James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.
Dva vojáci z americké základny Guantanamo Bay na Kubě jsou obviněni z vraždy svého kolegy. Případ se zdá nadmíru jasný. Vojenská prokuratura svěří obhajobu obou obviněných poručíku Kaffeemu, mladému ambicióznímu právníkovi, který proslul mimořádně rychlým mimosoudním vyřizováním svých případů. Kaffee chce svým klientům doporučit, aby se přiznali a vymoci jim co nejnižší trest. Kapitán Gallowayová, pověřená dohledem nad celým případem, je však jiného mínění. Domnívá se, že oba obvinění pouze vykonali rozkaz svého velícího důstojníka. Víra ve vlastní profesionální schopnosti a fakt, že jeho dohližitelem je krásná mladá žena, přesvědčí Kaffeeho, aby se pokusil o nemožné. Rozhodne se dokázat nevinu obžalovaných i proti jejich vůli. Ví, že podstupuje nesmírné riziko. Musí sehnat potřebné důkazy a především se otevřeně postavit veliteli základny Guantanamo, plukovníkovi Jessepovi, člověku s bezchybným vojenským rejstříkem a styky na nejvyšších místech
Zkušený režisér Michael Mann dobře ví, že kombinace horizontálních a vertikálních záběrů shora se nejlépe hodí k charakteru městského urbanismu, který tak bravurně reprezentuje právě akční thriller Collateral. Jak je u Manna zvykem, staví celý film na bipolárním modelu dvou hlavních postav (model známý z Nelítostného souboje atd.), které svede osud či náhoda dohromady a kteří pak tvoří kostru děje. Jejich vztah záhy přeroste v cosi hlubšího a zásadnějšího, což je asi největší devizou všech jeho snímků, které pak stojí v ostrém kontrastu s bezduchou většinou filmů akčního žánru. Nejenom střet dvou odlišných světů, ale i výstižně předvedená anonymní strnulost spícího Los Angeles, megapole, v němž má člověk skutečně tak bezvýznamné postavení, že jeho smrt se v běhu města absolutně nijak neprojeví. Tohle civilizační odcizení městského způsobu života (o němž mluví postava nájemného vraha Vincenta) se dá vnímat jako ústřední myšlenková osa filmu.
Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Ústřední hráči příběhu tvoří známý milostný trojúhelník, jehož potenciální přítomnost provází většinu manželských soužití od nepaměti. Nová žena v životě ženatého muže znuděného stereotypem a zdaleka už ne tolik překypujícího láskou k choti, které to kdysi před Bohem slíbil. Přidejte k tomu úpěnlivou sexuální potřebu a touhu po novém těle a vyjde vám, že Brad je v tom se Sarah až po uši. A jeho manželka Kathy přitom trpělivě vychovává doma jejich potomka a na manželovy pozdní příchody z práce nahlíží stále s neskrývanou důvěrou v oku. Brzy se však o Ní doslechne a nic už není jako dřív...
Imperátor Ping, hlava dynastie Tang, vládce Číny desátého století, spalován neskonalou láskou i nenávistí vůči své ženě Phoenix rozehrává tragédii, která zasáhne každého člena královské rodiny. Panovník ví o skrývaném vztahu své ženy a jeho syna z prvního manželství prince Wana. Pronásledován stínem nevěry, panovník pomalu zabijí svou ženu jedem. Schyluje se k finálnímu boji. Na jedné straně císař, ovládaný pomstou, na druhé straně císařovna, bojující o holý život. Mezi nimi stojí tři synové, tři princové, kteří se musejí rozhodnout na čí stranu se přiklonit. Bolest a ztráta milovaných však čeká na každého z nich...(oficiální text distributora)
Píše se rok 1962, Baltimore, USA. Obtloustlá středoškolačka Tracy Turnblad (Nikki Blonsky) navzdory svým nepřehlédnutelným tělesným rozměrům miluje tanec a sní o tom, že se stane hvězdou televizní taneční show Cornyho Collinse (James Marsden). Na cestě za splněním svého snu ji sice podporuje otec Wilbur (Christopher Walken), ale Tracy musí překonat řadu překážek, které nesouvisejí jen s jejími tělesnými proporcemi: počáteční odpor své podobně tělnaté matky Edny (John Travolta) nebo nenávist televizní producentky Velmy (Michelle Pfeiffer) a její protěžované dcery. Tracy pak dokonce začne bojovat i s rasovou segregací, která ve společnosti vládne.
Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).
Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...
Paříž ve Francii během první světové války. Zatímco na bojištích denně umírají tisíce vojáků, Henri Landru, zdánlivě spořádaný obchodník s nábytkem, ženatý a otec čtyř dětí, neúnavně živí svou vlastní zlověstnou továrnu na smrt.
Evan Hansen, středoškolák trpící sociální úzkostí, se nechtěně zaplete do lži poté, co si rodina spolužáka, který spáchal sebevraždu, splete jeden z Hansenových dopisů s dopisem na rozloučenou jejich syna.
Televizní film vznikl v brněnském studiu v roce 1972. Scénář napsal režisér Rudolf Růžička na motivy nedopsané hry Maxima Gorkého "Jakov Bogomolov". Příběh je situován do prostředí ruské šlechty na počátku 20. století. Postavy aristokratů se ve svých bezstarostných životech nudí a hledají rozptýlení. Neuvážená snaha o vytržení ze stereotypu ale jen zkomplikuje mezilidské vztahy.