Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.
Derek Vinyard je charismatický vůdce skupiny mladých rasistů, který končí ve vězení za brutální nenávistnou vraždu. Když je propuštěn, chce se svou minulostí skoncovat a napravit se. Zároveň si uvědomuje, že musí za každou cenu zabránit, aby jeho mladšího bratra Dannyho potkal podobný osud.
Stalo se to jedné noci v kalifornském přístavu San Pedro, kde byla zmasakrována posádka argentinské pašerácké lodi. Stop pro policii zůstalo proklatě málo: loď vyletěla do povětří a z dvaceti sedmi mužů tu přežili jen dva: kulhavý pouliční zlodějíček Verbal a jeden z členů posádky umírající v nemocnici na popáleniny a blouznící v maďarštině. Začalo to ovšem mnohem dřív – newyorská policie je možná zkorumpovaná, ale není hloupá, a tak už nějakou dobu prověřovala skupinku podezřelých, těch mužů zločinu, kteří jsou vždycky první na ráně. Byli to prohnaný elegán Keaton, horkokrevný McManus, drzý Hockney, nevyzpytatelný Fenster a bezvýznamný Verbal. Policie je podrobila důkladnému výslechu, ale s každou novou informací se pátrání jen zkomplikovalo. Podezřelé spojuje série zločinů v New Yorku, ale kde jsou ukradené smaragdy?
Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence.
Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.
Bývalá členka špičkového zabijáckého komanda se rozhodne navždy skončit s minulostí a vdát se. Její svatební den se však změní v krvavá jatka v okamžiku, kdy na ni zaútočí její bývalý šéf Bill a zabije ji. Mladá žena však nezemřela, i když si to všichni myslí: šťastnou náhodou vražedný útok přežila, ale upadla do kómatu. Po pěti mučivě dlouhých letech se vrací z temného zápraží smrti s jedinou myšlenkou: pomstít se všem, kteří jí ublížili, bez ohledu na to, co je k tomu vedlo. Ke všemu odhodlaná hrdinka, která si říká Nevěsta, však teprve musí zjistit, kdo je proti ní – a také to, jestli neexistuje někdo, kdo by mohl stát na její straně... Chladnokrevná pomsta, mrazivá nenávist a vzpomínky na zrazenou lásku vedou elitní vražedkyni po cestě krve, ze které – možná – není návratu.
Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...
Film vypráví milostný příběh dvou mladých mužů – rančera a kovboje, kteří se poznali v létě roku 1963 a stali se přáteli na celý život. Prožili mnoho radostí i tragédií, díky kterým poznali slabost a sílu lásky. Ennis Del Mar a Jack Twist se seznámí ve Wyomingu, kde pracují jako kovbojové na hoře Brokeback. Brzy se stávají nejlepšími přáteli. Na konci léta jejich práce končí a každý jde svou cestou. Ennis zůstává ve Wyomingu, kde se ožení s Almou Beers, která mu porodí dvě dcery. Rodina se protlouká životem s velkými těžkostmi. Jack odjíždí do Texasu, kde se zamiluje do královny rodea Laureen Newsome. Vezmou se a brzy se jim narodí syn. Uběhnou čtyři roky, když Ennis dostane od Jacka zprávu, že se chystá navštívit Wyoming. Po Jackově příjezdu oba zjišťují, že uplynulá doba na síle jejich citu nic nezměnila...
Legendární western režiséra Sama Peckinpaha popisuje konec éry Divokého Západu na působivém příběhu bandy desperátů, kteří jsou k sobě vázáni kódem cti. Divoký Západ se rychle mění a jejich snaha o přizpůsobení je marná.
Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…
Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.
Černá kriminální komedie Pět lupičů a stará dáma patří mezi nejpopulárnější snímky studia Ealing. Její zápletka se točí okolo pěti mužů, kteří si najmou celé patro u excentrické paní Wilberforceové, aby měli klid k vybroušení svého vystoupení. Nebohá paní vůbec netuší, že nejde o smyčcový kvintet, ale kriminálníky plánující loupež.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Snímkem Otevřená srdce, který v roce 2002 posbíral řadu skandinávských filmových cen, se nám představí nadějná dánská scenáristka a režisérka Susanne Bierová. Cecilie a Joachim jsou mladí a zamilovaní. Těší se na svatbu a spokojený společný život. Marie a Niels jsou manželé třicátníci, kteří vychovávají tři děti. Náhoda či osud změní životy obou párů. Jednoho dne potká Niels Cecilii. Stane se tak za zvláštních okolností, které příliš nepřejí lásce. Oba jsou jak zasaženi bleskem. Láska může někdy způsobit, že lidé ztratí kontrolu nad vším, čím doposud žili. Cecilie a Niles stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Mají právo všechno zbořit a mají k tomu i dost odvahy? Film režisérky Susanne Bierové vypráví i o tom, co se stane, když do obyčejných všedních dní zasáhne tragická událost.