Životní příběh muže, který šel celý život za svým snem: být nejrychlejší. Novozélanďan Burt Munro strávil 40 let života zdokonalováním svého motocyklu Indian Scout z roku 1920. S tímto strojem se pak vydal na cestu na solná jezera v Bonneville v americkém státě Utah, která jsou díky dokonale rovnému povrchu ideálním místem pro rychlostní závody. Přes nepřízeň okolností se mu v roce 1967 podařilo zajet rychlostní rekord, který dodnes nikdo nepřekonal.

Dva prchající vězňové jsou při přepadení rodinného domku vyrušeni ozbrojeným sousedem a v nouzi s sebou vezmou osmiletého Filipa jako rukojmí. Nečekaný výlet se chlapci začne líbit – honičky v kradených autech, skrývání se před komicky neschopnými pronásledovateli. Až do chvíle, kdy jeden z vězňů, primitiv a surovec, začne ohrožovat jeho život. Sympatickému Butchovi nezbývá, než „kolegu“ zlikvidovat. A pak už jedou jen dva – a mezi vězněm a jeho dobrovolným rukojmím vzniká silné pouto přátelství a snad i něco víc...

Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.

Nejdřív se jen poflakovali po newyorských ulicích, hráli basket a občas se porvali. Pak ale přišly drogy. Jim Carroll, byl jedním z nich. Během cesty do pekla, kdy se díky omamným látkám dotkl samého dna, si psal deník. Jsou v něm záznamy, které jste asi nikdy nechtěli číst…

Píše se rok 1964. Charismatický duchovní Flynn (Philip Seymour Hoffman) se pokouší alespoň trochu uvolnit přísná pravidla církevní školy svatého Mikuláše v Bronxu, na jejichž dodržování železnou rukou dohlíží sestra Aloysius Beauvierová (Meryl Streep), tamní přísná a tvrdá ředitelka. Komunitou zmítají prudké politické změny, na školu byl přijat první černošský student Donald Miller. Když se ale mladá a nevinná sestra James (Amy Adams) podělí se sestrou Aloysius o své obavy, že otec Flynn věnuje Donaldovi až příliš osobní péči, pustí se ředitelka do odhodlaného boje, jehož výsledkem by mělo být odhalení pravdy a vykázání kněze ze školy. Aniž by kromě své morální jistoty měla jediný důkaz, rozhodne se, že s ním poměří sílu svého přesvědčení v osobním souboji, který může mít katastrofální důsledky pro celou školu.

Amerika po hospodářské krizi. Dva přátelé putují z farmy na farmu a hledají práci a touží si vydělat na svuj vlastní vysněný statek. George slíbil Lennieho rodině, že se o něj postará, protože Lennie na tom není po duševní stránce nejlépe a má obrovskou slabost pro hebké věci, ale za to má obrovskou sílu a odvede práci za dva. Na nové farmě je čeká práce, přátelé i nepřátelé...

V neděli 14. listopadu 1965 se ve vietnamském údolí Ia Drang poprvé střetli Američané s nepřáteli z komunistického severního Vietnamu. Tři sta devadesát pět amerických vojáků mělo proti sobě desetinásobný počet nepřátel, kteří navíc byli na svém území. Následné třídenní boje vstoupily do historie jako počátek vietnamské války. Film scenáristy a režiséra Randalla Wallace zachycuje nejen pekelnou bitvu, která se v „údolí stínů“ rozpoutala, ale též pocity lidí, kteří se jí účastnili. Nebyli to jen američtí a vietnamští vojáci – dramatické události totiž prožívali na dálku i jejich nejbližší, zejména manželky. Nicméně hlavním hrdinou je plukovník Hal Moore, upřímně věřící katolík a otec pěti dětí, ale především vynikající voják a stratég, který se neobává ani těch nejnebezpečnějších situací.

Je léto 1964, kluby jsou plné a do Pensylvánie právě dorazil rokenrol. Dokonce i automobily se na nerovné dlažbě kodrcají v jeho rytmu. Každý se chce přidat, každý chce být jako Beatles. Ani Guy není výjimkou. Odjakživa si přál stát se hudebníkem a teď má šanci. V místní kapele se uvolnilo místo bubeníka, které Guy díky svým schopnostem získá. Kapela odstartuje se skvělou písničkou, ze které se přes noc stane hit. Celá kapela je jako v sedmém nebi turné, fanoušci, filmové nabídky a vše ostatní, co ke slávě patří. Všichni si mysleli, že jim to vydrží navždy. Ale tak rychle jak jejich hvězda vylétla vzhůru, tak rychle i dopadla k zemi.

Vyprávění o osudech 37.prezidenta Spojených států, Richarda Nixona. Nixon – znechucený a zavržený, symbol toho nejhoršího v poválečné americké historii – jediný americký prezident, který po prudkém vzestupu a zničující aféře byl okolnostmi nucen odstoupit ze svého úřadu. Navzdory rozporuplnosti jeho „případu“ a skandálům v jeho okolí, má doposud hodně zastánců i odpůrců. Američané jsou spory na toto téma stále rozděleni a jeho osobnost zůstala dodnes palčivou jizvou jejich politických dějin.

Dvanáctiletý Chuck Norstadt nemá snadný život. Vyrůstá bez otce, jeho nezodpovědná matka, která má za sebou tři nepovedená manželství, se o něj příliš nestará a navíc má problémy se svou šestnáctiletou sestrou Glorií, která ho nenávidí. Chuck je uzavřený, psychicky labilní, občas upadá do kataleptických stavů a trápí ho děsivé noční můry o muži bez tváře. Upíná se k touze dostat se na vojenskou akademii Holyfield, přijímací zkoušky však neudělá. Když si vybíjí vztek na staré pneumatice, zahlédne ho místní podivín Justin McLeod, kterého se lidé pro jeho zjizvenou a znetvořenou polovinou tváře straní. Záhadný muž je častým tématem hovoru kluků, kteří si chodí hrát na pláž blízko jeho domu. Jednoho dne vyžene Chucka z pláže McLeodův zlý pes a když se deštěm promočený později vrátí pro zapomenuté knihy, vezme ho McLeod do domu, aby se usušil. Chlapec zjistí, že muž byl kdysi učitelem a snaží se ho přesvědčit, aby ho připravil na opravné přijímací zkoušky...

Poté, co spal století, se monstrózní Tree Devil nyní probouzí a začíná znovu hledat ztracené duše.

Předlohou pro film byl skutečný příběh Roberta Edwarda Cranea (1928-1978), který začínal jako bubeník a který se přes kariéru v rádiu dostal k herectví. Jeho posedlost po erotických zážitcích a sexuálních hrátkách mu poškodila pověst, narušila osobnost a zřejmě se stala i příčinou jeho násilné a nikdy neobjasněné smrti. Snímek je varovným příběhem o zhoubném vlivu popularity na ukojení nezřízeného chtíče i o tom, jak zničující může být setkání s nesprávným člověkem. Tomu ostatně odpovídá i barevné ladění filmu. Od počátečních jasných a optimistických barev přes temnější a kontrastnější prostředí striptýzových klubů až k poslední scéně, kdy filmaři použili speciální odbarvovací efekt. Pro současného diváka jsou zajímavé ukázky autentické dobové videotechniky, včetně prvního barevného projektoru Sony. Film usiluje o realistický obraz rozporuplné Craneovy osobnosti, k čemuž mohlo pomoci i to, že se režisér radil s hercovým synem Bobem.

Nespoutaný mladík vyroste v jednoho z nejambicióznějších kriminálníků v Miláně ve zlaté éře mafie 'Ndrangheta v 80. letech.

Agentka FBI Gracie Hartová (Sandra Bullock) se poté, co zneškodnila hrozbu slavnostnímu vyhlášení Miss Spojených států přes noc stala senzací pro média. Díky tomu se však už nemůže věnovat své práci tajné agentky a tak souhlasí, že se stane tváří FBI v talk show. Tuto práci bere na začátku s odporem, ale brzy si zvykne na zájem okolí a netrvá dlouho, než se jí její role zalíbí. Její partnerka Sam (Regina King) je tvrdá, ambiciózní agentka, která rozhodně nepatří zrovna mezi její fanynky a tak jako první poukáže na to, že se Gracie proměňuje v rozmazlenou Barbie. Jenže když je v Las Vegas unesena Gaciina nejlepší kamarádka a vítězka soutěže Miss Spojených států Cheryl, tak se její pud bojovat proti zločinu rychle vrátí. Nejvyšší šarže FBI však nechtějí riskovat ztrátu své největší devizy v oblasti PR, a tak Gracie zakazují účast na případu a pověřují Sam, aby jí držela pod kontrolou...

Po úspěšném oscarovém muzikálu Chicago se režisér Rob Marshall pouští do další velkolepé podívané. Excelentní taneční čísla a superhvězdná herecká sestava dominují této filmové verzi proslulého brodwayského muzikálu "Nine". Film nás zavede do italských Benátek, kde se režisér Guido Contini snaží dokončit svůj film. Čerstvému čtyřicátníkovi ale kazí radost nastupující krize středního věku a hlavně nedostatek inspirace. Navíc podléhá vlivu mnoha žen, které ho obklopují. Matky, manželky, milenky, celoživotní múzy, kostýmní výtvarnice, módní redaktorky...