Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...
Válečný film o mladých mužích, často ještě chlapcích hladových po dobrodružství, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000.
Film natočený podle skutečné události ze šedesátých let. Dva agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) přicházejí v létě 1964 do malého jižanského městečka vyšetřit zmizení tří aktivistů boje za lidská práva. Oba muži si stále více uvědomují přítomnost zlověstného napětí mezi bělochy, zatíženými dědictvím rasových předsudků a zahořklým černým obyvatelstvem. Hrozí, že napětí vyústí do konfliktu.
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.
Dokument plný dosud nezveřejněných rozhovorů s poslední žijící generací lidí, kteří společně s Hitlerem budovali jeho třetí říši.
Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil.
Život pětatřicetiletého Johna, který se živí jako myč oken, nebyl nikdy snadný. Sám vychovává tříletého syna Michaela, obětuje mu veškerý svůj volný čas a udělal by pro něj cokoli, ale nyní stojí před nejtěžší zkouškou svého života. Musí učinit rozhodnutí, které bude mít zásadní dopad na Michaelovu budoucnost.
Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.
Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.
Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.
V roce 1939 inicioval Říšský vůdce SS Heinrich Himmler zřízení koncentračního tábora Ravensbrück. Toto místo nacházející se devadesát kilometrů na sever od Berlína bylo určeno převážně ženám... Během druhé světové války táborem prošlo na 110 000 žen z celé Evropy. Byly zapojeny do otrocké práce organizované SS. Špatné ubytování v otřesných hygienických podmínkách, nedostatečná strava, totální tělesné vyčerpání, sadismus dozorkyň, zrůdné lékařské pokusy nebo popravy prováděné z nejrůznějších důvodů stály život 75 000 vězeňkyň. Francouzští dokumentaristé se pokusili připomenout život v tomto pekle prostřednictvím výpovědí posledních pamětnic a historiček, které se Ravensbrückem zabývají. Epilogem nápadu Heinricha Himmlera se stalo několik poválečných procesů s esesáky působícími v Ravensbrücku (táborový velitel, lékaři, dozorci a dozorkyně), při kterých padlo několik rozsudků smrti. Ze třiceti osmi obžalovaných bylo dvacet jedna dozorkyň...