James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.
Sestry Stratfordovy jsou jako voda a oheň. Krásnou a křehce půvabnou Biancu zbožňují všichni kluci ze školy, ale její starší sestra Kat má pověst nesnesitelné dračice. Otec však přikázal, že Bianca nesmí randit, dokud si nenajde chlapce i její starší sestra. Dokáže ale vůbec někdo tuhle potvoru zkrotit?
Adaptace nezapomenutelného dramatu Williama Shakespeara vzešla v roce 1971 z dílny v té době již uznávaného Romana Polanskiho a dodnes je považována za jednu z nejlepších. Role statečného leč chorobně ctižádostivého generála skotských králových vojsk, z něhož se kvůli touze po moci stává vrah, připadla známému britskému televiznímu herci Jonu Finchovi. Jeho podlou ženu hraje držitelka ceny BAFTA Francesca Annisová. Není to ale jen časem prověřený příběh a herecké výkony, díky nimž se tento snímek zařadil mezi nezapomenutelné. Velkou troškou do mlýna přispívá i výprava v čele s opulentními kostýmy, za něž byl ostatně návrhář Anthony Mendelson také ověnčen cenou BAFTA.
Ředitelka základní školy svolává mimořádnou rodičovskou schůzi, neboť o zdánlivě empatické a laskavě vyhlížející třídní učitelce Drazděchové se říká, že prostřednictvím svých žáků manipuluje jejich rodiči. S jistotou zrežírované drama je sice zasazeno do éry pozdní československé normalizace, plastická studie patologické manipulativnosti má však univerzální platnost.
V padesátých letech minulého století je C.S. Lewis uznávaný spisovatel a profesor. Nikdy se neoženil a vede poklidný, uzavřený a kultivovaný staromládenecký život. Ten však rázem vezme za své, když potká energickou básnířku Joy Greshamovou. Joy je odvážná rozvedená Newyorčanka, která si nebere servítky, a jejíž ostré a racionální postoje Lewise překvapují. Když nečekaně vtrhne do spisovatelova světa, šokuje jeho společníky a probudí v něm hluboké city, o kterých sice psal, ale nikdy je nezažil. Lewis začne této ženě pomalu otvírat své srdce a jejich láska zboří hradby jeho uzavřeného světa. Ale život plyne v křehké rovnováze a Lewis je nucen čelit zdrcující pravdě – srdce zaplavené velkou láskou je také otevřené velké bolesti.
Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí.
Evan Hansen, středoškolák trpící sociální úzkostí, se nechtěně zaplete do lži poté, co si rodina spolužáka, který spáchal sebevraždu, splete jeden z Hansenových dopisů s dopisem na rozloučenou jejich syna.
Veeram vychází z balad ze severního Malabaru a vypráví příběh statečného a ctižádostivého bojovníka Kalarippayattu Chandu, jehož příběh se podobá Macbethovi Williama Shakespeara.
Úžasné, nesmírně dojímavé, neodolatelně zábavné a perfektně zahrané - je to filmový skvost. Je léto 1936 a Evropa je na pokraji převratných změn. Ale daleko od všeho předválečného shonu žije pět sester ve svém uzavřeném domě v malé vesnici v Irsku. V jejich bezstarostné existenci se objeví trhliny, když se nečekaně vrátí otec nelegitimního syna nejmladší ze sester. V jedné z hlavních rolí uvidíte vynikající Meryl Streep. (oficiální text distributora)
Pohádka vypráví o daru Paní pouště, který významně zasáhl do života královského zahradníka Janka, jeho dívky Rozárky, princezny Amarylis i krále Macešky I. Kouzelná píšťalka, která splní jen to, co si v hloubi duše přeje ten, kdo na ni zapíská, odhalí, jak málo upřímná byla přání těch, kteří ji použili. Ukáže se, že Janek místo po Rozárce touží po princezně. Ta jeho lásku sice navenek opětuje, ale ve skrytu duše touží po princi, kterému se prostý zahradník nemůže rovnat. Král prohlašuje, že chce jediné – aby jeho dcera byla šťastná – ale touží jen po modrém kosatci. Jediný, kdo nic nepředstírá, je pravdomluvná Rozárka, která se dokáže Janka z velké lásky vzdát a s pomocí Paní pouště zachránit všechny v království, kteří chybovali.