Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

Spolupráce Davida Leana s Noelem Cowardem vyvrcholila snímkem Pouto nejsilnější, který patří k nejslavnějším britským filmům poválečné historie a také k nejkrásnějším romancím vůbec. I zde byla předlohou divadelní hra, respektive jedna z devíti jednoaktovek, které Coward napsal v polovině 30. let a které nesly souhrnný název Tonight at 8.30 (Dnes večer o půl deváté). Sotva hodinová hra o náhodném setkání a neočekávaném milostném vzplanutí dvou zadaných lidí středního věku se původně jmenovala Still Life (Tichý život) a celá se odehrávala v pěti scénách v jediném nádražním bufetu. Lean stejně jako v případě Rozmarného ducha příběh z této kulisy vyvedl, ovšem tentokrát mělo jeho ryze účelové filmařské řešení i další důvod.

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Mediální magnát William Parrish si užívá života plnými doušky. I pro něho i však jednoho dne příjde Smrt. Ta mu ale udělá zcela vyjímečnou nabídku – časový odklad za možnost přiučit se něco o lidech. V podobě sympatického světlovlasého mladíka, který si říká Joe, tak Smrt vstoupí nejen do Parrishova života, ale i do života jeho krásné dcery. Tím, že se dívka do Joea zamiluje, se vše mění. Smrt v lidském těle poznává, co je to láska a hrozivá osudovost budoucnosti náhle dostává pro všechny nový rozměr.

Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(

Příběh se odehrává v 50. letech 20. století v prostředí londýnské vysoké módy. Hlavní postavou je módní návrhář Reynolds Woodcock (Daniel Day-Lewis), který spolu se svou sestrou Cyril (Lesley Manville) patří mezi prominenty módního světa. Obléká členy královské rodiny, či filmové hvězdy. Jako uznávaný a bohatý starý mládenec nemá nouzi o ženskou pozornost, ale jeho v pevných kolejích zaběhnutý život naruší setkání s celkem obyčejnou mladou ženou Almou (Vicky Krieps).

Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.

Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon.

Majitel malého bistra Tom Stall si poklidně žije se svou manželkou, právničkou Edie, a jejich dvěma dětmi na malém městě Millbrook ve státě Indiana. Jediná noc však navždy změní jejich životy. Tom se stane mediálním hrdinou poté, co zneškodní dva brutální vrahy, kteří přepadli jeho podnik. Snaží se vrátit zpět ke svému obyčejnému životu, ale marně. Náhlá sláva přitahuje nežádoucí pozornost okolního světa a přivádí k němu záhadného muže Carla, který tvrdí, že Tom není tím, za koho se vydává. Vztah jeho rodiny je vystaven zkoušce a oni jsou najednou nuceni řešit vzájemné vztahy, které se pod vlivem okolností začnou pomalu hroutit. Tom si je vědom toho, že musí bojovat nejen o svůj život, ale i o život své rodiny.

Kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkeye, je s kapitánem dr. Augustusem Bedfordem Forrestem, přezdívaným Duke, převelen do mobilní armádní chirurgické nemocnice MASH 4077. Nemají vůbec vojenskou morálku, neuznávají armádu a rádi si dělají legraci. Ožralství není u nich nic neznámého a sestry si u nich namohou být jisté. Ani jejich velicí plukovník dr. Henry Braymore Blake, ani úředník jednotky desátník Walter Evžen O'Reilly zvaný Radar si s nimi nevědí rady. Přidá se k nim ještě Piercův kamarád kapitán dr. John Francis Xavier McIntyre zvaný Trapper. A ještě pozlobit vrchní sestru majora Margaret O'Hulihanovou, oblíbenou to Šťabajznu, Hrma i poručíka Dishovou a také kněze jednotky Johna Francise Patrika Mulcahyho.

Portrét manželského svazku začíná v okamžiku, kdy se student práv na Harvardu Oliver Rose, seznámí na aukci uměleckých předmětů se studentkou tělocviku Barbarou. Je z toho velká láska a později téměř ideální manželství. Počáteční zamilovanost se však v běhu všedních dnů a v honbě za kariérou a penězi vytrácí a po sedmnácti letech dospěje do stádia, kdy má Barbara pocit, že pokaždé když vidí svého muže, má chuť ho praštit do obličeje...

Na první pohled obyčejní manželé John a Jane Smithovi si pět (nebo šest) let užívají poklidného, až trochu nudného společného života. Pak se ale provalí pravda! Aniž by to o sobě navzájem věděli, oba jsou ve skutečnosti dobře placenými nájemnými zabijáky, kteří ale pracují pro konkurenční organizace. A teď zjišťují, že se navzájem stali svými příštími terči. V tu chvíli se jejich utajované životy střetávají s legrační, třaskavou směsí zlomyslného humoru, potlačovanou vášní, nonstop akcí a špičkovou výzbrojí a oba tak úplně mění význam hesla: "Dokud nás smrt nerozdělí!"