Filmu předchází sdělení zástupce budapešťského metra, že příběh nemá nic společného s realitou. Režisér vytvořil ponurou (post)modernistickou hříčku, která se celá odehrává v podzemí a jejímiž hrdiny je parta revizorů, znesvářených nejen s kolegy, ale především s neurvalými, agresivními cestujícími… V podzemí se dějí prapodivné věci: na okamžik zhasínají veškerá světla, přibývá sebevrahů, kteří se vrhají pod kola souprav, dokonce tu prochází jakási zlověstná postava v kápi, možná zabiják, možná zosobněná smrt. Ta v závěru začíná kroužit i kolem hlavního protagonisty Bulcsúa (Sándor Csányi), který je dokonce podezřelý, že nic netušící lidi sráží z nástupiště. Muž se totiž do prostor metra doslova přestěhoval, neboť mu přestala vyhovovat existence, jakou vedl na povrchu města.

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.

Katolická církev se potřebuje zviditelnit a tak vyhlásí velkou akci s možností očištění od hříchů. Stačí projít v den konání slavnosti portálem kostela sv. Michala. Toho se rozhodnou využít Bartleby a Loki, dva padlí andělé, které bůh vyhnal z nebe, když odmítli plnit jeho rozkazy. Jenže pokud by se jim to povedlo, měli by cestu zpět do nebe otevřenou, čímž by zvrátili boží rozhodnutí a to by znamenalo konec světa. Aby se tak nestalo, obrátí se na rozvedenou Bethany Slaone, která je sice katoličkou, ale víru už dávno ztratila, serafín Metatron, který je zástupcem a mluvčím boha, a snaží se ji přesvědčit, aby se vydala do New Jersey oba padlé anděly zabít a zachránit tak svět. Slíbí jí dva pomocníky a ochránce, kterými se stanou svérázní drogoví dealeři Jay a mlčenlivý Bob. Ti ji hned druhý den zachrání život, když je přepadena Styxskými trojčaty, pomocníky démona Azraela, který má v plánu zničit boha a chce k tomu využít právě dvojici padlých andělů...

Na tom starém hradě na northumberlandském pobřeží měl prý kdysi Sir Walter Scott napsat svého Roba Roye. Dodnes se tu dochoval jeho autentický husí brk i mnohé další památky Mistrovy osobnosti. Tak to alespoň nečetným návštěvníkům své "pevnosti", jak tomu sídlu hrdě říká, tvrdí jeho momentální výstřední majitel. Angličan George, který tu žije se svou mladou, krásnou francouzskou manželkou. Bál se možná, když se zbavoval svého prosperujícího podniku a rozhodoval se pro život v ústraní, aby mu ji svody velkoměsta neodvedly. Neuvědomil si ovšem, že Osudu člověk neunikne. A "Osud" se právě v této chvíli k této výspě civilizace neodvratně blíží. Osud v podobě dvou raněných gangsterů, kteří se po zpackané akci nutně potřebují alespoň na chvíli někam zašít. A jelikož široko daleko není nic vhodnějšího...