Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Mansky dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry". Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii.

Strhující příběh mladíka, kterému se podařilo uprchnout ze severokorejského tábora smrti. Jedním slovem „peklo", tak popsal život v koncentračním táboře v Severní Koreji Sin Tong-hjuk. Mladý muž, který se tam narodil a kterému se ve třiadvaceti letech podařilo z tábora smrti dostat na svobodu.

Již více než šedesát let je Korea rozdělena na dva státy, na dvě diametrálně odlišné společnosti. Je vůbec ještě možné tyhle dva státy sjednotit? Severokorejci a Jihokorejci vyprávějí své příběhy společně a tentokrát bez obvyklých stereotypů. Na podzim roku 2017 si Washington a Pchjongjang stále navzájem vyhrožovaly jadernými údery, až to znepokojovalo Čínu, Rusko, Japonsko a zbytek světa. Co se stalo pak? Vyplatil se „maximální tlak“ ze strany Spojených států? V tomto jedinečném dvoudílném filmu vyprávějí společně své příběhy obyvatelé obou Korejí, vedoucí pracovníci, podnikatelé a představitelé Jižní a Severní Koreje, Spojených států, Ruska a Číny.