Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají.

Italský filmový a divadelní režisér Franco Zeffirelli proslul především jako uznávaný odborník na dílo Williama Shakespeara. Úspěchy nejprve sklízel se svými divadelními i operními inscenacemi, později se odhodlal také k jejich filmovým zpracováním. Patří mezi ně například Sen noci svatojánské (1968), Otello (1986) či Hamlet (1990). V 70. letech se ovšem věnoval také adaptacím námětů s náboženskou tematikou. V roce 1972 natočil snímek Bratr Slunce, sestra Luna o životě svatého Františka z Assisi a v roce 1977 navázal velkolepým televizním filmem o životě Ježíše Nazaretského... Franco Zeffirelli ve svém filmu Bratr Slunce, sestra Luna zachycuje události v životním příběhu svatého Františka z Assisi před jeho poutí a rozpravou s papežem.

Jak již víme, není tento snímek dráždivou erotickou podívanou, ale komorní psychologickou studií svérázných vztahů mladé čtveřice s nádechem smutné komedie v jemném rohmerovském stylu. Rozhodující roli v příběhu má podivínská záliba ústředního hrdiny Grahama, jíž si kompenzuje své problémy s lidmi a se sexem: nahrává si na video zpovědi různých žen o jejich intimním životě a sexuálních problémech. Tento inteligentní a skromný film se stal nečekaně úspěšným debutem tehdy šestadvacetiletého režiséra S. Soderbergha.

Biografický snímek o dívce jménem Uschi Obermaier, která se ve svých šestnácti letech rozhodla chtít od života více, nežli jen poslušné čekání na něco, co samo nikdy nepřijde. Příběh začíná roku 1968 v Mnichově. Uschi dává sbohem rodině, využívá svého nadprůměrného vzhledu, prosazuje se jako fotomodelka a postupně se dostává přes hippies až k lidem z hudební branže (je blízkou mimojiné Micku Jaggerovi), aby nakonec podnikla cestu kolem světa, vdala se za německého generála v samém srdci Indie a svoji pouť ukončila v Mexiku.

Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...

Fašistická Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší – včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze.

Pohledná Sylvia pracuje jako šička spodního prádla v továrně rodičů svého přítele Jose Luise. Má dva mladší sourozence, její otec utekl od rodiny a matka ve snaze uživit sebe i děti pracovala jako striptérka a příležitostná šlapka a nyní provozuje noční bar. Kvůli tomu má Jose Luis problémy s prosazením své dívky u rodičů, především jeho matka nechce kvůli špatné minulosti Sylviiny matky o nevěstě svého syna ani slyšet. Aby pár rozeštvala, najme urostlého prodavače šunky Raula Gonzaleze, který pro její továrnu nafotil reklamní kolekci prádla, aby dívku svedl. Mladý Raul je však až příliš krásný, španělské slunce moc horké a vášně a touhy žen nezkrotitelné.

První filmovou rolí Sylvestera Stallonea byl Večírek u Kitty a hřebců, erotický film, natočený v roce 1970, kdy bylo Slyovi 24 let. Když Sly pomáhal kamarádovi z herecké třídy na prestižní newyorské škole Herberta Berghofa se scénou ze Smrti obchodního cestujícího, všiml si jeho vášně pro herectví Stephen Verona, zapamatoval si ho a o pár měsíců později ho pozval na konkurz na film Páni Flatbushe – zbytek je, jak se říká, historie. Večírek u Kitty a hřebců nebyl nikdy uveden do kin, ovšem po úspěchu Rockyho byl přestříhán a uveden jako Italský hřebec, což byla ostatně před Rockym Slyova přezdívka. Sly hraje roli "Studa”, jehož celý svět se točí kolem sexu, sexu a ještě hojnějšího sexu, což je zájem, který sdílí se svými podivnými přáteli i svou dívkou Kitty, která má rada muže drsné a svalnaté!