Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.
Psychologické drama líčící osudy dvacetiletého matematického génia, ale zároveň i hospodského flákače Willa Huntinga. Ten pochází z nuzných poměrů a svůj život strávil převážně v sirotčincích. Mladíkovy neuvěřitelné početní vlohy vyjdou najevo, když jako uklízeč na bostonské univerzitě náhodně vyřeší složitý matematický příklad, který zůstal na tabuli. Citově vyprahlý a zablokovaný Will ovšem odmítá využít svého obrovského talentu a změnit svůj život. Nakonec se však podvolí tlaku okolí. Příběh je koncipován jako střet několika silných osobností a charakterů. Přesvědčivě je ztvárněno jak prostředí a atmosféra jižního Bostonu, tak „akademická půda“.
Někdo by si mohl myslet, že Donnie Darko je typický puberťák. Jenže Donnie je zklamaný kluk, trpící vizemi o obrovském králíkovi, který se ho snaží dostat pod svůj zničující vliv. Aby tomu zabránil, dopustí se činů, které ho přivedou až na psychoterapii. Přežije nesnáze středoškolského života i lásky a unikne bizarní smrti, která mu hrozí při pádu motoru z letadla. Donnie bojuje se svými démony, v přeneseném i skutečném slova smyslu, a prožívá příběhy, související s putováním v čase, s fundamentalistickými guru, osudem i machinacemi s vesmírem.
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady.
Velkolepý projekt Mela Gibsona vypráví o starobylé říši Mayů a jejím zániku. Původ této kultury, její moudrý život a náhlá destrukce, je dosud opředena mnohými tajemstvími. Jde o vůbec první filmové zpracování této neobjasněné záhady. Hlavní hrdina Jaguáří tlapa se vydává na zběsilý útěk ze zajetí, aby zachránil nejen svůj život, ale i milovanou rodinu... Uznávaný, přesto nebo právě proto aférami obklopený, světoznámý režisér, scenárista, herec a producent v jedné osobě Mel Gibson při natáčení Apocalypta opět riskoval. Pro zvýšení autenticity se po celý film mluví neznámou řečí, původním mayským jazykem Yucatec, podobně jako v Umučení Krista.
Po svém šedesátém čtvrtém vítězném stání dostává ambiciózní mladý jižanský právník Kevin Lomax a jeho žena nabídku, kterou nelze odmítnout. Charismatický šéf exkluzivní právnické firmy v New Yorku John Milton nabízí Kevinovi nové místo a mladí manželé, plní nadějí a ideálů, se stěhují. Avšak namísto závratné kariéry čeká Lomaxe pekelně nebezpečná životní cesta.... jeho šéf je totiž sám ďábel...
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).
Hvězdně obsazený film, který vypráví pravdivý příběh Molly Bloom, profesionální lyžařky, která se dílem osudu stala provozovatelkou tajných heren pro smetánku nejen z řad hollywoodských hereckých es, rockových hvězd a nejlepších pokerových hráčů, ale i vysoko postavených byznysmenů a prominentů mafie.
Stará eskymácká legenda po téměř 1000 letech ožívá na filmovém plátně. Lovec Atanardžuat je neprávem obviněn z vraždy, a aby se zachránil před smrtí, prchá tundrou, pronásledován svými soukmenovci, vedenými zhrzeným sokem v lásce.
Snímek, inspirovaný skutečnými událostmi, vypráví příběh Catherine Weldonové, ovdovělé malířky z New Yorku, která se v osmdesátých letech devatenáctého století sama vydá do Severní Dakoty namalovat portrét náčelníka Sedícího býka (Michael Greyeyes). Po příjezdu do Stojící skály se setká s otevřeným nepřátelstvím důstojníka americké armády (Sam Rockwell), který rozmístil vojáky kolem lakotské rezervace, aby podkopal nárok Indiánů na půdu. Zatímco se Catherine se Sedícím býkem sblíží, jejich přátelství – i jeho život – jsou ohroženy vládními silami. Malířka musí povstat a bojovat za to, co je pro ni nejdůležitější.
Stephen McCaffrey a jeho mladší bratr Brian kráčejí ve stopách svého otce, slavného požárníka, který svému povolání obětoval život. Ačkoli jsou oba zaměstnáni v elitní jednotce, jež bývá nasazována na ty nejsložitější případy, jejich povahy jsou rozličné. To nakonec vede až k tomu, že neohrožený Stephen přinutí poněkud váhavějšího bratra, aby opustil aktivní službu a věnoval se po boku detektiva Donalda Rimgala vyšetřování záhadné série požárů, které spojuje stejný žhářský "rukopis", výbušný jev zvaný "backdraft".
Senátor Henry Dawes vytváří program Úřadu pro indiánské záležitosti vlády Spojených států. Ohiyešu po bitvě na Little Bighornu odvádí jeho otec do světa bílého muže, protože věří, že aklimatizace a studium je pro jeho syna to nejlepší. Ohiyeša vyrůstá v muže a přijímá bílé jméno Charles Eastman. Stává se ukázkovým příkladem senátora Dawese, který ho prezentuje jako vzdělaného a civilizovaného Indiána. Během jedné z přednášek se Eastman setkává s učitelkou Elaine Goodale, která má rovněž nejlepší úmysly s Indiány. Sedící Býk, ač uvězněn v rezervaci, stále ještě vzdoruje vládě USA. Wovoka prorokuje, že když Indiáni budou tančit Tanec duchů, můžou vymýtit bílé. Úřady v rezervaci se bojí povstání a posílají pro armádu. Nedorozumění, zatímco armáda zkouší odzbrojit Indiány, vede k masakru u Wounded Knee Creek 29. prosince 1890.