Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.
Začne to fotografií a vzkazem na ní: "Zab ho!" A od té chvíle se odvíjí tajemný a drsný příběh Leonarda. Jeho žena byla napadena, zavražděna a on si skoro nic nepamatuje. Jeho krátkodobá paměť je pryč. Leonard se ale musí pomstít. Okamžitě jde po vrahovi. Aby nějak kompenzoval výpadky paměti, všechno si fotí, cvaká spouští na svém Polaroidu jako blázen a podstatná fakta si nechává tetovat na tělo. Story je vyprávěna zvláštním způsobem. Každá důležitá filmová scéna končí tam, kde předchozí začala, a tak musíme být pozorní, abychom ten zvláštní propletenec dějů a potkávajících se postav dobře vnímali. K hlavnímu hrdinovi se přidávají další - ukecaný Teddy a barmanka Natalie. Všichni jsou s vraždou nějak propojeni. Ale pořád se nám do mysli vnucuje klíčová otázka: Je skutečně vrahem John G, jehož jméno má Leonard vytetováno na prsou?
Deset let po neúspěšném pokusu zabít Sarah Connorovou, matku budoucího vůdce lidstva ve válce proti strojům, se do Los Angeles vrací z budoucnosti nový Terminátor, typ T-1000, aby zlikvidoval už narozeného Johna Connora. Dospělý Connor v roce 2029 na svoji ochranu posílá do minulosti druhého terminátora T-800. Oba stroje nezávisle na sobě pátrají po malém Johnovi. Chlapec zjišťuje, že T-800 je naprogramován na jeho ochranu a s jeho pomocí osvobodí svou matku z psychiatrického ústavu, kde je léčena z údajné schizofrenie. T-800 oběma vysvětluje, co přinese budoucnost. Tu je však možné změnit...a při tom všem hrdiny stíhá nemilosrdný a zřejmě nezničitelný T-1000.
Život osamělého a nesmělého Joela se od základu změní, když potká excentrickou a temperamentní Clementine. Ta je výstřední ve všech směrech a k bláznivým kouskům stále úspěšněji vyzývá i Joela, jenže je rovněž nevyrovnaná a výbušná a jednoho dne se rozhodne Joela zbavit a začít znovu. Na experimentální klinice se podrobí vymazání paměti, a jelikož pokus dopadne úspěšně, rozhodne se zdrcený Joel pro stejné řešení. Nemá ale štěstí, tentokrát se zákrok vymkne lékaři z rukou a dílo zkázy dokoná jeho asistent, který se místo pečlivého monitorování mozkové činnosti klienta nechá svést k divokým erotickým hrátkám. Režisér umí mistrovsky rozrušovat časoprostorovou kontinuitu a nahrazovat ji asociativním spojováním útržků, jež pocházejí z různých vrstev paměti, a zde se tento princip uplatní při rekonstrukci celého vztahu ústřední dvojice. Odvíjí se pozpátku, k některým zážitkům se film opakovaně vrací, mnohé deformuje v závislosti na Joelových rozjitřených emocích.
Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.
Počátkem 21. století dosáhla společnost Tyrell ve výzkumu robotů fáze Nexus. Její výrobky byly téměř identické s lidmi, nelišily se ani inteligencí. Lidé používali replikanty při nebezpečných výpravách nebo jako otroky při kolonizaci jiných planet. Po krvavé vzpouře replikantů v jedné z mimozemských kolonií byl robotům pod trestem smrti zakázán pobyt na Zemi. Na plnění tohoto nařízení dohlížely speciální jednotky Blade Runner, pověřené vyhledáváním a likvidací replikantů, kteří zákaz poruší.
Naushika je dospívající princezna, žijící v postapokalyptickém světě, vyplněném pustinou a džunglí obývanou těmi nejroztodivnějšími potvorami, jejíž filmové zpracování bere dodnes dech. Ač je velmi sebevědomá a schopná, v duchu Miyazakiho hrdinek, leží na ní velmi těžké břemeno, zajistit harmonii mezi destruktivními silami přírody a techniky a zachránit tak své údolí. Kochat se přitom budete moci nejen jejím leteckým uměním, ale také vzdušnými souboji, atomovými hřiby, útoky obřího hmyzu a neskutečnou faunou a flórou. Témata ekologie a pacifismu jsou zde zastoupena velmi silně, ale mají daleko k prostým nálepkám, co je dobré, co špatné, co by se mělo dělat a co ne. Naushika nejedná školometským rozumem, ale srdcem.
Rok 2019. Od propuknutí Třetí světové války uplynulo třicet jedna let. V Neo-Tokiu probíhá nikdy nekončící válka proti silám podsvětí, které ovládají prakticky celé zničené město. Tetsuo, člen motorkářského gangu, je během jedné z nočních jízd zajat armádou pro tajné experimenty. Vůdce party Kaneda se rozhodne přítele zachránit. Tetsuo získá nadpřirozené ničivé schopnosti, jeho mysl je ale pokřivena a zatemněna... Katsuhiro Ôtomo natočil tento snímek podle své stejnojmenné mangy a vytvořil tak vskutku kultovní snímek, který odstartoval novou vlnu popularity japonského anime v západním světě. Příčinou úspěchu byla mimo jiné na svou dobu nevídaně vysoká kvalita animace. Výtvarníci například použili rekordních 327 různých barev (padesát z nich vytvořili nově přímo pro film), a to z toho důvodu, že se snímek odehrává především v noci. (Fabienne)
Příběh z těžko definovatelného období kolem Vánoc „někdy ve 20. století“, kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy – hlavní hrdina Sam, jež se postupně sbližuje s naivní Jill, pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.
James Cole prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času „nedobrovolné dobrovolníky“ z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí – co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský...
Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.
Ozývá se střelba a obecenstvo v koncertním sále propadá panice. Přitažlivá cizinka (Lucie Mannheim) požádá Richarda Hannaye (Robert Donat), jestli může strávit dnešní noc v jeho bytě. Druhý den ráno ji naleznou pobodanou. Než zemře, řekne Hannayovi, že musí zastavit "39 stupňů" před propašováním státního tajemství z Anglie. V rukou svírá mapu Skotska s vyznačeným městem. Z Hannaye se nyní stává uprchlík a utíká do Skotska, aby tak prokázal svou nevinu. Ve vlaku vyhledá pomoc krásné mladé blondýnky Pamely (Madeleine Carroll). Ta jej však udá policii. Uprchne a vydá se na cestu do Skotska. Vyhledá profesora Jordana (Godfrey Tearle), vůdce 39 stupňů, ale sám je uvězněn. Pak unikne a je znovu chycen dvěma muži v civilu a identifikován Pamelou.
Píše se rok 1999. Bývalý policista Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků na kterých jsou přímo z mozkové kůry nahrané vzpomínky, zážitky a pocity. Jednoho dne se k němu dostává takový disk, na kterém je nahrán zážitek vraha prostitutky. Lenny zavražděnou osobně znal a proto se rozhodne vraha vypátrat. Dostává se však stále hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit?
Kevin Flynn je počítačový expert, který se živí tvorbou her. Soustavně se ale také nabourává do počítačové sítě firmy Encom a snaží se z ní získat důvěrnou informaci. To se ale nelíbí hlavnímu programu, který se rozhodne přenést Flynna do svého království, elektronické civilizace, plné nástrah. Flynn se teď musí probojovat přes počítačové hry a pokusit se zneškodnit neovladatelný a nebezpečný hlavní ovládací program. Jeho jedinou nadějí je odvážný a věrný program Tron, který jako jediný je schopen mocného nepřítele porazit.
Dělníka Raye Ferriera trápí problémy v rodině, jejíž členové si přestávají rozumět. Na planetu Zemi se ovšem řítí nebezpečí nepředstavitelného rozsahu. Má podobu mimozemských predátorů, kteří se rozhodli naši civilizaci zlikvidovat, a jsou na to technologicky skvěle vybaveni. Osobní potíže ustupují do pozadí. Lidé, včetně Rayovy rodiny, se musí semknout, pokud mají mít alespoň minimální šanci na svou záchranu.
Rodinka si užívá víkend v luxusním domě. Po kybernetickém útoku ale najednou nic nefunguje, na dveře navíc zaklepou dva cizí lidi a idylka vezme rychlý konec.
Detektiv Ricardo Tubbs je zdvořilý a netečný elegán žijící s počítačovou analytičkou Trudy Joplin na jižní Floridě. Inkognito pracuje na odhalení bandy pašeráků drog a vrahů. Jeho kolega detektiv James 'Sonny' Crockett je jeho pravým opakem – záletník a švihák, to ale jen do doby, než potká Isabellu, čínskokubánskou manželku obchodníka se zbraněmi a drogami Arcángela de Jesús Montoyi. Hra na ostří nože se pro oba policisty stává každodenním životem a není než otázkou času, kdy je zločinci odhalí a odstřelí.