Píše se rok 1781 a Antonio Salieri působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II. Když ke dvoru přijede Mozart, Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby?

Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu...

Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného).

„Všechnu svou hudbu a pozemské statky odkazují své nehynoucí lásce“ – geniální skladatel Ludwig van Beethoven zemřel a jeho závěť šokovala pozůstalé i věrného Schindlera, jehož přátelství přežilo všechny Maestrovy rozmary. „Můj anděli, mé všechno, mé druhé já“ – tak začíná dopis, který Schindler objevil v jeho písemnostech, vyznání tajemné osudové lásce, jejíž podobu nikdo netuší. poslední přání ale musí být naplněno, a tak se Anton Schindler vydává zpět do minulosti, kde se snaží objevit stopu té nehynoucí a utajené vášně.

Velký malý film o středoškolském učiteli hudby, jeho ambicích, kariéře a rodině. Glenn Holland je ambiciózní hudební skladatel a středoškolský učitel hudby, ale není to žádný světec. Touží po uznání a slávě a je cynický ke svému okolí. Když v roce 1964 poprvé přichází na střední školu, nemá o učení velký zájem. Je především skladatel, ale musí živit rodinu, a tak přijme místo učitele, protože si myslí, že to bude nenáročná práce. Místo toho se na něj sesypou hodiny obrovské dřiny při vzdělávání většinou nevděčných a zoufale podprůměrných studentů.

Constanze „Stanzi“ Hübnerová (Romy Schneider) je mladá, bezstarostná a upřímná služtička ze Salzburgu, která přijíždí do Vídně, hlavního města říše, aby zde pracovala v pekařství u své tety (Magda Schneider), která je osobní dodavatelkou croissantů samotného císaře Františka Josefa I. „Stanzi“ zjišťuje, že se jí postupně začínají plnit všechny předpovědi, které byly napsány na „štěstíčku“, jenž si koupila před cestou do Vídně na jedné oslavě. Předpovědi ji dovedou až k samotnému císaři Rakousko – Uherska. Časem potkává mladého skladatele z regimentu „Deutschmeistrů“ a zaslouží se spolu s ním o zkomponování nového pochodu pro císařské vojsko německých rytířů.

Hudební skladatel George Bone trpí nezvladatelnými záchvaty, při nichž je schopen i vraždit. Jednoho večera v náhlém okouzlení složí píseň pro barovou zpěvačku Nettu. Píseň má úspěch, Netta vycítí příležitost a předstírá k Georgovi lásku, aby od něj získala další písně. Pak ale George zjistí, že Netta plánuje svatbu s někým jiným.

Jemný příběh o posledních letech života Beethovena - jeho vášni, žádostivost, utrpení, jeho lásce a jeho genialismu. Beethoven právě dokončuje devátou symfonii, jeho nejvýznamnější dílo. Je hluchý, nemocný, ve špatných náladách, zpitý a naprosto sám. Lidé ho obdivují a zároveň jím pohrdají, nikdo mu nerozumí a není zde nikdo, kdo by mu pomohl v jeho nejhorších chvílích - až na mladého ctižádostivého skladatele... jeho múzu... strážného anděla... který se objevil v jeho životě. Jejich vztah, nejprve neohrabaný až trapný se brzy změní v opravdové přátelství a vzájemně prospěšné hudební partnerství. Partnerství, které umožnilo premiéru Deváté symfonie a dalo v posledních chvílích Beethovenovi mnoho štěstí a poklidu.

Světoznámý skladatel Antonín Dvořák dostane při zkoušce v londýnské Royal Albert Hall zlou předtuchu. Čtyři tóny f-ges-e-f, které ho v myslí pronásledují, ho přimějí k okamžitému návratu do vlasti. Životopisný film o jedné z nejznámějších osobností české kulturní historie natočil režisér František Vláčil v roce 1979. Místo obvyklého chronologického sledu událostí nabídl divákům sérii obrazů ze skladatelova života.