Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.
Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.
Na pláně a pastviny ve Wyomingu přijíždí jezdec Shane a nechává se najmout na práci farmářem Joem Starrettem. Přitom vidí, že celý kraj tyranizuje bohatý, samolibý rancher Rufus Rykem - s jediným cílem: chce vyhnat usedlíky z půdy, kterou potřebuje pro svá stáda. Právě on společně s najatými muži využívá toho, že nejbližší šerif je vzdálen několik dnů cesty, a tak zákon" má ve svých rukou ten, kdo je bezohledný a nezastaví se před ničím. Starrett se proti Rykerovi pokusí spojit s ostatními farmáři, ale nenacházejí dostatek sil k odporu. Jediný, kdo se bezpráví a vzrůstajícímu násilí může postavit, je právě Shane. Sblížil se se Starrettovým synem Joeym, který k němu obdivně vzhlíží a očekává u něj pomoc. Když si Ryker najme na odstranění svých soupeřů pistolníka Jacka Wilsona, nastává vhodný okamžik, aby Shane odhalil svou skutečnou tvář...
Plukovník Ludlow opustil armádu Spojených států, protože nesouhlasil s genocidou indiánských kmenů, a se svými třemi syny Alfredem, Samuelem a Tristanem se usadil na farmě v Montaně. Když si v roce 1913 přivedl Samuel na usedlost krásnou snoubenku Susannah, nikdo netušil, jak významným způsobem ovlivní život rodiny. Zatím ale v Evropě vypukla válka a všichni bratři se proti vůli otce dobrovolně přihlásí do armády. Krvavá řež válečného běsnění si brzy vybere krutou daň – Alfred je těžce raněn a Samuel umírá. Tristan pomstí smrt svého bratra a po skončení války odchází na moře. Když se po čase vrací do Montany, netuší, že ho čeká vášnivý milostný vztah s osamělou Susannah, že se jeho bratr Alfred stane kongresmanem a že on sám bude muset kvůli záchraně rodinné farmy pašovat alkohol a bojovat s bezohlednou zákeřnou konkurencí...
Do městečka El Dorado, kde je šerifem J. P. Harra, přijíždí muž jménem Thorton. Dostal nabídku, aby spolupracoval s jistým Bartem Jasonem. Šerif Thortona zná, a tak se ptá, co tu Thorton hodlá dělat. Poté Thortonovi vysvětlí, že Jason je darebák, který se snaží nezákonným způsobem získat studnu na pozemku, patřícím početné rodině MacDonaldsových, takže Thorton Jasonovi spolupráci odmítne. Při odjezdu z města se však situace pořádně zamotá. Thorton narazí na jednoho z MacDonaldsových synů, který po něm začne střílet, a Thorton mladíka těžce zraní...
Samotář Jeremiah Johnson opouští „bělošskou“ civilizaci a jeho jediným přáním je žít naprosto nezávisle. Proto se vydává do divočiny, o jejíž čistotě nikdy nepochyboval. Nezkušený nováček však musí nalézt vztah k přírodě, k Indiánům i k sobě samému. První zima v opuštěných, krásných i drsných Skalistých horách ho málem zabije. Jeho odchod do lesů přitom nemusí nutně znamenat nalezení vlastního klidu...
Během putování se skupinou lovců kožešin americkým severozápadem se tichý a samotářský kuchař Cookie spřátelí s podnikavým Číňanem Kingem-Lu. Společně rozjedou nečekaně úspěšný byznys se smaženými koblížky. Důležitou ingredienci ovšem musí krást. Tajně za tmy chodí dojit první krávu, jedinou v širokém okolí, kterou do Oregonu přivezl bohatý Angličan. Americká nezávislá filmařka Kelly Reichardt ve svém křehkém antiwesternu o mužském přátelství vykresluje autentický portrét drsného života na počátku devatenáctého století na americkém severozápadě. Film se umístil na předních příčkách mnoha českých i zahraničních výročních žebříčků.
Film, který je považován za vůbec první western, tedy za zakladatele později tolik oblíbeného žánru. Zápletka Velké vlakové loupeže vám jistě bude známa z mnoha a mnoha jiných westernů. Čtveřice banditů nejprve přinutí telegrafistu k poslání zprávy, která zajistí neplánované zastavení vybraného vlaku. Ten poté přepadnou, s lupem prchnou, ale ne na dlouho.
Bývalý vojenský zvěd Jess Remsberg zachrání v poušti před Indiány ženu jménem Ellen Grangeová. Dopraví ji do bezpečí k jejímu manželovi, jenž je obchodníkem v nedalekém městečku. Ukáže se, že Ellen kdysi unesli Apačové. Po roce zajetí ji vysvobodili bílí vojáci, avšak ona později z neznámého důvodu zase utekla do rezervace. Manžel Willard Grange ji proto zapudí. Netuší, jaké tajemství žena skrývá. Jess Remsberg mezitím marně pátrá po bílém muži, který zabil a oskalpoval jeho indiánskou ženu. Přidá se k vojenské koloně poručíka McAllistera, jež má přes apačské území převézt náklad zbraní a střeliva. McAllister má s sebou jen pár desítek špatně vycvičených nováčků. Útok Apačů, vedených obávaným náčelníkem Chatou, na sebe nedá dlouho čekat...
Sedmnácté století v puritánské Americe. Malá vesnička pohlcená divokou přírodou. Žena, Hester Prynne, je pranýřovaná a musí na sobě nosit šarlatové písmeno „A“ jako trest za to, že zplodila dítě mimo manželský svazek a odmítla prozradit jméno otce. Hrdost a láska činí výsměch puritánských obyvatel snesitelnějším. Do vesnice přijíždí starší cizinec, kterého Hester jako jediná poznává. Muž se vydává za doktora, stará se o Hester a pátrá po identitě jejího milence... Jeho zájem se brzy soustředí na mladého přepracovaného a nervózního pastora Dimmesdalla. Mezi oběma muži brzy začne vzrůstat nepřátelství. Psychologickému tlaku ale začne Dimmesdall brzy podléhat. Když u vesnice zastaví loď, vidí v ní Hester ideální prostředek k osvobozujícímu útěku pro sebe, svou dceru a svého milence…
Westernové drama o silném poutu mezi kovbojem Clinton Barkley a divokým černým hřebcem jménem Smoky, jehož děj se odehrává ve 40. letech minulého století.