John Singer Sargent je znám jako největší portrétista své doby. Co ale činilo jeho portréty pozoruhodnými, byla jeho moc nad svými modely, nad jejich oblečením a nad způsobem, jakým byli prezentování. Skrze rozhovory s kurátory, současnými návrháři a stylovými influencery zkoumá film Exhibition on Screen, jak Sargentova unikátní práce ovlivnila moderní umění, kulturu a módu. Film natáčel výjimečné výstavy v Muzeu výtvarného umění v Bostonu a galerii Tate Britain v Londýně, které odhalují Sargentovu schopnost zachytit různé osobnosti i genderové identity. Vedle 50 Sargentových obrazů jsou k vidění také úchvatné kusy oblečení a doplňky jeho modelů, které diváka vtáhnou přímo do umělcova ateliéru.

Po smrti své milované matky, která nepřežila autohavárii, zůstane třináctiletá Amy Aldenová na světě docela sama. Proto se musí dívka přestěhovat ke svému otci Tomasovi, kterého vlastně vůbec nezná. Soužití malé dívky a podivínského umělce a pilota je zprvu velmi těžké...

Delft, Nizozemsko, 1665. Po otcově oslepnutí přichází sedmnáctiletá Griet do města, aby přijala místo služky v domě malíře Johannese Vermeera. Vnitřně osamělý umělec brzy objevuje, že plachá služebná má nejen cit pro barvy a kompozici, ale že dokáže chápat i jeho složitý vnitřní svět. Hodiny společně strávené v malířově ateliéru se mění ve vzácný čas prodchnutý mlčenlivým souzněním. Mezi Griet a umělcem vzniká křehký vztah, který malířova rodina - především jeho žárlivá, majetnická a věčně těhotná manželka Catharina - nemůže nevycítit. Griet však zaujme i Vermeerova bohatého intrikánského mecenáše van Ruijvena, který malíře donutí, aby dívku namaloval. Začíná vznikat jeden z nejobdivovanějších a nejtajemnějších obrazů světa Kameraman filmu Eduardo Serra získal Cenu Asociace losangeleských kritiků a ocenění na MFF v San Sebastiánu, kde režisér Peter Webber získal cenu C.I.C.A.E. Film byl nominován na Cenu Alexandera Kordy za nejlepší britský titul roku.

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.

Voják a člen nizozemského odboje vyšetřuje kradená umělecká díla po druhé světové válce, včetně Vermeera prodaného nacistům okázalým padělatelem.