Poté, co se uznávaný vysokoškolský profesor historie John Oldman rozhodne k nečekané rezignaci na svůj post, schyluje se k rozlučkovému večírku na odlehlé chatě na samotě. Právě na této party chce také profesor svým nejbližším přátelům vysvětlit příčiny zkratkovitého počínání. Jak se ale záhy ukáže, odůvodnění není zdaleka tak prozaické, a už vůbec ne snadno stravitelné. Oldmanova slova všechny zaskočí. Profesor totiž tvrdí, že hlavním důvodem jeho odchodu je nesmrtelnost. Prý je na světě již čtrnáct tisíc let a každých deset roků musí měnit své působiště, aby jej nevypátrali nesprávní lidé. Nikdo mu pochopitelně nevěří, a tak brzy začne intelektuální, emocemi nabitá historiografická přestřelka vedená ve snaze prokázat profesorovu lež. Jenže trhliny nepřicházejí. A všechny dosavadní jistoty se začínají pomalu hroutit.

Před přibližně deseti lety byl svět zničen. Nikdo neví, co se vlastně stalo. Možná šlo o jaderný útok, možná o vesmírnou událost. Miliony lidí zemřely, ať už přímo v důsledku katastrofy, nebo vyhladověním či zoufalstvím z pomalé smrti lidí kolem poté, co se zastavily dodávky energií. Muž a Chlapec jsou na cestě za nadějí, kterou očekávají na jihu, na pobřeží. Veškerý svůj skromný, leč nesmírně vzácný majetek si vezou v nákupním košíku, vybaveném zpětným zrcátkem, aby viděli, zda je někdo nesleduje. Jediným zdrojem radosti jsou pro ně občasné nálezy jídla či pití. Na své pouti se setkávají s množstvím zoufalých přeživších, ať už jde o loupeživé gangy, kanibaly či zloděje. V průběhu filmu také sledujeme retrospektivní náhledy do Mužovy šťastnější minulosti a jeho života s Ženou.

Francouzský dokumentarista Nicolas Vanier putuje po těch nejmrazivějších krajinách jako jsou Sibiř, Laponsko, Aljaška a samozřejmě Kanada, kde podnikl skutečnou bílou Odyseu - 8 600 km přes Aljašku. Na této cestě se setkal s mužem, který ho inspiroval k natočení filmu Poslední traper. Padesátiletý Norman Winther žije se svou indiánskou ženou Nebraskou uprostřed kanadské divočiny. Zdá se, že je poslední, nebo jeden z posledních skutečných traperů. Má své psí spřežení, kterým loví i jezdí pro zásoby. Svůj dům si postavil vlastníma rukama a doufá, že se nebude muset přesunovut dál na sever, aby unikl hlučné civilizaci. Žije v rovnováze jak s přírodou tak sám se sebou. Má svou vlastní filozofii, své zásady. Ve filmu, který je na pomezí dokumentu a hraného filmu, představuje sám se, stejně jako jeho žena i přátelé, s nimiž se setkává jen zřídka. Traper není jen obyčejný lovec, je to (jak praví naučný slovník) potulný lovec lovící kožešinovou zvěř. Takový je Norman Winther.

Steve chce vzít svou drahou polovičku, přítelkyni Jenny, na romantický víkend pryč z města k jezeru Eden. V panenské přírodě plánuje požádat Jenny o ruku. Setkají se tam však s partou mladých teenagerů, kterým se moc nelíbí, že jsou na jejich oblíbeném místě vetřelci. Steve se snaží nejprve o vyjednávání, ale zbytečně. Nebezpečný kolotoč hry o přežití se roztáčí ve chvíli, kdy partička ukradne jeho auto a potyčka skončí smrtí psa jednoho člena gangu. Skupinka v čele s psychopatickým mladíkem se rozhodne pomstít způsobem, který se vymyká normálnímu lidskému chápání. Hra na kočku a myš začíná.

Během recepce na Den nezávislosti je v Seattlu zastřelen senátor Carroll, který kandiduje na prezidenta Spojených států. Mezi přítomnými svědky je mimo jiné televizní reportérka Lee Carterová (Paula Prentissová). Po čase vyjde oficiální vyšetřovací zpráva, podle které nebyl atentát výsledkem nějakého spiknutí, nýbrž dílem jediného vyšinutého muže. Po další době se Lee svěří svému bývalému příteli, novináři Joeovi Fradymu (Warren Beatty), že šest svědků atentátu zahynulo za různých, zdánlivě nesouvisejích okolností. Když se obětí automobilového neštěstí stane sama Lee, Joe pochopí, že nejde o shodu náhod. Na vlastní pěst začne pátrat po okolnostech jednotlivých úmrtí. Musí přitom sám několikrát bojovat o život. Stopy ho zavedou k záhadné společnosti s názvem Parallax, která dodává zájemcům profesionální zabijáky a která zřejmě stojí za vraždami senátora a svědků atentátu...

V nepříliš vzdálené budoucnosti, asi třicet let po konečné válce, prochází pustinami kontinentu, který býval Amerikou, osamělý muž. Všude kolem něj se nacházejí opuštěná města, rozpadající se silnice, sežehlá země – pomníky nedávné katastrofy. Civilizace neexistuje, zákony neplatí. Cesty patří gangům, které jsou schopny člověka zabít kvůli botám, kvůli hltu vody… nebo prostě jen tak. Ale na tohoto poutníka nestačí.

Dobrodružný snímek, který produkoval a zároveň režíroval Cornel Wilde. Snímek vydala společnost Paramount Pictures. Děj se odehrává v jihoafrické savaně a je v něm volně použito zážitků a zkušeností cestovatele a průzkumníka Johna Coltera, jenž zažil pronásledování indiány na americkém západě během osidlování Wyomingu na začátku 18. století. Poté, co si skupina lovců znepřátelí místní domorodý kmen, jsou až na svého průvodce všichni zabiti. Jelikož domorodci průvodce respektují, dají mu šanci, aby se zachránil. Dostane malý náskok a pak se za ním vydají jako za lovnou zvěří...

Admirál Kolčak jenž byl důležitou postavou rusko-japonských válek se později v občanské válce postavil na stranu bílých a po jistou dobu měl dokonce ambice stát se novým vládcem celé Rusi. Film se zabývá nejdramatičtějším úsekem Kolčakova života mezi lety 1915 a 1920, kdy do admirálova života kromě revoluce zasáhla i bouřlivá láska. Kolčak byl zálety proslavený, vzplanutí k přítelově ženě Anně Timirjovové však bylo pro oba osudové. Režisér se ve filmu rovnocenně věnuje oběma konfliktům – vnitřnímu boji aktérů zapovězeného milostného vztahu i revolučním bojům. Prosluněné, galantní milostné scény tak střídají drsné bojové sekvence z bitev černomořské flotily či odporu bělogvardějců na mrazivé Sibiři. Anna Timirjovová, z jejíž perspektivy je příběh vyprávěn, pro lásku ke Kolčakovi opustila zajištěné manželství a po jeho smrti za ni zaplatila sedmatřiceti lety v sovětských věznicích a táborech.

Mladičcí Kevin Bacon a Sean Astin se v roce 1987 setkali v dobrodružném akčním dramatu. První ze jmenovaných zde hraje průvodce Vika, který dostal na starost skupinu městských mládenců, již znají přírodu jen z televize a ze stránek časopisů. Ostatně patří mezi ně i spíše knihomolný Alan v podání Seana Astina. A protože je okolí hor Sierra Nevada skutečně nehostinné, záhy jak dospívající kluky, tak ale i jejich zkušeného vůdce, začne zaskakovat. Samozřejmě, že sem všichni jeli proto, aby se z mladíků stali chlapi, kteří se umějí sami o sebe postarat, ale na lekci, kterou nyní dostanou, je nikdo nikdy nemohl připravit. Raftování bylo tvrdé, ale fajn. Stejně tak lezení po skalách a kempování. Jenže pak se cosi pokazí a už nejde o to, kdo je a kdo není hrdina. Všichni musejí spojit svoje síly, chtějí-li přežít. Právě Vik je totiž zraněn. A bez něho nemají mladíci šanci, stejně jako on bez nich. Začíná dobrodružství, na které se nezapomíná.

Budova Millenium v New Yorku, 102 poschodí, 72 výtahů.... Mark Newman zde pracuje jako mechanik výtahů. Jeden z výtahů se pokazí... na pokraji života a smrti uvízne také skupina těhotných žen... Záhadu kolem poruchy se snaží odhalit ambiciozní novinářka deníku Morning Post. Byla to vůbec náhoda, nebo jen nedbalost?

9 lidí je z neznámých důvodů uneseno a ubytováno v zabarikádovaném domě bez jakékoli možnosti úprku. Jsou sledováni 75 kamerami a po probuzení k nim prostřednictvím mikrofonu promluví neznámý hlas a určí pravidla hry. Poslední přeživší získá odměnu v hodnotě 5 miliónů dolarů. Připravte se, hra začíná.

V rakouských Alpách poblíž hranic s bývalou Jugoslávií natáčí malý filmový štáb televizní reklamu. Hlavní roli v ní mají šílené kousky tří vášnivých snowboardistů a odvážných vyznavačů extrémních sportů, pro které jsou strmé svahy a nebezpečné laviny jen neodolatelnou výzvou k dalšímu měření sil. Skutečný souboj na život a na smrt začíná teprve ve chvíli, kdy hrdinové v horské pustině náhodou natočí tvář hledaného zločince. Banda jeho dokonale vycvičených zabijáků má jasný úkol – zlikvidovat záznam i nežádoucí svědky. Začíná vzrušující honička, ve které musejí protagonisté akčního dobrodružství prokázat své schopnosti ve vysokohorském terénu – na lyžích, na snowboardech, na padácích i raftech. Jako nevšední „sportovní“ náčiní v klání, jehož hlavní cenou je vyhrát vlastní život, využijí také vrtulníky nebo motorky.