Robert Angier a Alfred Borden spolu soutěžili už od doby, kdy jako mladí kouzelníci začínali. Jejich přátelská rivalita však skončila, když Alfred přišel s trikem, který zanechal všechny diváky včetně Roberta v úžasu. Jak dokázal něco tak úžasného? Tahle otázka Robertovi pořád vrtá hlavou. Mnohem důležitější však je, jak takový dokonalý trik napodobit. Za každou cenu musí zjistit, jaké tajemství Alfred skrývá. Jde tu přece o jeho prestiž…

V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...

Příběh začíná v polovině šedesátých let minulého století v newyorské vykřičené čtvrti Clinton, které ale nikdo neřekne jinak než Hell's Kitchen. Právě zde žila skupinka kluků, kamarádů, kteří se rádi poflakovali po ulicích a vymýšleli lotroviny, sice často kolidující se zákonem, ale v podstatě nevinné a dětské. Jednoho dne se jim však hloupý žertík vymknul z rukou a krádež párkařského vozu nakonec skončila nechtěnou smrtí. A v tu chvíli pro chlapce začala noční můra. Dostali se totiž do nápravného ústavu pro mladistvé, jemuž vládli tvrdou a sadistickou rukou dozorci vedení nejkrutějším bachařem Nokesem. A ten jim udělal ze života peklo. Peklo, na které se nedá zapomenout. Peklo, jehož doživotní následky jde smazat pouze pomstou. A proto také o mnoho let později dochází mezi bývalými přáteli, k tajné dohodě, jejímž cílem je právě rafinovaná a zničující vendeta.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...

Po svém šedesátém čtvrtém vítězném stání dostává ambiciózní mladý jižanský právník Kevin Lomax a jeho žena nabídku, kterou nelze odmítnout. Charismatický šéf exkluzivní právnické firmy v New Yorku John Milton nabízí Kevinovi nové místo a mladí manželé, plní nadějí a ideálů, se stěhují. Avšak namísto závratné kariéry čeká Lomaxe pekelně nebezpečná životní cesta.... jeho šéf je totiž sám ďábel...

17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu

Blízká setkání je ufologický termín, přičemž třetí stupeň znamená setkání člověka s tvory z vesmíru tváří v tvář. V oscarovém snímku Stevena Spielberga, vyhodnoceném jako nejlepší film na téma mimozemšťané a jejich návštěva planety Země, zažije Roy Neary podivnou situaci s neznámým kosmickým plavidlem a zoufale hledá vysvětlení události, již byl svědkem. Setkává se se svobodnou matkou Jullian, která věří, že jejího syna unesli mimozemšťané. Mezitím se mezinárodní skupina vědců v čele s francouzským expertem Claudem Lacombem snaží navázat s mimozemšťany kontakt.

Americký režisér Sam Peckinpah je znám jako tvůrce řady drsných westernových příběhů Jízda vysočinou, Divoká banda, Junior Bonner či působivých dramat Útěk, Ostermanův víkend. Mezi jeho působivé snímky patří také film Strašáci (z roku 1971), k nimž si napsal scénář podle knihy spisovatele Gordona Williamse. Učitel matematiky David přijíždí z Ameriky s mladou manželkou Amy do jejího rodného městečka u pobřeží Anglie. Společně se usadí v opuštěném a poněkud zchátralém domě. Zatímco David zde chce v klidu dořešit své pracovní úkoly, Amy se nudí a hledá každou příležitost ke změně. Proto se také rozhodne pro opravu staré garáže. Mezi stavebními dělníky po letech opět potkává své bývalé nápadníky a nedokáže zcela zapřít svoji frivolnost. Jednoho dne muži pozvou Davida na lov a v jeho nepřítomnosti Amy znásilní... Režisér Sam Peckinpah nabízí zneklidňující studii násilí, skrytého někde hluboko uvnitř mírumilovného jedince, jenž je v určitý kritický okamžik nucen bojovat o holé přežití.

V centru příběhu filmu Zápisky o skandálu jsou dvě ženy, které se díky svým touhám a nečekané zradě ocitnou ve velmi vyhrocené situaci. Celý příběh je i se svými zvraty zaznamenán v deníku Barbary Covett (Judi Dench), despotické a samotářské učitelky na chátrající londýnské střední škole, která své třídě vládne železnou rukou. Žije sama s kočkou Portií, bez přátel nebo lidí, kterým by se mohla s čímkoliv svěřit. V jejím osamělém světě však dojde k zásadní změně v okamžiku, kdy se ve škole setká s novou učitelkou Shebou Hart (Cate Blanchett). Sheba se zdá být přesně tou spřízněnou duší a věrným přítelem, jakého Barbara vždycky hledala. Když se ale ukáže, že má Sheba vášnivý vztah s jedním ze svých mladých studentů (Andrew Simpson), změní se jejich vzájemné přátelství v naprostou nevraživost. Zatímco Barbara vyhrožuje, že odhalí Shebaino tajemství jejímu manželovi (Bill Nighy) i zbytku světa, začínají se dostávat do popředí její vlastní tajemství a temné posedlosti.

Dvě soulské středoškolačky získávají peníze na cestu do Evropy zvláštním způsobem: Jae-young se prostituuje a Yeo-jin jí pomáhá hledat zákazníky. Dívky na tom nevidí nic divného. Jednoho dne se však Jae-young smrtelně zraní. Kamarádka ji sama donese do nemocnice a posléze se rozhodne nabízet své tělo jejím klientům, avšak s překvapivým záměrem, jehož cílem je vykoupení. K dalšímu zlomu v komorním, do sebe uzavřeném příběhu dojde, když dívčin otec, povoláním detektiv, náhodou zjistí, co dělá jeho dcera po škole.

Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Hank Grotowski je bachař pracující v oddělení pro odsouzené na smrt. Pracoval tady už jeho otec a současně tu dělá i syn Sonny. Celá rodina má rasistické sklony, Hankova manželka spáchala sebevraždu stejně jako jeho matka a Hankův vztah s otcem je stejně katastrofální jako se synem. Citově strádající Sonny si nakonec dobrovolně vezme život a Hank okamžitě opouští zaměstnání. Ještě předtím však oba asistují u popravy černošského vězně Lawrence Musgrovea, jenž po sobě zanechává otylého syna a pohlednou manželku Leticii, s níž se Hank náhodou seznámí. Pracuje totiž jako servírka v restauraci, kde se občas stavuje na šálek kávy. Jednou večer ji odveze domů a po pár skleničkách se jejich letmé přátelství zvrhne ve vášnivou romanci. Až ráno se Hank z fotografie dozvídá, s kým měl tu čest. To, že asistoval u popravy jejího manžela, však Leticii raději zamlčí. Je však jen otázkou času, kdy na choulostivé okolnosti nového vztahu přijde sama.

Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...

Předlohou filmu je Pulitzerovou cenou ověnčená rocková opera Rent, novodobá verze klasické Pucciniho opery Bohéma. Film vypráví příběh skupiny umělců snažících se žít (a platit nájem) v New York East Village na konci 80. let. Filmař Mark, jeho bývalá dívka Maureen, lesbička Joanne, muzikant Roger, jeho nová přítelkyně Mimi, počítačový génius Tom - ti všichni svůj život „měří láskou“, snaží se prosadit a zároveň čelit zrádnému světu peněz a epidemie AIDS. Co všechno se vlastně může v životě několika lidí změnit za 525 600 minut, tedy jeden rok?

Tom Ludlow je oporou losangeleské policie, ale pak se stane něco, co zcela otřese jeho pozicí i životem. Když je zavražděn jeho parťák, vynoří se důkazy, jež ze zločinu usvědčují právě Ludlowa. V hlavní roli amerického kriminálního dramatu Keanu Reeves. Skvělé herecké výkony Keanu Reevese, Foresta Whitakera a dalších hvězd jsou hlavní předností tohoto akcí nabitého kriminálního thrilleru, v němž se neústupný policista Tom Ludlow, který léta slouží v Los Angeles, ocitá ve smrtelné síti konspirace a zrady. Tom, který se jen těžce vyrovnal se smrtí své ženy, vždy neúprosně vymáhal spravedlnost. Když je zavražděn jeho parťák, detektiv Washington, Ludlow se vrhne do pátrání po tom, kdo má zločin na svědomí, i když jeho nadřízený si myslí, že jedná příliš ukvapeně. A když se pak vynoří důkazy, jež ze zločinu usvědčují právě Ludlowa, policista pochopí, že jeho vlastní život je v nebezpečí, že nemůže důvěřovat vůbec nikomu a musí bojovat proti všem.

Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.