyzu a neskutečnou faunou a flórou. Témata ekologie a pacifismu jsou zde zastoupena velmi silně, ale mají daleko k prostým nálepkám, co je dobré, co špatné, co by se mělo dělat a co ne. Naushika nejedná školometským rozumem, ale srdcem.

Někdo by si mohl myslet, že Donnie Darko je typický puberťák. Jenže Donnie je zklamaný kluk, trpící vizemi o obrovském králíkovi, který se ho snaží dostat pod svůj zničující vliv. Aby tomu zabránil, dopustí se činů, které ho přivedou až na psychoterapii. Přežije nesnáze středoškolského života i lásky a unikne bizarní smrti, která mu hrozí při pádu motoru z letadla. Donnie bojuje se svými démony, v přeneseném i skutečném slova smyslu, a prožívá příběhy, související s putováním v čase, s fundamentalistickými guru, osudem i machinacemi s vesmírem.

Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.

Danny Zucco, žák posledního ročníku, se po prázdninách opět setkává se svými kamarády. Ohromí je líčením svého milostného dobrodružství u moře. Mezi dívkami se objevuje nová žákyně Sandy. I ona se pochlubí svým prázdninovým setkáním s fantastickým chlapcem, s nímž prožila krásný milostný příběh. Když se "letní milenci" náhle setkají na Rydellu tváří v tvář, téměř ztratí dech. Jenomže láska v novém prostředí školy a spousty kamarádů má úplně jiná pravidla než na osamělé mořské pláži.

Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně…

Slavnostní večeři v domě bohaté rodiny naruší inspektor, který vyšetřuje tragickou smrt. Stín podezření z podílu na ní padá na každého z přítomných.

Klasický pohádkový muzikál z roku 1970. V hlavních rolích Catherine Deneuve, Jean Marais a Delphine Seyrig. Umírající královna si od krále vyžádá slib, že se ožení pouze s půvabnější ženou než je ona sama. V celém království však vyniká nad královninu krásu jen její vlastní dcera. Princezna se tedy rozhodne ze zámku uprchnout v oslí kůži, která její krásu zakrývá.

Lidé jsou pryč. Kdy a jak k tomu došlo, není příliš jasné. V troskách starého světa přežívají jenom podivní hadroví panáčci s čísly na zádech. Do této pochmurné doby se narodí Devítka, která je možná předurčena vše změnit. Když se potká se skupinou podobných figurek utíkajících před děsivými vražednými stroji, rozhodne se postavit na odpor. Promluvit vystrašené souputníky k boji však nebude lehké. Stejně jako zjistit, kdo pronásledovatelé vlastně jsou a hlavně – co se stalo s lidmi?

V padesátých letech minulého století je C.S. Lewis uznávaný spisovatel a profesor. Nikdy se neoženil a vede poklidný, uzavřený a kultivovaný staromládenecký život. Ten však rázem vezme za své, když potká energickou básnířku Joy Greshamovou. Joy je odvážná rozvedená Newyorčanka, která si nebere servítky, a jejíž ostré a racionální postoje Lewise překvapují. Když nečekaně vtrhne do spisovatelova světa, šokuje jeho společníky a probudí v něm hluboké city, o kterých sice psal, ale nikdy je nezažil. Lewis začne této ženě pomalu otvírat své srdce a jejich láska zboří hradby jeho uzavřeného světa. Ale život plyne v křehké rovnováze a Lewis je nucen čelit zdrcující pravdě – srdce zaplavené velkou láskou je také otevřené velké bolesti.

V době vzdálené budoucnosti, kde vládne nadpřirozeno, požádá mladá dívka o pomoc lovce upírů, aby zabil upíra, který ji kousl, a zabránil tak tomu, aby se sama stala upírem.

Osiřelý Jakub žije u svých zlých tetiček. Jednoho dne potká podivného starce, který mu věnuje vak plný kouzel. Díky nim vyroste na suchém stromě obří broskev a Jakub netuší, že právě ta ho dovede k zaslouženému štěstí.

To je zase jednou venku pořádná plískanice a Sally s Conradem se sami doma tuze nudí. V tom do domu jako smršť vpadne Kocour a začne z klobouku tahat jedno kouzlo na druhým. A když se k němu ještě připojí jeho dva kumpáni Věc Jedna a Věc Dva, rozproudí se parádní zábava, plná gagů, šílených scének a veselého dovádění.

Píše se rok 3000 a lidé již nejsou pány planety Země. Před léty si Zemi podro-bili gigantičtí Psychloni, kteří chtějí ze Země vydolovat nerostné bohatství. Lid-stvo je rozděleno do dvou skupin těch, kteří jsou nevolníky Psychlonů, a těch, kteří žijí v primitivních kmenech. Všechny vzpomínky na invazi byly vymazány z vědomí těch, co přežili. Mytologie plná pověr a strachu z neviditelných cizinců bohů se vyvíjela a předávala z generace na generaci. Jonnie se skrývá a pře-žívá s dalšími lidmi, kteří dosud nebyli chyceni či zabiti. Je polapen a uvězněn v kleci a má být používán jako laboratorní otrok. Na rozdíl od ostatních lidských otroků se se svým osudem nehodlá smířit.