Psychologickému dramatu z roku 1947 patří v dějinách britské kinematografie čestné místo nejen za jeho mimořádnou kameru (Oscarem oceněný Jack Cardiff), ale i jako jednomu z prvních děl s intenzivním erotickým nábojem. Román Rumer Goddenové posloužil jako předloha příběhu o skupině anglikánských jeptišek, jež se snaží na odlehlém místě v Himálaji přebudovat palác orientálního vládce na ošetřovnu a školu pro místní děti. Komunita jeptišek, řídící se přísnými pravidly, naráží na smyslnou atmosféru tajemstvím opředeného místa vysoko v horách, jež autokratickému rádžovi v minulosti sloužilo jako harém. Důrazem na konflikt mezi disciplínou a vášní předjímají Powell a Pressburger jeden z ústředních motivů Červených střevíčků, v případě dramatu s kontroverzním tématem potlačených tužeb řádových sester však mnohem víc těží z mystické moci krajiny (podobně jako v Cestě k cíli)

Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary)

Neopakovatelné vyprávění Starého Zákona a biblických příběhů, které je klasikou kinematografie.

Příběh zrození se ve své filmové podobě dostává na plátna kin vůbec poprvé. Film zaznamenává náročnou cestu Marie a Josefa, zázračné otěhotnění a narození Ježíše, které navždy změní chod dějin. Prostřednictvím tohoto dramatického a zároveň podmanivého příběhu se spolu s párem mladých lidí vydáváme na cestu z jejich domova v Nazaretě do Betléma, kde od pradávna sídlí Josefův rod, aby se tam při sčítání lidu, nařízeném králem Herodem, dali zapsat. Cesta o délce více než 160 kilometrů vedla nehostinnými pustinami a byla pro oba o to náročnější, že Marie byla v posledním měsíci těhotenství...

Tento nadčasový příběh vypráví o chlapci Josefovi, který je obdařen výjimečným darem - schopností vidět budoucnost ve svých snech. Jeho žárliví bratři mu závidí a proto Josefa obelstí. Ten se ocitne daleko od domova, ve starobylém Egyptě, nedorozuměním pak dokonce ve vězení. Když Faraón zaslechne o uvězněném muži se zvláštními schopnostmi, povolá Josefa, aby vyložil jeho královské sny a tím zachránil národ. Poté Josef brzy najde lásku a štěstí. Avšak když se jeho cesty opět zkříží s cestami bratrů, Josef se musí postavit tváří v tvář rozhodnutí, zda-li je potrestat nebo jim odpustit.

Dvacetiletá kadeřnice Frankie rozhodně není žádná pámbíčkářka. Právě naopak. Je temperamentní, otevřená, ráda se baví a i když má chlapce, cítí se zcela nezávislá. Její život se nečekaně změní od okamžiku, kdy jí matka z cesty po Mexiku, pošle běžný suvenýr - růženec, koupený na trhu. Frankie jakoby přestala být sama sebou. Vnímá, co jiní kolem nevidí, chová se, jako nikdy předtím, a z důvodu, které nedokážou vysvětlit ani lékaři, se jí postupně otevírají nezhojitelné krvavé rány na rukou, nohou a hlavě. O případu americké dívky je záhy informován Vatikán. Církev vyšle do Pittsburgu svého zástupce, aby celou záležitost posoudil. Otec Kiernan je ale především vědec, stoupenec historicky podložené křesťanské věrouky, nikoli zaslepený věřící, který je ochoten zavřít oči před pravdou. Když ji pozná a přesvědčí se o ní, změní se z vyšetřovatele v ochránce, ochotného hájit Frankie i za cenu ztráty kněžského postavení.

Myšlení vysokoškolského profesora Radissona zpochybňuje nový student Josh, který na rozdíl od něj věří v existenci Boha. Pro Radissona, profesora filozofie, je náboženství nepříjemné téma, protože jeho matka - křesťanka - zemřela, když mu bylo dvanáct let, přestože se modlil k Bohu a prosil ho, aby ji ušetřil života. Tato zkušenost ho také motivovala k intenzivnímu studiu filozofie, díky němuž se zařadil mezi nejlepší myslitele. Ale ani kdyby chtěl, nemohl by se ve svých kurzech vyhnout tématu náboženství. Dilema a svůj hněv na Boha řeší tím, že požádá své studenty, aby citovali Nietzscheho výrok "Bůh je mrtvý", aniž by je za odměnu z tohoto tématu vyzkoušel. Když se tomu nový student Josh brání, Radisson po něm požaduje důkaz, že Bůh není mrtvý. Slibuje, že nebude jeho eseji odporovat, ale Joshova oduševnělost a pevnost jeho víry, kterou demonstruje tvrzením, že neexistenci Boha nelze dokázat, staví Radissona před těžkou zkoušku nejen v profesním, ale zejména v osobním životě.

Příběh dívky, žijící v Los Angeles. Má velmi nudnou práci a po nocích s partnerem bezcílně bloumají po barech. Postupem času začíná věřit, že vše je jen jakási konspirace a rozhodne se od základů změnit svůj život a stát se znovuzrozeným křesťanem.

Bez jakéhokoli varování zmizí po celém světě jen tak miliony lidí. Zbudou po nich pouze šaty a osobní věci... a pocit hrůzy. Není nikdo, kdo by komukoli mohl poskytnout nějaké informace. Pilot Ray Steele se pokouší přistát s poškozeným letadlem plným hysterických lidí, kteří viděli své blízké mizet přímo před očima. Ovšem každé letiště je plné hořících vraků, a tak mu nezbývá, než doufat, že bude moci alespoň jednou v životě ještě mluvit se svou rodinou. Jeho dcera Cloe Steele se pro změnu vydává nalézt svou matku a bratra ve světě, kde zavládlo zoufalství a chaos