Rodiná sága , která líčí životní příběh ženy, žijící na nizozemské vesnici, a jejích blízkých. Antonia v den své smrti vzpomíná na dobu po druhé světové válce, kdy se jako čtyřicetiletá vdova vrátila po dvaceti letech do rodné vesnice s dospívající dcerou Danielle. Nezávislá žena svým sebevědomým chováním část vesničanů provokuje, na její farmě se však časem vytvoří početná komunita, složená jak z jejích dětí, tak i z různých outsiderů, kteří díky ní nacházezejí sebeústu a lásku.

Všechno začíná v okamžiku, kdy se do jihočeské vísky Hoštice přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu a současně se pokusil prověřit v praxi svůj experiment na téma "dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí." Vedení JZD však nechce o pochybném experimentu ani slyšet. Všechno se však změní v okamžiku, kdy se po vesnici rozkřikne, že je Šimon synem předsedy krajské zemědělské správy, také se totiž jmenuje Plánička. Blažena, dcera paní Škopkové u níž je Šimon ubytován dostane za úkol vypátrat, jak se věci mají. Všechno však komplikuje žárlivost Blaženina kluka Vency. Film musel být před uvedením do distribuce pro kina zkrácen o deset minut.

Trojice třicátníků z Berlína se rozhodla vyměnit svoji ranní jógu za pasení krav a štípání dřeva v malé vesničce na východě Polska. Od místního farmáře si muži pronajali dřevěnou chatičku a začali se zde zabydlovat. Postupem času zjišťují, že souznění s přírodou znamená pro starousedlíky něco jiného než snaha omezit používání plastů či přestat jíst maso. Vzájemná interakce je ztížena nejen názorovou, ale i jazykovou bariérou, a snahy o komunikaci tak mnohdy ústí v klopotné a úsměvné debaty o alternativním životním stylu, duchovnu, vegetariánství a vztahu k přírodě.

Děj příběhu nás zavádí do malé vesničky kdesi mezi severní Afrikou a Blízkým východem. Ženy zde chodí pro vodu k prameni, který se nachází až vysoko v horách. Tuto nerovnou tradici hodlá zlomit mladá Leila, jež navrhne ostatním ženám zahájit "sexuální stávku". Dokud se muži o vodu nepostarají, nebudou moci počítat se žádným mazlením a něžnostmi.

Jojo Pytlák, francouzsky Braconnier, a jeho žena Lulu bydlí v Ráji. Tak se totiž jmenuje místo, kde mají tito manželé, které spolu svedl spíše osud než láska, svou farmu. Jojo je dobrák, nejvíc ze všeho miluje svou sbírku známek a stařičkou učitelku, které to co na sebe neřekne, ona ihned prokoukne, ale vždy má pro něho milé slovo, úsměv a umí ho utěšit. A Jojo si k ní chodí pro útěchu velmi často. Jeho robustní žena Lulu je mistr ve vymýšlení toho, jak by svému utrápenému manželovi ztrpčila život. Celá vesnice zná tuhle nerudnou a neupravenou ženu, která kupuje tolik lahví laciného vína a všichni Jojo Pytláka litují. Jednou uvidí Jojo v televizi slavného advokáta, který líčí, jak bravurně dokázal obhájit svého klienta, a dostane nápad. Ostatně, za zeptání člověk nic nedá.

Klidná a mírumilovná komunita ležící v Kanadském Domíniu je rozrušena příjezdem zraněného a zapáchajícího amerického kovboje, známého jako Montana Kid, který je hledán pro údajnou vraždu sedmi mužů. Později se vesnice dozvídá, že jeho pravé jméno zní Sean Rafferty a že nezabil sedm můžu, ale rovnou jedenáct. Situace se zhorší poté, co Sean nastoupí do místní milice. Hledán armádním lovcem odměn, který je již na jeho stopě, vyzývá místního neozbrojeného kováře, Jacka Smithe, na souboj ve stylu Divokého západu.

Hekule, král Kuvukilandu, dostane od umírajícího Kunji Balanadina drahokam. Kámen je prokletý a způsobí, že Hekuleho posedne duch zlomyslného Kunjiho. Je na panu Kůstkovi, královském šamanovi, aby svého krále vyléčil a zbavil se prokletého kamene tím, že drahokam vrátí do jeho domova v indiánské rybářské vesnici.