Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.

Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů - který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny - a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).

Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie.

Adrenalinová jízda po rozvrácené Americe blízké budoucnosti, která balancuje na ostří nože.

Když padne demokratický režim v Nigérii a moci se chopí bezohledný vojenský diktátor, dostane ostřílený veterán námořní pěchoty A. K. Waters zdánlivě rutinní úkol – zachránit ze země členku organizace „Doktoři bez hranic“, doktorku Lenu Kendricksovou, která se stará o oběti zuřící občanské války v odlehlé vesnici. Lékařka je ochotna opustit vesnici pouze pod podmínkou, že se Watersovi muži postarají o převoz vesničanů na blízkou hranici. Pokud by byli zanecháni napospas osudu, brzy by padli za oběť početné armádě rebelů. Vojáci jsou ochotni vystavit se nejvyššímu riziku a doprovodit vesničany skrze hustou džungli. Avšak stojí před nelehkým rozhodnutím, zda je život jednoho muže cennější než životy jich samotných a ostatních uprchlíků, jejichž záchranu považují za svou morální povinnost.

V Číně kolem roku 1870 byla moc zkorumpované dynastie Qing ohrožena vzestupem revoluční armády, jíž vedl náboženský fanatik, a občanská válka trhala zemi na kusy. Pang, dobrý muž bojující na straně Qinga je jedním z mála přeživších krvavé bitvy mezi revolucionáři a Qingovými vojsky. Hledá, kde by složil hlavu a útočiště nachází u krásné sedlácké ženy Lian. Pang s Lian stráví noc, jeden druhému v náručí a Pang se do své hostitelky zamiluje. Pang se vydává na cestu domů, na níž se spřátelí se dvěma bandity, Zhaem a Jiangem. Když Jianga přepadnou ze zálohy, Pang mu zachrání život a všichni tři spolu uzavřou pokrevní bratrství. Pang své nové bratry přesvědčí, aby společně bojovali proti revolucionářům. Je přesvědčen, že s pomocí těchto dvou přátel se mu podaří zvítězit. Jenže sny o slávě potlačí jejich zdravý rozum a vzájemný smysl pro loajalitu, Zhao s Jiangem přestanou věřit v jejich alianci. A vše se ještě zhorší, když vyjde najevo, že Lian je Zhaova žena…

2. července 1991 si připomeneme 30 let. která uplynou od smrti slavného amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye. Při příležitosti tohoto výročí uvádí rakouská televize filmový přepis Hemingwayova románu Komu zvoní hrana. Dej filmu nás zavede do Španélska roku 1937, kde zuří občanská válka. Američan Robert Jordan dostane příkaz prorazit nepřátelskou linii a podpořit útok republikánů. Ve skupina partyzánů, s nimiž spolupracuje, potkává Marii, dívku, do které se zamiluje. Tato filmová verze románu byla natočena v roce 1943 režisérem Samem Woodem, který do hlavních rolí obsadil Gary Coopera a Ingrid Bergmanovou

Simon Hunt (Richard Gere) byl úspěšný novinář a zpravodaj z válečných konfliktů od Bosny až po Irák. Podaří se mu získat zprávu, kde se ukrývá nejhledanější válečný zločinec Boghdanovič zvaný "Fox", na kterého je vypsaná odměna 5 000 000 dolarů. Vypraví se do Bosny, spojí se svými bývalými kolegy a začíná lov plný akce, při kterém jde doslova o život. Natočeno podle skutečných událostí.

Píše se rok 1992. Do Sarajeva míří štáby zahraničních zpravodajů, aby světu zprostředkovaly co nejucelenější obraz války v bývalé Jugoslávii. Bezmezná krutost a nesmyslnost bojů časem mění i ostřílené novináře v humanitární pracovníky. Jedním z nich je i Brit Michael Henderson, který se po návštěvě sirotčince rozhodne zachránit z válečného pekla devítiletou bosenskou dívenku Emiru.

V zemi nikoho mezi Severem a Jihem nebojovali za modrou nebo šedou, bojovali za své přátele a rodinu. Film proslulého režiséra Anga Lee (Tygr a drak) vypráví příběh mladých Američanů bojujících za svou vlast v občanské válce. Jake Roedel syn německého emigranta a Jack Bull Chiles syn plantážníka z Missouri, jsou přátelé od dětství. Poté, co Jackova otce zabijí vojáci Unie, rozhodnou se oba mladíci přidat k Bushwhackerům, dobrovolníkům bránícím Jih. Z obou se stanou zkušení a obávaní střelci. Během nevlídných dnů jim začne pomáhat mladá vdova Sue Lee, do které se Jake zamiluje. S blížící se krutou zimou a sílící válkou se však skupina začne pomalu rozpadat, přátelé umírají jeden za druhým a dva mladí muži tak musí udělat zásadní rozhodnutí, zda-li bojovat dál.

Film zachycuje tři generace dvou sousedících rodin, žíjících v malé baskické vesnici a ukazuje nám tak obrovskou rivalitu mezi rodinami Iriguíbel a Mendiluze. V první části se ocitáme na zákopech v období třetí karlistické války v roce 1875. Mladý muž Manuel Iriguíbel, zastrašen hrůzami bojů a nechutí bezdůvodně střílet lidi, je zraněn a v domnění, že je již mrtev, je ostatními vojáky naložen na vůz s mrtvými. Při strastiplné cestě, se probere z bezvědomí, jeho jediným svědkem „obživnutí“ a následného opuštění vozu, se stává kráva. Příběh se přesouvá do roku 1905, kdy stejný muž tráví čas malováním krávy, pozorujíc své tři vnučky. Synové obou rodin (Juan a Ignacio) jsou vyprovokováni k souboji v přetínání kmenů, a proto se rivalita prohlubuje ještě více. Na oba soupeře se uzavírají sázky a lítý boj může začít. V příběhu se objevují i záchvěvy lásky, které Juanova sestra Catalina nezvládá uchovávat v tajnosti a tiše Ignacia pozoruje v lese při tréningu na souboj.

Bývalá vojačka Mo Washingtonová se vydá na západ hledat zlatý důl. Když je během přepadení nucena zajmout psance, strhne se v drsné divočině boj.

Na počátku května 1864, za občanské války Severu proti Jihu, uvízne v oblasti zvané Divočina jedna z hlídek michiganské kavalerie. Jejím členem je i mladý voják Unie Jim Rabb. Při jedné z divokých přestřelek Jimova milovaná klisna přivede nečekaně na svět okouzlující nevinné hříbě. Jim dostane příkaz zastřelit ho, ale rozkaz odmítne splnit. Přestože koník svým chováním může ohrozit bezpečí jednotky, vojáci časem začnou věřit, že jim přináší štěstí v boji. Pak ale hříbě i s klisnou ukradne nepřátelský voják a Jim se dá do jeho pronásledování...(oficiální text distributora)