Arnolda Beckhoffa, newyorský homosexuální umělec, už dlouho touží po lásce a vřelém obětí. Jelikož ale pracuje jako varietní transvestita, zatím se mu naplnění jeho snu příliš nedaří. Přesto však jednoho dne narazí na učitele Eda a zdá se, že všechno je na nejlepší cestě. Dokud ho tedy nenačapá na schůzce s někým jiným... a navíc se ženou. To je příliš tvrdá rána, jež odešle Arnolda zpět do ústraní a jen mu ještě více připomene největší životní bolístku, a to fakt, že se ho víceméně zřekla jeho vlastní matka, která svému synovi jeho sexuální orientaci nikdy „neodpustila“. Ale i tak se láska ještě může zjevit.
Sam nemůže zapomenout na den, kdy byl zbit ve škole třídním rváčem Georgem. Ani jeho starší bratr Rocky nechce, aby zapomněl. Společně se svými nejlepšími kamarády Rocky naplánuje pro George nevinný vtípek s lekcí pokory. Plán se však tragicky zvrtne a všichni musí projít skutečnou lekcí o nesení odpovědnosti za své činy. Snímek o přátelství, toleranci a odpuštění.
Mnohokrát oceněný dramatik Alan Bennett (Šílenství krále Jiřího) přináší rozkošně vtipnou komedii o osmi nadšených talentovaných studentech a jejich touze dostat se na ty nejprestižnější britské univerzity. Na jejich další cestu životem je připravují dva naprosto odlišní učitelé - vypočítavý mladý kariérista a inspirativní starý výstřední profesor. Jejich tak protichůdné životní filosofie chlapce nutí, aby si uvědomili, jaký je skutečný smysl vzdělání a jak relativní hodnotu má štěstí a úspěch. Film vznikl na motivy divadelní hry, která získala cenu Tony a v hlavních rolích se představí původní herecké obsazení, taktéž oceněné cenami Tony. Film Šprti – to je poutavý, otázky vyvolávající a rozpustile vtipný pohled na historii, honbu za znalostmi a náhody života.
Steven Russel (Jim Carrey), šťastně ženatý muž, se dostane do problémů a odpykává si trest ve vězení. Zde se setká s Phillipem Morrisem (Ewan McGregor), do kterého se bezhlavě zamiluje... Inspirováno skutečnou událostí. Skutečný Steven Jay Russel se proslavil mnoha bizarními útěky z vězení, které realizoval vždy v pátek 13. Vydával se za soudce, lékaře, údržbáře. Při jednom útěku přepadl banku, když ho zatkli, předstíral infarkt a v nemocnici tvrdil, že má AIDS. Další útěk se mu zdařil, když si přebarvil vězeňský mundúr na zeleno a vydával se za bachaře. Poslední útěk se mu povedl v roce 1998 a po něm následoval trest 144 let za mřížemi. Bylo mu naměřeno IQ 169.
New York, 1937. Teenager najatý na účinkování v inscenaci Julia Caesara Orsona Wellese se začne zajímat o asistentku produkce, která se snaží o kariéru.
Slíbil jí, že z ní udělá hvězdu, jakou vždy chtěla být. Svůj slib splnil beze zbytku. Zaujala ho okamžitě, jakmile poprvé přišla do jeho ateliéru v bývalé továrně na klobouky. Díky své neobyčejné kráse a nepřehlédnutelnému charismatu, se mladá Edie Sedgwick stala takřka přes noc ikonou pro tisíce lidí. V polovině šedesátých let plnila titulní stránky prestižních módních časopisů, plátna kin a byla samozřejmě také ozdobou snad všech večírků. Konec její kariéry i života přišel ale stejně rychle a brzy, jako její závratný vstup do světel reflektorů. Ocitla se ve společnosti nejhorší spodiny. Věčně opilá, věčně zfetovaná, věčně bez peněz. Nedokázala se o sebe postarat a všichni se k ní obrátili zády. Přestože zemřela v pouhých 28ti letech, svět na ni nezapomněl. Nejméně dvě písně Boba Dylana jsou prý právě o ní, skupina The Cult pro ni také složila píseň a ve videoklipu dokonce použili originální Ediiny fotografie...