Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím úspěšně vzpírá, plně podporována dětinským otcem (Donald Sutherland). Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, všichni Bennetovi v čele s maminkou zavětří šanci na výhodný sňatek. Nejstarší dcera Jane (Rosamund Pike), citlivá a krásná dívka panu Bingleymu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth se zase zamlouvá jeho přítel, pan Darcy (Matthew Macfayden), který ovšem vypadá jako ukrutný snob a navíc má podle všeho prsty v krizi, která později naruší vztah Jane a pana Bingleyho. Je možné jednoho člověka stejně vášnivě nenávidět jako milovat?
Tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves jej nalezl mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem.
Po celosvětovém úspěchu filmu S láskou Vincent se tentokrát dvojice režisérů DK Welchman a Hugh Welchman zaměřila na jedno z nejvýznamnějších děl polské literatury „Sedláci“. Román, za nějž jeho autor W. S. Reymont získal Nobelovu cenu. Ústřední postavou příběhu je krásná Jagna, nemajetná dívka, do které se zamiluje starý a bohatý sedlák Boryna. Přes protesty své rodiny se s ní ožení. Jagna však čelí rozhodnutí, zda je pro ni důležitější spokojený život v blahobytu nebo láska k Antkovi, synovi sedláka Boryny. Bohužel v zemi tradic se lásce nepřeje. Režiséři se ve filmu vrací k polským kořenům a román Władysława Reymonta prezentují široké veřejnosti za pomoci techniky animované malby, která si již díky filmu nominovaném na Oscara S láskou Vincent získala srdce sta tisíců fanoušků po celém světě.
Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor, Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.
Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla.
Vášnivý milostný příběh o skutečném setkání mladé Jane Austenové a Toma Lefroye, který pravděpodobně inspiroval její největší romány. Roku 1795 byl pro mladou anglickou dámu hlavním životním cílem sňatek s bohatým mužem. Jane Austen (Anne Hathaway) však věří na lásku. Ve svých 20-ti letech se konečně setkává s temperamentním mladým Irem Tomem Lefroyem (James McAvoy). Jeho intelekt a opovážlivost ji naprosto uchvátí a Jane brzy nemyslí na nic jiného, než na Toma. Může si ale dovolit odmítnout nabídku k sňatku s vnukem Lady Gresham (Maggie Smith), vzepřít se autoritě svých rodičů a uprchnout před sociálními konvencemi? Díky filmu Becoming Jane můžeme zjistit, že mezi Rozumem a citem a Pýchou a předsudkem se odehrál opravdový životní příběh…
Jean Valjean se dostal na galeje za to, že ukradl kousek chleba pro svou hladovějící rodinu. Díky neúspěšným pokusům o útěk byl z nucených prací propuštěn až po dvaceti letech, v roce 1812, jako skutečný zločinec, který bez skrupulí lže a krade. Sílu změnit svůj osud dala Valjeanovi až neuvěřitelná dobrota starého biskupa, který před policií zapřel jeho loupež. O deset let později je z bývalého galejníka vážený starosta městečka Vigau.
Legendární příběh odsouzeného galejníka Jeana Valjeana (Jean Gabin), který se po propuštění stane váženým a bohatým mužem. Svobodu mu ztrpčuje věčným pronásledováním fanatický policista (Bernard Blier).
William a Sylvie McCordleovi pořádají na svém honosném venkovském sídle sjezd aristokracie různého vlivu a postavení. Každý z přítomných má přiděleného sluhu, který krouží kolem jako žralok ujišťujíc se, že velkomožnému pánovi nic nechybí. Režisér nám detailně představuje každý takový pár a odhaluje jejich před okolním světem ukrývaná tajemství. Dějem pak radikálně zamíchá tajemná vražda, od které příběh nabírá na rychlosti a řítí se k originálnímu, šokujícímu a nepředvídatelnému finiši.
Ovdovělá učitelka Anna (Jodie Foster) podnikla něco, co bylo pro ženu z viktoriánské Anglie naprosto nezvyklé. Rozhodla se odjet se svým synem na dobrodružnou cestu do neznámé země, do Siamu. Chce ji poznat a pokusit se tak navázat spojení dvou odlišných světů. Nechává se zaměstnat jako učitelka početných dětí samotného siamského krále Mongkuta (Chow-Yun Fat). Kultivovaná Anna zprostředkovává svým žákům konfrontaci obou kultur se všemi rozličnostmi náboženství i nesmyslnými předsudky a poznává, že siamský král je muž, který přesně ví, kam chce vést svou zemi a jak vypadá moderní svět. Tak si krásná a emancipovaná anglická učitelka zamiluje nejen exotickou zemi, ale i krále samotného.
Půvabná, chytrá a náramně se sebou spokojená Emma bydlí s ovdovělým otcem. Její milovaná vychovatelka a důvěrnice se provdá za souseda a Emma přemýšlí, jak se teď zabavit. Nebylo by to úžasné dirigovat životy druhým a být dohazovačkou? Nejdříve vezme pod svá křídla Harriet, která by ráda ulovila manžela. Pak přijde na řadu Frank a v plánu jsou další – nikdo si před Emmou není jistý. Velký propletenec vztahů a lidí se pomalu rozjíždí.
Tvůrci v čele s režisérem Shekharem Kapurem si vybrali pro pokračování předchozího snímku Královna Alžběta pro ně nelehké období let 1585-88, kdy panovnice bránila a ubránila Anglii před vojskem úporného katolíka, španělského krále Filipa II., ale kdy také dala popravit svou sestřenici, skotskou královnu Marii Stuartovnu. Film Královna Alžběta: Zlatý věk zachycuje titulní postavu jako sebevědomou, vzdělanou a odpovědnou vládkyni, uvědomující si, co všechno musí pro své životní poslání v zájmu země obětovat, ale i jako náladovou a někdy despotickou ženu, toužící po lásce, která se čas od času nedokáže ubránit pochybnostem, depresím a zoufalství. Kromě politického či mocenského konfliktu se autoři soustřeďují na intimní vztahy mezi tehdy dvaapadesátiletou královnou (tento věk ovšem tvůrci nezdůrazňují), její oblíbenou dvorní dámou a chráněnkou Bess a mořeplavcem, korzárem a básníkem Sirem Walterem Raleighem.
Jemný příběh o posledních letech života Beethovena - jeho vášni, žádostivost, utrpení, jeho lásce a jeho genialismu. Beethoven právě dokončuje devátou symfonii, jeho nejvýznamnější dílo. Je hluchý, nemocný, ve špatných náladách, zpitý a naprosto sám. Lidé ho obdivují a zároveň jím pohrdají, nikdo mu nerozumí a není zde nikdo, kdo by mu pomohl v jeho nejhorších chvílích - až na mladého ctižádostivého skladatele... jeho múzu... strážného anděla... který se objevil v jeho životě. Jejich vztah, nejprve neohrabaný až trapný se brzy změní v opravdové přátelství a vzájemně prospěšné hudební partnerství. Partnerství, které umožnilo premiéru Deváté symfonie a dalo v posledních chvílích Beethovenovi mnoho štěstí a poklidu.
Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna.
Na území kmene Dakotů se objevuje stále víc bílých mužů. Zlatokopové Pat a Chat zde totiž objevili ložiska zlata a náčelník Šedý Medvěd se obává, že to indiánům způsobí velké problémy. Šéf výpravy, pán Bludgeon, dostane ďábelský nápad - nechá bizony jednoduše vystřílet, aby indiáni neměli co jíst a museli odtáhnout jinam. Když indiáni najdou pozabíjené bizony, rozhodnou se z pomsty přepadnout vlak. Proti dobře vyzbrojeným bělochům však mají jen velmi malou šanci. V noci se jim ale podaří aspoň ukrást pušky a munici. Bludgeon zuřivě pátrá po zlatě a neštítí se ani vraždy. V přestřelce zabije Chata a těžce zraní Pata. Náčelníci se poradí a rozhodnou se jednat s bělochy o míru. Jen Bystrooký Sokol zásadně nesouhlasí a chce s bílými dobyvateli bojovat a vyhnat je z jejich území Dakotů...