Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…

Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.

Snímek, který nás zavede do Budapešti 30.let, vznikl podle románu Nicka Barkowa "Das Lied vom traurigen Sonntag". Je nejen příběhem osudové lásky jedné ženy ke dvěma mužům, ale i příběhem o zrodu jedné z neslavnějších písní světa, jež získala hořký přívlastek "hymna sebevrahů". Krásná Ilona a její přítel László vedou vyhlášenou a elegantní budapešťskou restauraci, kam přicházejí za skvělými jídly ti největší prominenti, včetně vysokých důstojníků nastupující nacistické smetánky. Jednoho dne se tam objeví i pianista András, který zaujme Lászloa svým procítěným mistrovstvím. Z citů melancholického mladíka s uhrančivým pohledem, který se neubrání lásce ke krásné Iloně, se jednoho dne zrodí stejně melancholická píseň Smutná neděle. Její historie je právě tak pohnutá jako doba, v níž vznikla. Za jejích tónů opustilo dobrovolně tento svět mnoho lidí a píseň se stala prokletím i pro jejího tvůrce.

Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným.(MFF Karlovy Vary)

Newyorský detektiv Keith Miller je typický drsný polda otřískaný životními zkušenostmi posbíranými na ulicích, jemuž plánovaný kariérní vzestup komplikují obvinění z nezákonného jednání, která se s ním táhnou od jeho posledního případu. Na pořadu dne je ale nová akce – v přepadené bance drží lupiči desítky rukojmí. Tahle krizová situace bude ovšem velmi nestandardní. Detektiv Miller se totiž musí utkat s asi nejchytřejším zločincem, kterého za svou bohatou kariéru potkal, a pokusit se překazit zločin, který se zdá být dokonalý.

Pan Stevens, dlouholetý majordomus na panství Darlington, je mužem, který celý život zasvětil službě svému pánovi. Když panství získá nový majitel, řeší Stevens problém nedostatku personálu tím, že se rozejde za ženou, která dlouhá léta na Darlingtonu pracovala a s níž ho pojil zvláštní vztah... Slečna Kentonová vstoupila do služeb lorda Darlingtona počátkem 30. let s nejlepším doporučením. Hierarchie vztahů mezi služebnictvem i dokonalá rezervovanost pana Stevense zabránily jakýmkoliv důvěrnostem, ale jejich vztah během let prošel zvláštním vývojem a dospěl až k vzájemné, byť nikdy nepřiznané lásce. Naprostá oddanost zájmům služby byla vždycky přednější. Přesto spolu pan Stevens a slečna Kentonová prožili léta v nejlepší shodě, byli svědky toho, jak jejich domem prochází historie – to když lord Darlington svolal mezinárodní konferenci o postavení Německa.

Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.

Univerzitní profesor vede spokojený život s rodinou a přáteli na jihu německých Alp v roce 1933. Toto se s nástupem Adolfa Hitlera k moci rychle mění. Většina lidí vyznává novou doktrínu, zatímco několik Viktorových přátel. Martin Breitner ne. Sám Viktor je "neárijec" a jeho dcera Freya zruší zasnoubení s nacistou nakloněným Fritzem.

Nejkontroverznější film posledních let je příběhem Handa a jeho gangu vyznavačů Mein Kampfu, násilnických neonacistických skinheadských hrdlořezů, mezi které patří i jeho nejlepší kamarád Davey. Jejich pravidelnou zábavou je opíjení se do němoty a rasistické nájezdy na přistěhovalce v chudém předměstí australského Melbourne. Hando se brzy zaplete s mladou dívkou na útěku, drogově závislou Gabe. Když si ale místní bar koupí vietnamský přistěhovalec, zahájí skinheadi intenzívní válku o své území. Z Daveyho a Gabe se stanou milenci a Hando náhle neví, jak dál...

Ukrajina v plamenech je dokument z produkce Olivera Stonea, který odhaluje účast USA a NATO ve státním převratu na Ukrajině v roce 2014 a jeho následky. Renomovaný americký režisér, který v posledních letech natočil několik inscenací v rámci žánru politické kinematografie, zkoumá původ současného konfliktu, který v současnosti drží celý evropský kontinent a celou planetu v napětí. Stone ve filmu zpovídá mimo jiné bývalého prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče; Ruský prezident Vladimir Putin a bývalý ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zajarčenko.

V roce 1944 skupina vysokých důstojníků plánuje atentát na Hitlera a jeden z vůdců spiknutí, Stauffenberg (Sebastian Koch), se vydává na schůzku s Vůdcem, který je pověřen výbuchem. Hitler však přežije a důstojníci jsou popraveni. Tato neúspěšná operace byla nazvána "Operace Valkýra" a tento realistický film tuto skutečnou událost odhaluje.

Kdo ví, co hledá americký novinář Jake Geismer (George Clooney) v poválečném Berlíně? Možná klid, možná příběh, ale určitě ne svou dávnou lásku Lenu (Cate Blanchett). Ani stopu tajemství a podvodů, které vedou od Leny k jejímu milenci - mladému ambicióznímu desátníkovi (Tobey Maguire). Stopa pokračuje až k vraždě, o kterou se nikdo nezajímá. Nikdo kromě Jakea. Tři herecké talenty pod vedením Stevena Soderbergha v thrilleru, který vzdává hold filmové atmosféře 40. let a zároveň působí svižným, moderním dojmem filmu noir. „Děsivý i fascinující, skutečná filmová lahůdka“ (Peter Travers, ROLLING STONE).

V červnu 1944 se spojenci vyloďují v Normandii. Z východu se nezadržitelně valí Rudá armáda a zatlačuje Němce z dobitých území zpět čím dál blíže Třetí říši. V samotném srdci Německe roste odpor vůči Hitlerovi a plukovník Staufenberg s několika důstojníky chystá na vůdce atentát. Americká OSS se o tomto dozví a přes polský odpor získá spojení na důstojníka Von Königa - Stauffenberkova spolupracovníka. Tento důstojník, který není nacistou je pro Američany velmi cenný kvůli dalšímu poválečnému uspořádání Německa v případě smrti Hitlera a OSS se rozhodne se jej získat na svoji stranu dříve, než tak učiní postupující Rusové. Je vyslán malý americký výsadek, který má kontaktovat odboj a po atentátu důstojníka dostat ve zdraví do Anglie. Díky husté palbě flaku je transportní Dakota sestřelana a přeživší výsadkáři zjišťují, že jesou desítky kilometrů od místa kde měli seskočit.