S válkou nechtěl mít nic společného, ale najednou stál před ním židovský chlapec. Pan Batignole má zavedené řeznictví a žije poklidně s manželkou, dcerou a zetěm v Paříži. Židovská rodina, která bydlí v bytě nad nimi, prchá před deportací. Snaživý zeť je udá gestapu a celou rodinu zatknou. Batignoleovi se nastěhují do krásného bytu a vše "podědí". Jednoho dne u dveří zaklepe malý Simon, kterému se podařilo na nádraží uprchnout. A pan Batignole, který chtěl jen přežít a trochu si přilepšit, se dostává do situace, ve které rozhoduje svědomí a morálka. Před "malým" člověkem stojí velký úkol - překonat sám sebe.
Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.
Francois Ozon, tvůrce filmů jako 8 žen, Bazén, nebo 5x2, nás nepřestává fascinovat. Po filmu o rozpadajícím se manželství, které bylo divákovi servírováno ve zpětném sledu událostí (5x2), nám francouzský režisér představuje své zatím životní mistrovské dílo. Film o smyslu života – ČAS, KTERÝ NÁM ZBÝVÁ. Život – „Nikdy neucítíš jeho chuť, dokud si neuvědomíš jeho pomíjivost.“ Příběh mladého atraktivního módního fotografa, který si na první pohled vychutnává život plnými doušky a jehož kariéra stoupá strmě vzhůru.... Pak přijde den, kdy při práci v ateliéru ztratí vědomí. Diagnóza zní ... rakovina v posledním stádiu. Uvědomujíc si svůj brzký konec, musí Romain začít přehodnocovat hodnoty svého života. „To, čeho se v životě nejvíc bojíme, nemusí být tím nejhorším v našem životě.“
Hrdinkou francouzské komedie režisérky Daniele Thompsonové je mladá naivní Jessica (Cécile de Franceová). Přijíždí do Paříže a najde si práci jako servírka v bistru nedaleko divadla. Poté, co se spřátelí s přepracovaným pianistou, který prochází krizí středního věku (Albert Dupontel), známou televizní hvězdou (Valérie Lemercierová), sběratelem umění (Claude Brasseur) a vrátným v divadle, začíná Jessica snít o slávě a životě v luxusu.
Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty, týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu, roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stějně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy.
John Forsythe hraje amerického agenta, který si pro špionážní operaci na Kubě najme francouzského spolupracovníka jménem Devereaux. Právě na Kubě se měly údajně objevit ruské rakety a také špión NATO s krycím jménem Topaz. V Havaně se Devereauvovo pátrání stává nebezpečným a zanechává za sebou otřesy ve vládě, vraždu, zradu i sebevraždu. Po skončení své mise se Devereaux vrací zpět do Francie a chystá se odhalit totožnost dvojitého agenta.
Phillippe Le Tallec je vynikající vědec v oblasti molekulární biologie žijící ve Spojených státech amerických již patnáct let. Namísto dalšího budování kariéry se však rozhodne vrátit do Francie a starat se o svoji patnáctiletou dceru a dohnat tak ztracený čas zasvěcený biologii. Jenže jeho pubescentní dcera má rozhodně jiné zájmy, než budovat vztah se svým vědatorským otcem...