Psychologické drama líčící osudy dvacetiletého matematického génia, ale zároveň i hospodského flákače Willa Huntinga. Ten pochází z nuzných poměrů a svůj život strávil převážně v sirotčincích. Mladíkovy neuvěřitelné početní vlohy vyjdou najevo, když jako uklízeč na bostonské univerzitě náhodně vyřeší složitý matematický příklad, který zůstal na tabuli. Citově vyprahlý a zablokovaný Will ovšem odmítá využít svého obrovského talentu a změnit svůj život. Nakonec se však podvolí tlaku okolí. Příběh je koncipován jako střet několika silných osobností a charakterů. Přesvědčivě je ztvárněno jak prostředí a atmosféra jižního Bostonu, tak „akademická půda“.
Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).
Píše se rok 1944 a dvanáctiletá Ofélie jede se svou těhotnou matkou za otčímem, frankistickým důstojníkem, který kdesi v horách na severu Španělska potlačuje zbytky republikánského povstání. Život ve vojenské posádce ale nenabízí Ofélii pouze realitu poznamenanou boji s povstalci, všeobecným nedostatkem jídla a velmi chladným vztahem s otčímem – v nedalekém starodávném labyrintu potká dívka jednou v noci starého fauna, který ji prozradí, že je ztracenou princeznou kdysi mocné pohádkové říše a současně poslední nadějí na její záchranu. Než se ale opět setká se svým královským otcem, musí splnit několik úkolů. Fascinující podívaná a silný příběh o tom, že ve světě dětské fantazie se za život, čest a odvahu platí stejná cena jako ve světě dospělých.
Emocionálně působivý film vypráví příběh osamělého mladíka Cala (Dean) bojujícího o přízeň svého přísného otce a oblíbenějšího bratra Arona.
Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce.
Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.
Nadaný iluzionista Eisenheim ohromuje vídeňské publikum a o jeho výjimečnosti se dozvídá také princ Leopold. Krutý následník trůnu se rozhodne navštívit Eisenheimovo vystoupení se svou krásnou snoubenkou Sofií. Ta si brzy uvědomuje, že zná mága z dětství. Téměř zapomenutý vztah znovu ožívá a tajní milenci se rozhodnou spolu uprchnout. Následujícího dne je však Sofie nalezena mrtvá. Zdrcený Eisenheim nedbá vyšetřujícího inspektora Uhla a bere spravedlnost do svých rukou. Musí dokázat Leopoldovu vinu na Sofiině smrti dříve, než bude sám zničen. Nikdo netuší, že se tajemný mág teprve chystá předvést největší iluzi své kariéry…
„Toto je příběh muže jménem Harold Crick… a jeho hodinek. Harold Crick je muž nekonečných čísel, neustálých kalkulací a pozoruhodně mála slov. A jeho hodinky neřeknou o mnoho víc.“ Po deseti letech usilovné práce je spisovatelka Karen Eiffel téměř na konci své poslední a možná nejlepší knihy. Jejím jediným úkolem zůstává vymyslet, jak zabít svoji hlavní postavu, Harolda Cricka. Karen však nemá ani tušení, že Harold Crick z nevysvětlitelných důvodů žije ve skutečném světě… a najednou slyší její slova. Fikce a realita se střetnou, když zmatený Harold slyší, co si ona myslí, a zjistí, že musí najít způsob, jak změnit její (a svůj) konec. Horší už to nebude je neotřelou komedií o tom, jak vzít svůj dosavadní život do rukou a učinit z něj takový, jaký ho chcete mít.
Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora
Nejslavnější muzikál všech dob, oceněný deseti Oscary, s hudbou Leonarda Bernsteina. Příběh Romea a Julie přenesený do ulic New Yorku. Strhující filmová verze slavného muzikálu skladatele, dirigenta a klavíristy Leonarda Bernsteina vznikla v roce 1961, zatímco divadelní inscenace muzikálu měla premiéru už v roce 1957. Autoři scénáře čerpali svůj námět ze Shakespearova dramatu Romeo a Julie a vytvořili parafrázi na nejslavnější milostný příběh světa. Původní Montekové a Kapuleti zde byli nahrazeni bělošskými a portorikánskými partami, žijícími v západní části New Yorku poblíž Harlemu. Výjimečné filmové dílo získalo celkem 10 Oscarů.
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
V centru příběhu filmu Zápisky o skandálu jsou dvě ženy, které se díky svým touhám a nečekané zradě ocitnou ve velmi vyhrocené situaci. Celý příběh je i se svými zvraty zaznamenán v deníku Barbary Covett (Judi Dench), despotické a samotářské učitelky na chátrající londýnské střední škole, která své třídě vládne železnou rukou. Žije sama s kočkou Portií, bez přátel nebo lidí, kterým by se mohla s čímkoliv svěřit. V jejím osamělém světě však dojde k zásadní změně v okamžiku, kdy se ve škole setká s novou učitelkou Shebou Hart (Cate Blanchett). Sheba se zdá být přesně tou spřízněnou duší a věrným přítelem, jakého Barbara vždycky hledala. Když se ale ukáže, že má Sheba vášnivý vztah s jedním ze svých mladých studentů (Andrew Simpson), změní se jejich vzájemné přátelství v naprostou nevraživost. Zatímco Barbara vyhrožuje, že odhalí Shebaino tajemství jejímu manželovi (Bill Nighy) i zbytku světa, začínají se dostávat do popředí její vlastní tajemství a temné posedlosti.
Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...
Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.
Rebelující dcera April Burns (Holmes) pozve svou rodinu na nákladnou sváteční večeři do svého newyorského bytu, protože zjistí, že její maminka je vážně nemocná a chce se s ní udobřit. Ale její pokusy udělat Den díkůvzdání nezapomenutelným se zhatí, když zjistí, že trouba nepeče. Její příbuzní už jsou na cestě do města a April se musí při přípravě dokonalého jídla spolehnout na pomoc cizích lidí a připravit událost, na kterou se nezapomíná.(oficiální text distributora)