Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Touko Laaksonen, vyznamenaný důstojník, se vrací domů po strastiplné a hrdinské službě své zemi ve druhé světové válce, ale život ve Finsku v době míru se ukazuje jako stejně strastiplný. Zjišťuje, že v mírových Helsinkách bují pronásledování homosexuálů a muži v jeho okolí jsou dokonce nuceni, aby se oženili se ženami a měli děti. Touko nachází útočiště ve svém osvobozujícím umění, specializuje se na homoerotické kresby svalnatých mužů bez zábran. Jeho dílo - proslavené podpisem "Tom of Finland" - se stalo symbolem celé generace mužů a rozdmýchalo plameny gay revoluce.

Aktivista Bayard Rustin v roce 1963 svolá pochod na Washington a zapíše se tak do historie boje za občanská práva. Stane se tím ale jasným terčem pro rasisty i homofoby.

Tomas dokončil svůj poslední film a při té příležitosti si začíná románek s učitelkou Agathou. Poddáním se touze po nepoznaném, tedy poměru se ženou, testuje trpělivost svého manžela Martina, s nímž vede sice idylický, ale usedlý život.