Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12
Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...
Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet.
Mladá Jane Parker cestuje do africké džungle spolu se svým otcem Jamesem, který se společně s lovcem Harry Holtem shání po slonovině. James Parker je pevně přesvědčen, že někde v divočině existuje sloní hřbitov, na němž zahálí spousta nevyužité slonoviny. Po dlouhém bezvýsledném hledání dorazí expedice k tajuplné hoře Mlčení, která je chována domorodými obyvateli v nevysvětlitelné úctě. Zde se skutečně objeví mnoho sloních koster. K překvapení cestovatelů se však se vynoří i podivná forma lidského života: Jane je unesena divokým bílým mužem – Tarzanem.
K Zemi se blíží Wolf-Biedermanova kometa, větší než Mount Everest. Ke srážce, jež bude znamenat konec planety Země, má dojít za necelý rok. Zatímco se chystá vesmírná expedice, jež se má pokusit rozstřílet kometu jadernými zbraněmi, na Zemi se rychle chystají podzemní kryty, jakési archy záchrany.
V daleké budoucnosti se ve vesmíru odehraje nehoda, která vrhne mladého astronauta, kapitána Leona Davidsona, dopředu v čase a donutí ho přistát na neznámé planetě. Jaké je Leonovo překvapení, když zjistí, že planetu obývají divoši nemálo podobní lidem. Záhy ale objeví, že vše na planetě řídí opice. Pokud chce přežít, musí o svůj život bojovat. A musí se také s opicemi pokusit navázat kontakt. Většina zvířat ho však považuje za méněcenného tvora, který patří akorát tak do klece. Chce-li se kdy vrátit domů do své doby, musí prokázat inteligenci,vůli a touhu po životě.
V blízké budoucnosti Země umírá. Jedinou nedělí lidstva by mohlo být osídlení Marsu. Na rudou planetu se tedy vydává expedice amerických astronautů, z nichž každý je expertem ve svém oboru. Jde o první lidskou expedici na Mars a všichni její účastníci se musí vyrovnat s rozdíly v osobnostech, původu, ideologiích, a to vše pro dobro celé mise. V okamžiku, kdy dojde k vážnému poškození techniky, závisí přežití posádky na povrchu nehostinné planety na vzájemné pomoci a důvěře. V cizím a nepřátelském prostředí, kdy se hroutí původní předpoklady mise a kdy začíná působit děsivé tajemství planety, se obnažují charaktery všech členů posádky a každý z nich se musí potýkat především se svým lidským já. Jenom nezměrná vůle, statečnost, schopnost improvizace a nutnost oběti může změnit fatální situaci a vést k záchraně...
Po ztrátě spojení s kosmickou lodí Remus, ke které dojde poté, co loď neplánovaně přistane na asteroidu Morgentus, se jí vydává na pomoc záchranná loď Explorer vedená velitelem Ilvarem (Bernard Behrens) a zkušenou kapitánkou Trantorovou (Grace Zabriskie). Po přistání a prohlídce Remusu záchranáři objeví nedaleko vraku obrovskou, zdánlivě opuštěnou základnu a rutinní záchranná mise se změní v noční můru. Při průzkumu základny dochází k záhadným úmrtím jednotlivých členů a zbytek posádky musí čelit nejen vzrůstající nevraživosti ve vlastních řadách, ale hlavně svému zhmotnělému strachu. Působivý sci-fi horor vznikl v produkci Rogera Cormana.
Astronomům se podařil průlomový objev. V naší sluneční soustavě se najednou objevila planeta podobná té naší. Poté, co se zjistilo, že životní podmínky na ní jsou téměř identické s těmi na Zemi, byla na Novu vyslána čtveřice astronautů, aby ji prozkoumali. Ke svému překvapení, výzkumníci zde potkávají život velmi podobný tomu našemu, akorát že v některých případech trochu v jiných rozměrech.