Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...

Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 8 Oscarů. Jeden ze získaných Oscarů patří Georgovi C. Scottovi a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po Dni-D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný a dokázal svými schopnostmi , že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.

Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět.

Film se obrací do historie východní Asie a obsahuje akční sekvence, romantiku i erotiku. Odehrává se v Šanghaji během druhé světové války. Odbojová skupina naplánuje vraždu tamějšího bosse, japonského kolaboranta Yee, kterou má provést mladičká Wang Jiazhi. Jakmile se ale celý podnik rozjede, uskutečnit vraždu není tak snadné. Yee i Wang upadají do tajuplného vztahu, kde jeden nemůže mít druhého a přesto bez sebe nemohou být… V hlavních rolích se představí asijská superhvězda Tony Leung (Stvořeni pro lásku, Hard Boiled, Volavka ad.) a mladá čínská herečka a režisérka Tang Wei. Postavu manželky pana Yee ztvárnila čínská herečka a režisérka Joan Chen, kterou diváci znají z množství západních produkcí (např. Poslední císař).

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.

Rok 1943. Mladí muži narukovali do války a bohatí podnikatelé náhle přišli o baseballové týmy, které používali k reklamě. Proto na sebe dlouho nenechala čekat myšlenka, že po dobu války mohou ženy nahradit muže. Pěkný nápad, leč poněkud hůře uskutečnitelný, jedná-li se o tak výlučně pánskou záležitost, jakou je baseball.

Před padesáti lety, v roce 1947, žila Lenny v Láhauru a bylo jí 8 let. Brtiská nadvláda nad Indií se tehdy začala hroutit. Jenže spolu se zprávami o blížící se nezávislosti země, se šířily také zvěsti o rozdělení Indie na dvě země - Pákistán a Indii. Hindové, muslimové a sikhové, kteří žili po staletí spolu v míru, se náhle začali dožadovat kousku Indie pro sebe. Tyto bouřlivé události sledujeme očima malé Lenny, jejíž rodiče jsou pársové, a jsou tak ušetřeni bezprostředního nebezpečí. Jejich přátelé a blízcí ovšem takové štěstí nemají....

Pravdivý příběh sedmileté židovské dívenky, která se sama uprostřed zuřící války vydá z Belgie směrem na východ, kam Němci odvezli její rodiče. Obrovské útrapy, jaké na neuvěřitelné cestě prodělá, ji poznamenají na celý život. V nejtěžších chvílích jí pomáhají přežít vlci, naproti tomu setkání s lidmi jí pokaždé přinese pouze stres, bolest a zklamání. Nezvyklý a mimořádně působivý pohled na válku očima dítěte, které všechno intenzivně prožívá, ale nic plně nechápe, dokázala autorka ztvárnit tak přesvědčivě jen proto, že ho zakusila osobně.

Kapitán Tom Reynolds a jeho skupina vojáků jsou během druhé světové války v Burmě, kde mají místní obyvatele vycvičit v moderním bojovém umění. Avšak boj v džungli, zvláště proti japonské amrádě, která zná terén tak dobře jako místní obyvatelé, je náročnější, než se Reynolds domníval. Útěchu nalézá v náručí krásné Karly, ale poté, co čínští rebelové překročí hranice, aby vyhladili americké vojáky, Reynolds opouští všechny představy "vojenského protokolu" a vrhá se do odvety.

Matka a syn plánují překvapivou návštěvu Los Angeles, aby viděli svého manžela/otce. V polovině cesty se uprostřed ničeho dostanou do hrozné nehody a musí bojovat, aby přežili.

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze.

Hraný film z moravsko-slovenského pomezí z období německé okupace. Všední dny a starosti rodiny Drozdů, která žije na samotě v kopcích spjata s přírodou. Je zima 1944-1945. Rusové jsou už za humny, partyzáni v lesích a Němci z toho nejsou zrovna nadšeni...