Útěk do divočiny je inspirován skutečným příběhem Christophera McCandlesse, mladého muže, který opustil svůj pohodlný život, aby okusil svobodu. Všechny své dosavadní úspory věnoval charitě a s minimální výbavou a přípravou vyrazil napříč Spojenými státy na Aljašku, kde chtěl vyzkoušet život v divočině.
Los Angeles, březen 1928. Je svěží sobotní ráno a v útulném domku na předměstí se svobodná matka Christine Collins před odchodem do práce loučí se svým devítiletým synem Walterem. Netuší, že ho možná vidí naposledy. Po návratu z práce totiž čelí asi největší noční můře každého rodiče - zmizení dítěte. Navzdory usilovnému pátrání státních orgánů se nepodaří zachytit jedinou stopu ztraceného chlapce. Uběhne pět měsíců a najednou, jako blesk z čistého nebe, udeří šťastná novina. Walter se našel a losangeleská policie, která si potřebuje napravit pošramocenou pověst, zaviněnou četnými skandály, ho s velkou pompou před zraky novinářů předává přešťastné matce. Moment nadšení záhy vystřídá další vlna zoufalství. Nalezený chlapec není její Walter. Policie, která nechce přijít o kladné body, ale trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter Collins a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží...
Příběh o tom, jak novodobí vizionáři Bill Gates a Steve Jobs změnili svět. Na počátku digitálního věku stáli dva géniové Bill Gates a Steve Jobs, vizionáři, kteří rozpoutali nesmlouvavý závod rozvoje technologií, souboj titánů v podobě firem Microsoft a Apple Computers. Od vysokoškolských kolejí až po křesla v ředitelských pracovnách jejich život nikdy neprovázela nuda, ani to nebyla žádná selanka. A nechyběl v něm ani humor.
Poslední týdny Frankensteinova otce, režiséra Jamese Whalea. Nemocný Whale žije osaměle se svojí hospodyní Hannou a při pokusech malovat bezmocně sleduje, jak ho se zdravím opouští i jeho umělecká tvořivost. Potřebný vzruch do posledních týdnů jeho života přináší mladý zahradník Clayton Boone, který zprvu netuší nic o starcově filmové minulosti ani o jeho sexuální orientaci.
Wimbledon, 1980. Nejdeštivější léto desetiletí. Svět se těší, až uvidí tenisovou jedničku Björna Borga obhajovat svůj pátý titul Wimbledonu. Jen málokdo zná drama v zákulisí: v pouhých 24 letech je Borg blízko konci, uštvaný a svíraný úzkostí. Jeho 20letý vyzyvatel John McEnroe se rozhodl nahradit svého bývalého hrdinu na trůnu Wimbledonu. Borg/McEnroe je příběh o ceně úspěchu. Nejlepší světoví hráči tenisu jsou uvězněni vlastní kariérou. Oba sportovci jsou neustále tlačeni proti sobě komerčním tenisovým průmyslem: jako protiklady postav „lce Borg“ a „Superbrat“. Rivalové jsou nuceni si přiznat během Wimbledonu 1980, že jediný, kdo chápe čím si prochází, je jejich největší nepřítel.
Americká herečka Frances Farmerová (1914-1970) patřila k nejrozpornějším zjevům Hollywoodu 30. a 40. let. Její kariéra měla strmý vzestup a po krátké době také stejně prudký pád, neboť Frances Farmerová nebyla ochotna podřídit se požadavkům tehdejší komerční tvorby. Spíš než po laciném pozlátku filmové slávy toužila po úspěchu na jevišti, ale to se jí podařilo jen částečně. Z 15 filmů, jež natočila, odolal zubu času prakticky jediný - Děvče z baru (1936) Howarda Hawkse a Wiliama Wylera.
Son of God je převyprávění Nového zákona, převážně putování Božího syna Ježíše Krista a jeho učedníků, od panenského početí panny Marie, Ježíšových prvních zázraků a získávání tisíců následovníků, až po Spasitelovo ukřižování, následné zmrtvýchvstání a zakládání křesťanské církve Pavlem z Tarsu.
Delft, Nizozemsko, 1665. Po otcově oslepnutí přichází sedmnáctiletá Griet do města, aby přijala místo služky v domě malíře Johannese Vermeera. Vnitřně osamělý umělec brzy objevuje, že plachá služebná má nejen cit pro barvy a kompozici, ale že dokáže chápat i jeho složitý vnitřní svět. Hodiny společně strávené v malířově ateliéru se mění ve vzácný čas prodchnutý mlčenlivým souzněním. Mezi Griet a umělcem vzniká křehký vztah, který malířova rodina - především jeho žárlivá, majetnická a věčně těhotná manželka Catharina - nemůže nevycítit. Griet však zaujme i Vermeerova bohatého intrikánského mecenáše van Ruijvena, který malíře donutí, aby dívku namaloval. Začíná vznikat jeden z nejobdivovanějších a nejtajemnějších obrazů světa Kameraman filmu Eduardo Serra získal Cenu Asociace losangeleských kritiků a ocenění na MFF v San Sebastiánu, kde režisér Peter Webber získal cenu C.I.C.A.E. Film byl nominován na Cenu Alexandera Kordy za nejlepší britský titul roku.
Na Slovensku často a rádi vzdávali čest těm vojákům, kteří odmítli sloužit fašistickému režimu a postavili se proti němu. Také nadporučík Kukorelli odmítal lákavou kariéru letce, naopak pomáhal odbojářům a posléze se zúčastnil Slovenského národního povstání.