Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

Film vypráví milostný příběh dvou mladých mužů – rančera a kovboje, kteří se poznali v létě roku 1963 a stali se přáteli na celý život. Prožili mnoho radostí i tragédií, díky kterým poznali slabost a sílu lásky. Ennis Del Mar a Jack Twist se seznámí ve Wyomingu, kde pracují jako kovbojové na hoře Brokeback. Brzy se stávají nejlepšími přáteli. Na konci léta jejich práce končí a každý jde svou cestou. Ennis zůstává ve Wyomingu, kde se ožení s Almou Beers, která mu porodí dvě dcery. Rodina se protlouká životem s velkými těžkostmi. Jack odjíždí do Texasu, kde se zamiluje do královny rodea Laureen Newsome. Vezmou se a brzy se jim narodí syn. Uběhnou čtyři roky, když Ennis dostane od Jacka zprávu, že se chystá navštívit Wyoming. Po Jackově příjezdu oba zjišťují, že uplynulá doba na síle jejich citu nic nezměnila...

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Samostatná, životem zatrpklá servírka Louise Sawyer a její kamarádka, poddajná, despotickým manželem Darrylem ovládaná Thelma Dickinson, se vydají na víkendový výlet do hor, aby unikly nudě všedního života. Když se večer zastaví na večeři, Thelma nadšená pocitem svobody se opije a začne koketovat s náhodným známým Harlanem. Když se ji muž pokusí na parkovišti znásilnit, objeví se Louisa a po prudké hádce ho v afektu zastřelí. V panickém strachu se ženy rozhodnou utéci do Mexika rozhodnuté nevolat policii, která by jim prý stejně nevěřila... Známý snímek je nejen klasickou road movie, ale také pozoruhodnou výpovědí o současném světě, svobodě a o vztazích mezi muži a ženami.

Bonnie Parkerová a Clyde Barrow přivedli Ameriku do varu, i když se psala třicátá léta, která proslula svou divokostí. Vykrádali obchody, přepadávali banky a stříleli po všem, co jim stálo v cestě.Policie je marně pronásledovala v Texasu i Louisianě a muži v uniformách přitom se strachem zvedali zbraně, protože milenci posedlí láskou i zločinem nepočítali mrtvé.

"Tabu" - americký film režiséra F.W. Murnaua je kouzelná romance z jižních moří, která byla natočena v celém rozsahu v původních exteriérech a s domorodci ve všech vedoucích rolích. Tento film zachycuje s jedinečnou prostotou a pravdivostí duši domorodců jihomořských ostrovů a stál o několik pater výš a jako nedostižný vzor všem těm líbeznými cukrkandlovým kýčům, které Američané uvedli na filmový trh s obdobnými náměty a z podobného prostředí. Film pro své nesporné kvality byl znovu uvedený na plátna našich kin po deseti letech od svého natočení, tedy v roce 1940.

Imperátor Ping, hlava dynastie Tang, vládce Číny desátého století, spalován neskonalou láskou i nenávistí vůči své ženě Phoenix rozehrává tragédii, která zasáhne každého člena královské rodiny. Panovník ví o skrývaném vztahu své ženy a jeho syna z prvního manželství prince Wana. Pronásledován stínem nevěry, panovník pomalu zabijí svou ženu jedem. Schyluje se k finálnímu boji. Na jedné straně císař, ovládaný pomstou, na druhé straně císařovna, bojující o holý život. Mezi nimi stojí tři synové, tři princové, kteří se musejí rozhodnout na čí stranu se přiklonit. Bolest a ztráta milovaných však čeká na každého z nich...(oficiální text distributora)

Trucker Philo (Clint Eastwood) je chlápek s tuhým kořínkem, přičemž však nemá daleko k sentimentálnímu milovnictví. Philo si svoji finanční situaci vylepšuje zápasy, jež organizuje jeho kamarád Orville (Geoffrey Lewis ). Jednoho dne se však boxující trucker zamiluje do salónní zpěvačky Lynn (Sondra Locke ). Naneštěstí pro něj je však Lynn na cestě do Colorada, Philo se vydává za ní, k čemuž ale potřebuje peníze... Clint Eastwood a Sondra Locke si nebyli blízcí pouze v tomto filmu, Sondra byla dlouhá léta Clintovou družkou. Svým druhým filmem se tu podařilo Jamesi Fargovi natočit svého času absolutní kasovní trhák.

V práci úspěšný Max (James Spader) je stár teprve 27 let, avšak již vdovec. V jedné restauraci se seznámí s mnohem starší číšnicí Norou (Susan Sarandon). Mezi oběma přese všechny rozdíly přeskočí jiskra... Citlivě natočený milostný příběh vyhýbající se laciné a falešné sentimentalitě