Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).
V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.
Emocionálně působivý film vypráví příběh osamělého mladíka Cala (Dean) bojujícího o přízeň svého přísného otce a oblíbenějšího bratra Arona.
Blíží se konec války a Němci chvatně opouštějí okupovaná území jižní Francie. Městečko Montauban brzy volně vydechne, ale zatím se po ulicích ještě ozývá střelba a z poražených je cítit vztek a strach. Doktor Julien Dandieu se rozhodne poslat svou milovanou ženu a třináctiletou dceru Claru na venkov, na jejich starý zámeček, stranou od hlavního tahu německých vojsk. Když si ráno přijede pro svou rodinu, čeká ho nevyslovitelná hrůza. A Julien se rozhodne pomstít své blízké.
Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.
V opatství benediktinů došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William z Baskervillu je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci vložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic Adso závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Guiho.
Jackie Brownová je černá letuška, která si přivydělává pašováním špinavých peněz drogového dealera a obchodníka. Je chycena dvěma policejními agenty, kteří ji však slíbí shovívavost, pokud pomůže svého šéfa dopadnout a usvědčit. Jackie, která je na svobodě jen díky kauci svého milence, zosnuje plán, jak najednou získat milionový balík, zbavit se policistů i nepohodlného šéfa, jehož nejčastější replikou je věta: „Řekneš slovo a jseš mrtvá.“ Jenže takový plán má spoustu rizik...
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(
Dva příslušníci pouličního gangu mladistvých Johnny Cade (Ralph Macchio) a Ponyboy Curtis (C. Thomas Howell) se dostanou do sporu s nepřátelským gangem a Johnny jednoho protivníka zabije. Oba chlapci se musí ukrýt před policií, a proto nákladním vlakem odjíždějí na venkov...
Zatrpklá herečka bere role, které jí dohazuje manžel. Ale jenom do chvíle, než potká fotografa, co se do ní zakouká a obsadí ji rovnou do „Richarda III.“
Děj romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově v druhé polovině 19. století. Bathsheba Everdeneová, mladá, emancipovaná žena, hrdě odmítne lásku prostého muže a rozhodne se sama, bez ´tak nezbytné´ mužské pomoci, hospodařit na zděděném statku. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, cílevědomosti i vrozenému šarmu uspěje. Její potřeba lásky a citu však zůstává dlouho nenaplněna. Pak vstoupí do jejího života mladý, pohledný a sebevědomý seržant Frank Troy… Slavný film vznikl na základě stejnojmenné románové předlohy anglického prozaika a básníka Thomase Hardyho. Jedním ze základních témat jeho díla je právě zobrazení venkovského světa, pozvolný zánik pospolitého způsobu života a pronikání vnějšího, dosud cizorodého světa do uzavřené komunity. Film získal nominaci na Oscara za hudbu.
Judd Foxman se právě nachází uprostřed manželské krize, když mu zavolá jeho sestra Wendy, aby mu oznámila, že jejich otec náhle zemřel. Po pohřbu oznámí Foxmanova matka Hilary svým čtyřem dětem, že součástí poslední vůle jejich otce je přání, aby jeho děti strávili jeden týden společně pod jednou střechou. Čtyři sourozenci se proto dočasně stěhují do jejich domova z dětství.
Kdo ví, co hledá americký novinář Jake Geismer (George Clooney) v poválečném Berlíně? Možná klid, možná příběh, ale určitě ne svou dávnou lásku Lenu (Cate Blanchett). Ani stopu tajemství a podvodů, které vedou od Leny k jejímu milenci - mladému ambicióznímu desátníkovi (Tobey Maguire). Stopa pokračuje až k vraždě, o kterou se nikdo nezajímá. Nikdo kromě Jakea. Tři herecké talenty pod vedením Stevena Soderbergha v thrilleru, který vzdává hold filmové atmosféře 40. let a zároveň působí svižným, moderním dojmem filmu noir. „Děsivý i fascinující, skutečná filmová lahůdka“ (Peter Travers, ROLLING STONE).
Oslnivý thriller z přetechnizované civilizace moderního světa zachycuje stejnojmenný klasický román Raye Bradburyho s citlivostí typickou pro 21. století. Snímek „451 stupňů Fahrenheita“ z produkce HBO Films vykresluje svět budoucnosti ve Spojených státech, v němž média vymývají lidem mozky, internetoví roboti kontrolují každodenní běžné činnosti, historie je zkrácena či přepsána a sbory proslulých „hasičů“ se zapojují do televizí přenášených misí zvaných „najdi a znič“ s cílem spálit knihy a postavit jejich zostuzené majitele před soud.