Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války – to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu…

Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.

Monco, ostrý pohotový zloděj, je na stopě India, nejzákeřnějšího bandity v zemi. Není však sám. Bezohledný poručík Mortimer, Moncův největší soupeř, je odhodlán dopadnout India jako první... mrtvého nebo živého! Ani jednomu se nedaří svou kořist chytit nebo vyřadit se navzájem ze hry, a tak jim nezbývá nic jiného, než začít spolupracovat, protože jinak je čeká jistá smrt z rukou India a jeho krvelačné bandy.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Počátkem 21. století dosáhla společnost Tyrell ve výzkumu robotů fáze Nexus. Její výrobky byly téměř identické s lidmi, nelišily se ani inteligencí. Lidé používali replikanty při nebezpečných výpravách nebo jako otroky při kolonizaci jiných planet. Po krvavé vzpouře replikantů v jedné z mimozemských kolonií byl robotům pod trestem smrti zakázán pobyt na Zemi. Na plnění tohoto nařízení dohlížely speciální jednotky Blade Runner, pověřené vyhledáváním a likvidací replikantů, kteří zákaz poruší.

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

Někdo by si mohl myslet, že Donnie Darko je typický puberťák. Jenže Donnie je zklamaný kluk, trpící vizemi o obrovském králíkovi, který se ho snaží dostat pod svůj zničující vliv. Aby tomu zabránil, dopustí se činů, které ho přivedou až na psychoterapii. Přežije nesnáze středoškolského života i lásky a unikne bizarní smrti, která mu hrozí při pádu motoru z letadla. Donnie bojuje se svými démony, v přeneseném i skutečném slova smyslu, a prožívá příběhy, související s putováním v čase, s fundamentalistickými guru, osudem i machinacemi s vesmírem.

Will Kane se právě oženil a chystá se opustit městečko, kde dosud vykonával funkci šerifa, když se k němu donese zneklidňující zpráva - na zastávce čekají tři nechvalně známí muži. Poledním vlakem má totiž do města přijet vrah, kterého Will kdysi pomohl dostat do vězení, aby se Willowi i městečku pomstil. Will se snaží sehnat muže, kteří by se spolu s ním čtyřem zabijákům postavili, nikdo mu ale pomoci nechce a všichni ho přesvědčují, ať raději odjede - pak dají banditi městu pokoj. Will tak proti nim stojí v pravé poledne sám.

Legendární western režiséra Sama Peckinpaha popisuje konec éry Divokého Západu na působivém příběhu bandy desperátů, kteří jsou k sobě vázáni kódem cti. Divoký Západ se rychle mění a jejich snaha o přizpůsobení je marná.

Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.

V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život...

Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.

Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla.

Bankovní úředník Stanley Ipkiss je nešika a smolař, a navíc nemá ani štěstí v lásce. Jednoho dne se ale jeho život změní. Cestou z práce mu na mostě vypoví službu auto a Stanley zahlédne v řece starobylou dřevěnou masku plovoucí na hladině. Mladík masku vyloví, a když si ji později téhož večera náhodou nasadí, promění se v bytost se zelenou tváří, která má schopnosti kresleného hrdiny a využívá animovaných rekvizit. V masce je z něj úplně jiný člověk: vytrestá svou zlou bytnou, na ulici přechytračí partu násilníků, potrestá podvodníky v autoopravně. Před policejním poručíkem Mitchem Kellawayem, jenž podivné noční události vyšetřuje, Stanley předstírá nevědomost. Ostatně sám si není jist, jestli se mu všechno jenom nezdálo.

Gotham City je terorizováno zločineckou bandou cirkusových artistů, vedených fyzicky deformovaným Oswaldem Cobblepotem, přezdívaným Tučňák. Selina Kyleová, sekretářka mocného obchodníka Maxe Shrecka, odhalí podvodný plán svého šéfa na získání financí od města a je za trest shozena z mrakodrapu. Přežije a stává se Kočičí ženou, osamělým a vysoce vynalézavým kriminálním živlem. Shreck se dohodne se ctižádostivým Tučňákem, že ho udělá starostou, aby mohl Gotham City snadněji okrádat. To už ale přichází na scénu Batman a začíná plnit svou úlohu ochránce utlačovaných a zastánce práva a spravedlnosti. I když jsou tentokrát jeho protivníci mimořádně zdatní, není jim to nic platné. A sílící citové pouto mezi Batmanem a Kočičí ženou učiní z těchto protivníků spojence a možná i něco víc...

Odlehlá finská vesnice v Laponsku, hned za švédskými hranicemi. Policista odcházející do výslužby zjistí, že jeho nemanželský syn po propuštění z vězení terorizuje zdejší oblast. Mladík odhalil velké rodinné tajemství a chce se pomstít tím, že napadá policistovy blízké – včetně jeho legitimního syna. Nenávist mezi oběma bratry promění vesnici v místo pomsty a násilí, což její obyvatele přinutí vzít zákon do vlastních rukou. Zatímco se policista snaží oběma synům zabránit, aby se navzájem pozabíjeli, je nucen čelit vlastním chybám z minulosti.

Po staletí obývají Zemi dvě rasy, které nepatří do lidského rodu. Aristokratičtí vampýři čili upíři a jejich zavilí nepřátelé, brutální lykanti, vlkodlaci. Lidé na jejich existenci nevěří, traduje se jen v pověrách a hororových příbězích. Ale oni zde jsou a vedou odvěký boj na život a na smrt o nadvládu nad těmi druhými. Mohlo by se zdát, že ta byla jednou provždy nastolena, jenže zdání klame. Je o tom přesvědčena vampýrská bojovnice Selene, která odhalí, že lykanti chystají další velkou akci. Tentokrát si brousí zuby na mladého doktora – člověka. Selene se snaží mladíkovi jménem Michael pomoci a ochránit ho před útokem z podsvětí. Současně se do něj zamiluje a tím vše zkomplikuje... Čím více se zamotává do připravovaného únosu Michaela, tím více získává informace, které ji děsí. Nezadržitelně se totiž blíží okamžik stvoření nového predátora, který kombinuje sílu vampírů i vlkodlaků.