Hrdiny vizuálně vytříbeného vyprávění nového filmu Kim Ki-duka jsou dva mladí lidé, jejichž náhodné setkání přeroste ve zvláštní milostný vztah. Mladík Tae-suk vlastní jen silnou motorku, s níž objíždí různé městské čtvrtě a vyhledává prázdné byty. V těch pak stráví nějaký čas. Nají se a na oplátku vypere prádlo a spraví rozbité věci. Snaží se zmizet před návratem majitelů, což se mu ne vždy zdaří. V jedné domněle prázdné vile se setká s týranou manželkou bohatého muže... Kim Ki-duk natočil snímek během velmi krátké doby; nenápadnou formou v něm nabízí osobitou meditaci nad násilím, nespravedlností a krutostí, v níž se převracejí role.

Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Polykač ohně Alex (Denis Lavant) žije jako clochard pod nejstarším mostem Paříže Pont-Neuf. Jedné noci, když se bezcílně toulá městem, potkává tulačku Michéle (Juliette Binocheová). Dívka sice pochází ze „slušné“ rodiny, je malířka, ale stejně žije na ulici. Trpí údajně nevyléčitelnou oční chorobou a hrozí jí oslepnutí. Láska těchto dvou ztroskotanců je tíživě poznamenána jak prostředím, tak Michélinou nemocí.

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…

Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...

V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.

Do vězení přivezou nového trestance, bývalého tříhvězdičkového generála Eugena Irwina (Robert Redford), který je uznávanou osobností. Má si tu odkroutit deset let za vědomé neusposlechnutí rozkazu při bojové misi. Postupně ale při svém pobytu zjišťuje, že velitel věznice plukovník Winter (James Gandolfini) vládne železnou rukou a nevadí mu ani tvrdší zacházení s odsouzenými. Irwin se snaží spoluvězňům pomoci ve znovunalezení své hrdosti a lidské důstojnosti. Vyžaduje to hodně sil i odvahy a cena za to není zanedbatelná.

Nejat patří ke druhé generaci tureckých přistěhovalců do Německa a váží si svého postavení, dosaženého díky vzdělání. Neschvaluje poměr svého otce s prostitutkou Yeter. Názor změní, když se dozví, že otcova přítelkyně posílá do Turecka peníze, aby její dcera mohla studovat. Ženina smrt, zaviněná prchlivostí otce, postaví mezi něj a syna hráz. Muž je odsouzen a Nejat odjíždí do Istanbulu hledat dceru Yeter. Netuší, že Ayten jako politická aktivistka už dříve uprchla před tureckou policií do Německa, kde se spřátelila s německou studentkou Lotte. Když je…

Ricky je lehce psychicky narušený jedinec, který si v životě prožil své. Po propuštění z psychiatrické léčebny se rozhodne jít za svým jediným snem. Touží prožít život po boku Mariny, bývalé pornoherečky, se kterou se zhruba před rokem vyspal, když utekl z léčebny.

Manželka zástupce ředitele věznice je unesena. Únosci požadují, aby z vězení mohl uprchnout jeden z odsouzených. Zástupce ředitele Cipriani připraví útěk vězně a následně si vezme uprchlíka k sobě domů. Se svým problémem se svěří kolegovi, který se okamžitě nabídne, že mu pomůže. Cipriani jede předat uprchlého vězně únoscům své ženy, na předání se však nedohodnou. Ciprianiho kolega se snaží vysledovat, kde únosci ukrývají paní Ciprianiovou. Únosci si ho však bohužel všimnou a zabijí ho. Cipriani zůstavá proti únoscům opět sám.

Slavný thriller s prvky komedie o drsném poldovi a ukecaném vězni, kteří společně pátrají po uprchlém vrahovi. Z vězení utekl nebezpečný trestanec. Odzbrojil detektiva Jacka Catese a jeho pistolí zastřelil dalšího policistu. Jack Cates je však tvrdý polda, který je odhodlán pomstít smrt kolegy za každou cenu. Aby se dostal vrahovi na stopu, rozhodne se "vypůjčit" si z vězení na osmačtyřicet hodin vězně Reggio Hammonda, který by mu mohl pomoci. Vrah se totiž chystá vybrat skrýš s lupem, o který ho Hammond připravil. Přestože jsou zájmy obou mužů zcela odlišné, cíl mají oba stejný, dopadnout uprchlíka. Není to však snadné. Už jen proto, že každý z dvojice pronásledovatelů je zcela odlišný. Jack je málomluvný drsný polda, Reggie lehkomyslný mluvka a hazardní hráč. A tak není divu, že musí přes vzájemné osobní antipatie během pronásledování plného honiček, přestřelek a dalších dramatických situací, nejprve naučit respektovat jeden druhého.

Jamesův trestní rejstřík obsahuje výtržnictví, loupež i napadení, byl usvědčen z prodeje drog, nelegálního držení a používání zbraně a řízení bez řidičského oprávnění. Za posledních osm let ho třikrát poslali do nápravného zařízení. Jamesovi je čtrnáct a mříže, co za ním právě zaklaply, nejsou v pasťáku.

Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?

V dnešním světě existují pro vraždu pouhé tři potřeby: motiv, prostředky...a média. Robert DeNiro a Edward Burns zažívají pořádné horko v akcí nabitém thrilleru o dvou východoevropských zločincích, kteří si uvědomují, že v Americe lze slávu a bohatství s jistotou získat brutálním a mediálně zajímavým činem. Na stopě jim jsou zkušený specialista na vraždy (Robert DeNiro) a mladý vyšetřovatel žhářství (Edward Burns). Pod tlakem spravedlnosti a pod drobnohledem zuřivé bulvární televize jsou oba zataženi do zabijácké hry kočky s myší, v níž se drsné ulice New Yorku mění v bitevní pole.

Vánoce jsou svátky klidu. Rudy to tak cítí. Po letech konečně prochází vězeňskou branou jako svobodný muž. Ovšem kam čert nemůže, nastrčí ženskou. Tato je nejen krásná, ale navíc disponuje agresivním bratrem ve vysokém stupni pošahanosti. Ten se svým kumpánem právě plánuje velkou vánoční loupež. A Rudy má být její důležitou součástí. Tyto Vánoce moc klidné nebudou! A o velké překvapení pod kriminálním vánočním stromem rovněž nebudete ochuzeni.

Karen McCoy byla právě propuštěna z vězení. Snaží se zapomenout na svou minulost bankovní lupičky, chce se usadit a začít znovu. Dojde však k únosu jejího šestiletého synka a jeho únosce se ji snaží vyděračstvím přesvědčit k úplně poslední bankovní loupeži. Karen se tak ocitá v nelehké situaci a jejím spolupachatelem se stává dychtivý, leč nezkušený Val Kilmer. Ona však zosnuje důkladný plán a nakonec všechny obelstí.

Psychologické drama o vězni, který dostává druhou šanci v podobě práce s postiženými lidmi a hlavně naučení s těmito lidmi komunikovat, chápat je a pomáhat jim. I když začátky jsou pro vězně J.T. Blake těžké, postupem času nalézá v sobě ztracený cit a je schopen se stát lepším člověkem… Vynikající drama s Michaelem Ironsidem a Bradem Dourifem v hlavní roli.