Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Příběh se odehrává v zajateckém táboře na ostrově Kodžedo během korejské války. Vzpurný severokorejský voják Roh Ki-soo se zblázní do stepu a přidá se k taneční skupině, kterou vede bývalý tanečník z Broadwaye Jackson (Jared Grimes). Kromě Ki-sooa je ve skupině vesničanka Pal-lae, která chce tancem vydělat peníze, Byung-sam, jenž se tak snaží najít svou manželku, a čínský voják Fang, který prostě touží tančit, ale jeho nemoc ho v tom omezuje.

Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...

Během první světové války se dva francouzští důstojníci dostanou do zajateckého tábora. Od první chvíle pomýlejí na útěk a jejich touha najde odezvu i u ostatních vězňů. Začnou budovat tajný odzemní východ. Osud je k nim ale nemilosrdný a zdá se, že jejich naděje budou zmařeny...

Jednoho žhavě slunečného dne roku 1943 přibude do japonského zajateckého tábora uprostřed džungle další várka britských zajatců. Přestože jsou muži zbídačení vyčerpávající cestou, připochodují s říznou písničkou. Jejich nadřízený, plukovník Nicholson, totiž nehodlá nepříteli ukázat žádnou slabost. Velitel tábora, plukovník Saito, viditelně znervózní: tuší, že na jeho úseku stavby železnice, která má ve vražedně krátkém termínu spojit Bangkok s Rangúnem, nastávají problémy. Jeden ze zajateckých „starousedlíků“, Američan Shears, to všechno ironicky sleduje ze stínu marodky, kam se právě ulil. Plukovník Nicholson si dokáže pro sebe a pro své důstojníky vyvzdorovat právo nepracovat. Postupně pak propadá posedlosti vybudovat dokonalý most...

Film Říše slunce natočil Steven Spielberg podle stejnojmenného, autobiografického bestselleru J. G. Ballarda. Podařilo se mu vytvořit neobyčejně silný a emotivní příběh, vyprávěný očima hlavního hrdiny, v němž se velkoryse inscenované válečné scény a surová realita zajateckého tábora, prolínají s magicky pojatým dětským pohledem. Ve svém protiválečném snímku stejně působivě vystihl a konfrontoval britskou, americkou a japonskou mentalitu

Chaudard, Pithivier a Tassin jsou sice vlastenci a nosí uniformu francouzské armády, ale rozhodně to nejsou žádní hrdinové a válku by nejraději přežili někde zcela v ústraní. Ovšem osud jim předurčil roli hrdinů i proti jejich vlastní vůli. A tak střídavě osvobozují sedmou rotu z německého zajetí, prchají v převlecích, a když na to přijde, tak dokonce i bojují! Návrat sedmé roty je volné pokračování úspěšné francouzské válečné komedie Kam se poděla sedmá rota?

Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale “Veselé Vánoce pane Lawrenci”?

Zdravotní sestra Hana pečuje v pobořené vile kdesi v Itálii, dobývané americkou armádou, o neznámého vojáka s těžkými popáleninami. Pacient postupně odhaluje svou identitu, na kterou se kvůli tíživému pocitu viny snaží zapomenout. Vášnivé vzplanutí ke vdané Katharine za války v severní Africe vedlo kartografa Almásyho od zrady ke zradě. Omluvou mu snad byla jen jeho posedlost a po letecké nehodě v poušti úporná snaha o záchranu Katharinina života. Přes Almásyho nadlidské úsilí však Katharine zemřela. Výčitky zohaveného pacienta prohlubuje náhodné setkání s novinářem Caravaggiem, kterého udal Němcům. Tragickou atmosféru rámuje tragický konec rodícího se vztahu Hany a sikhského ženisty Kipa.

Příběh dobrodružné cesty rakouského horolezce Heinricha Harrera, který se svým přítelem Petrem Aufschneiterem chtěl dobýt vrchol jednoho z nejvyšších štítu Himalájí – Nanga Parbatu. Po útěku ze zajateckého tábora prošel celými Himalájemi až do tajemného světa Tibetu, kde se stal učitelem mladého Dalajlámy. Mezi těmito dvěma lidmi z úplně odlišných světů se rozvinulo přátelství, které jim přineslo moudrost a pro Harrera znamenalo i hluboký vnitřní přerod.

Silný příběh o statečnosti a odvaze amerických vojáků, kteří i v zajateckém táboře dokážou pokračovat v tom, o čem jsou přesvědčeni, že jim vojenská i lidská čest velí.

Příběh o jednotlivci vždy překračujícím čáru zavedeného slušného chování. Je to filmař a tato výlučnost ho dostane do aktivní účasti na osudech Česka. V osudovém roce '68 měli Češi v Cannes v hlavní soutěži tři filmy. Jejich očekávané vítězství však bylo zmařeno pseudorevolucí francouzských filmařů. Invaze 1968, sešup ze slávy a úspěchu a nucený exil. Marné hledání lásky v USA. V zemi, kde správná adresa a výše bankovního konta je nade vše. Co Čech, to muzikant a muzikantem je i filmař, který se jako Švanda dudák vrací domů, do rodné Prahy k milovanému filmu.