Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem v hlavních rolích. Prázdniny v Římě byly nominovány na 10 Oscarů a Audrey Hepburn získala Oscara za svou roli novodobé princezny, která se vzpřela svým panovnickým povinnostem a díky americkému novináři (G. Peck) poznala Řím jako obyčejná mladá dívka.

Kultovní psychologický horor podle románu Iry Levina o křehké Rosemary, jejíž rodící se domácí idyla bere za své v okamžiku, kdy pochopí, že dítě, které nosí pod srdcem, je plodem spiknutí vyznavačů Ďábla ze sousedství na sedmém patře ponuré newyorské budovy The Bramford.

Pozoruhodný americký film s Paulem Newmanem v roli profesionálního hráče kulečníku. Paul Newman má jeden cíl, zvítězit nad slavným biliárovým králem. Maratonský zápas se soupeřem však prohraje a nezbývá mu, než sehnat peníze a najít ztracenou čest a odvahu...(oficiální text distributora)

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova...

Patrick Bateman je mladý ambiciózní finančník, který je tam, kde chtěl být. Žije na Manhattanu, má snoubenku, pracovní postup. Co ho však vede k tomu, stát se krvavým zabijákem, ví jen on sám.

Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Roku 480 př. Kr. perský král Xerxes vedl svou armádu, aby konečně rozdrtila Řecko. Nejvhodnějším obranným postavením byl pro Řeky průsmyk u Thermopyl, jenž k obraně poskytoval prostor velký méně než 4,5 metru. Právě tam se 300 sparťanských vojáků, vedených králem Leonidasem utkalo s obrovskou přesilou… „Bež, poutníče, a zvěstuj Sparťanům, že mrtvi tady ležíme, tak jak zákony kázaly nám.“ – věnování na pomníku padlým v Thermopylské soutěsce.

Muž, který chtěl být někým jiným – lepším, hezčím, úspěšnějším, bohatším. Tom Ripley je chudý newyorský pianista, jehož sny se naplní toho dne, kdy ho bohatý průmyslník Herbert Greenleaf omylem pokládá za spolužáka svého syna a požádá ho, aby Dickieho, který si své prázdniny v Itálii protáhl na neurčito, přivezl domů. Po pečlivé přípravě Tom převezme svou roli a odjede do Amalfi, kde Dickie a jeho snoubenka

Americký režisér Sam Peckinpah je znám jako tvůrce řady drsných westernových příběhů Jízda vysočinou, Divoká banda, Junior Bonner či působivých dramat Útěk, Ostermanův víkend. Mezi jeho působivé snímky patří také film Strašáci (z roku 1971), k nimž si napsal scénář podle knihy spisovatele Gordona Williamse. Učitel matematiky David přijíždí z Ameriky s mladou manželkou Amy do jejího rodného městečka u pobřeží Anglie. Společně se usadí v opuštěném a poněkud zchátralém domě. Zatímco David zde chce v klidu dořešit své pracovní úkoly, Amy se nudí a hledá každou příležitost ke změně. Proto se také rozhodne pro opravu staré garáže. Mezi stavebními dělníky po letech opět potkává své bývalé nápadníky a nedokáže zcela zapřít svoji frivolnost. Jednoho dne muži pozvou Davida na lov a v jeho nepřítomnosti Amy znásilní... Režisér Sam Peckinpah nabízí zneklidňující studii násilí, skrytého někde hluboko uvnitř mírumilovného jedince, jenž je v určitý kritický okamžik nucen bojovat o holé přežití.

V centru příběhu filmu Zápisky o skandálu jsou dvě ženy, které se díky svým touhám a nečekané zradě ocitnou ve velmi vyhrocené situaci. Celý příběh je i se svými zvraty zaznamenán v deníku Barbary Covett (Judi Dench), despotické a samotářské učitelky na chátrající londýnské střední škole, která své třídě vládne železnou rukou. Žije sama s kočkou Portií, bez přátel nebo lidí, kterým by se mohla s čímkoliv svěřit. V jejím osamělém světě však dojde k zásadní změně v okamžiku, kdy se ve škole setká s novou učitelkou Shebou Hart (Cate Blanchett). Sheba se zdá být přesně tou spřízněnou duší a věrným přítelem, jakého Barbara vždycky hledala. Když se ale ukáže, že má Sheba vášnivý vztah s jedním ze svých mladých studentů (Andrew Simpson), změní se jejich vzájemné přátelství v naprostou nevraživost. Zatímco Barbara vyhrožuje, že odhalí Shebaino tajemství jejímu manželovi (Bill Nighy) i zbytku světa, začínají se dostávat do popředí její vlastní tajemství a temné posedlosti.

Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...

Oscarový režisér Roman Polanski a scenárista Ronald Harwood společně oživují klasický román Charlese Dickense o mladém sirotkovi, který se přimotá k partě kapsářů. 19. století, Londýn. Oliver Twist osiřel v raném věku a nyní musí žít v chudobinci, který řídí odporný pan Bumble. Již tak skromné denní příděly chlapců jsou jeho zásluhou ještě tenčí. Zoufalý, přesto však rozhodnutý Oliver uprchne a splyne s davy v ulicích Londýna. Nemá v kapse ani penny, je sám… Fagin, šéf místních malých kapsářů, ho však vláká do světa zločinu. Oliverova záchrana od laskavého pana Brownlowa je pouze začátkem řady dobrodružství, která jsou příslibem lepšího života. Snímek byl natáčen v České republice (Praha, Ateliery Barrandov, okolí Berouna, Žatec).

Osmatřicetiletý Will je typický londýnský playboy. Je bohatý, svobodný, bezdětný a bezstarostný. Ale jen do chvíle, než mu jedna z bezpočtu přítelkyň, které až dosud střídal ve svižném tempu, dá "kopačky". A víte proč? Kvůli svému dítěti. Právě tato nová a zcela nepochopitelná zkušenost přivede Willa do nedotčeného "loviště", a tím je Sdružení osamělých rodičů, kde jsou téměř výhradně svobodné či rozvedené ženy. Právě díky Susie, té nejatraktivnější, se Will jedné neděle seznámí s Marcusem. Je to divný kluk a ještě podivnější je jeho matka Fiona.

Příběh výjimečnými schopnostmi nadaného mimozemšťana, jenž v lidské podobě zkoumá možnosti, jak lze naši planetu kolonizovat. Má totiž jednu velkou přednost z větší části ji pokrývá voda; na mimozemšťanově domovské planetě se totiž potýkají se zničujícím suchem a vedrem. Kromě toto, že se po celý film nikdy neusměje, není na něm nic podezřelého, dokonce se zamiluje, ale přesto je od počátku kýmsi sledován. Svou misi však nedokončí, po sérii drastických zážitků končí jako zničený alkoholik bez vlastní vůle... Ač tento snímek spadá žánrově mezi sci-fi, výrazně omezuje jakékoli spektakulární prvky a soustřeďuje se na pobyt záhadného cizince na Zemi, na jeho přítomnost mezi lidskou populací. Hrdina rezignovaně říká, že se jednání lidí nediví; ani na jeho planetě by se k cizinci odjinud nechovali jinak, natož lépe.