Robert Angier a Alfred Borden spolu soutěžili už od doby, kdy jako mladí kouzelníci začínali. Jejich přátelská rivalita však skončila, když Alfred přišel s trikem, který zanechal všechny diváky včetně Roberta v úžasu. Jak dokázal něco tak úžasného? Tahle otázka Robertovi pořád vrtá hlavou. Mnohem důležitější však je, jak takový dokonalý trik napodobit. Za každou cenu musí zjistit, jaké tajemství Alfred skrývá. Jde tu přece o jeho prestiž…

Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa, osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta.Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. V tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, se pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty - láska, naděje, pospolitost, víra, ambice a dokonce i pouto mezi otcem a synem - ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy...

Malé přímořské městečko 30. let minulého století je obrazem Felliniho rodného Rimini. Ve volném toku vzpomínek a asociací se režisér v jednotlivých epizodách vrací do dob svého dětství a dospívání. Po velkorysém obrazu slavného a velkého města ve filmu Roma, který natočil o rok dříve, se v Amarcordu vrací do důvěrnějšího prostředí malého městečka zalidněného ve své jedinečnosti a bizarnosti nezapomenutelnými postavami. Hrdina filmu Titta nám představuje na pozadí čtyř ročních období svůj malý svět – svéráznou rodinu v čele s otcem a jeho odbojným přístupem k fašistickému režimu, bláznivého strýce Tea, spolužáky z gymnázia, kadeřnici Gradiscu (Štěstíčko) i převyvinutou trafikantku.

Skutečný příběh o děsivém, osamělém světě ticha a tmy sedmileté Helen Kellerové, která od dětství nikdy neviděla oblohu, neslyšela hlas své matky ani nevyjádřila své nejniternější pocity. Pak přijíždí Annie Sullivanová, dvacetiletá učitelka z Bostonu. Annie, která teprve nedávno získala zpět svůj vlastní zrak, osloví Helen silou doteku, jediného nástroje, který mají společný, a vede svou odvážnou žačku na zázračnou cestu od strachu a izolace ke štěstí a světlu.

Paříž, 1900. Byl jeden hoch, zvláštní, okouzlený hoch, smutný pohled měl, byl však velmi moudrý, jednoho zázračného dne potkali jsme se na cestě záhadné a při tom, jak jsme si o mnohém povídali, o bláznech a králích, tak mi pověděl: To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a v lásce být milován. Moulin Rouge. Noční kabaret. Tančírna a bordel. Jeho majitelem byl Harold Zidler. Království nočních rozkoší. Nejkrásnější ze všech tam byla žena, kterou jsem miloval. Satine. Byla kurtizána. Prodávala mužům svou lásku. Říkali jí jiskřivý diamant. Byla hvězdou. Žena, kterou jsem miloval, je mrtvá. Je tomu rok, co jsem přijel do Paříže. Nevěděl jsem nic o Moulin Rouge, Haroldu Zidlerovi ani Satine. Svět žil bohémou a já přijel z Londýna. Na vršku poblíž Paříže stála vesnice Montmartre. Byl to bohémský svět, hudebníci, malíři, spisovatelé. Říkalo se jim děti revoluce. Ano, měl jsem žít bez halíře a měl jsem psát o pravdě, kráse, svobodě a o tom, v co jsem věřil nejvíc ze všeho. O lásce.

Bratři Earpové ženou stádo dobytka do Kalifornie. Po cestě odmítnou nízkou finanční nabídku starého Clantona na jeho odkoupení a na pár hodin se zastaví se v městečku Tombstone. Když se v noci vrátí zpět, jejich stádo je pryč, na místě nacházejí pouze těžce zraněného nejmladšího bratra Jamese. Proto Wyatt Earp přijímá ve městě místo šerifa, které je mu nabídnuto. S ním tu zůstávají bratři Morgan a Virgil, aby společně našli vrahy Jamese a zloděje svého dobytka. Na nového šerifa navíc čeká setkání se známým stárnoucím pistolníkem Docem Hollidayem, za nímž přijíždí půvabná Klementina... Film natočil klasik americké kinematografie režisér John Ford (který zaujal i svými dalšími westerny Přepadení, Fort Apache, Měla žlutou stužku, Rio Grande, Muž, který zastřelil Liberty Valance a Podzim Cheyennů). Ten příběhu z Divokého západu vtisknul zcela nový dech a působivost. Pod jeho vedením úlohu Wyatta Earpa ztvárnil Henry Fonda, který zde předvedl jeden z vrcholů svého hereckého umění.

Humor, romance, krása i svébytnost irského venkova plní příběh amerického boxera, který se vrací na počátku 20. let minulého století ke svým kořenům. Do filmu, který bývá řazen mezi nejlepší technicolorové produkce všech dob, se prolíná i nostalgické vyznání režiséra Johna Forda k zemi jeho předků.

Film se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka – druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Jejich domovem je čtvrť Five Points – jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí. V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona. Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher.

Film se odehrává na konci 60. let na dánském venkově. Jedenáctiletý Fritz nastupuje do nové školy, kde vládne ředitel tyran. Bojí se ho nejen děti, ale i učitelé. Fritz se však záhy díky žertu spolužáků ocitne v ředitelně. Vrací se s natrženým uchem. Jeho rodiče se vydají do boje se školou, ale nemají žádnou podporu v okolí. Pouze nový Fritzův učitel, (Anders W. Berthelsen) který se řediteli snaží postavit netradiční výukou v hodinách hudební výchovy, jim v tom pomáhá. Fritz se pro změnu vzhlédl v osobě Martina Luthera Kinga, a tak jeho boj proti řediteli dostává i hlubší rozměr. Rodičům se po počátečních problémech povede dosáhnout předvolání ředitele před školní radu. Nicméně rozhodnutí závisí na jediném svědkovi, který může říci, jak to bylo. Nastává však nečekaný zvrat, a už zbývá jen jediný způsob, jak se domoci spravedlnosti…

Americký režisér Sam Peckinpah je znám jako tvůrce řady drsných westernových příběhů Jízda vysočinou, Divoká banda, Junior Bonner či působivých dramat Útěk, Ostermanův víkend. Mezi jeho působivé snímky patří také film Strašáci (z roku 1971), k nimž si napsal scénář podle knihy spisovatele Gordona Williamse. Učitel matematiky David přijíždí z Ameriky s mladou manželkou Amy do jejího rodného městečka u pobřeží Anglie. Společně se usadí v opuštěném a poněkud zchátralém domě. Zatímco David zde chce v klidu dořešit své pracovní úkoly, Amy se nudí a hledá každou příležitost ke změně. Proto se také rozhodne pro opravu staré garáže. Mezi stavebními dělníky po letech opět potkává své bývalé nápadníky a nedokáže zcela zapřít svoji frivolnost. Jednoho dne muži pozvou Davida na lov a v jeho nepřítomnosti Amy znásilní... Režisér Sam Peckinpah nabízí zneklidňující studii násilí, skrytého někde hluboko uvnitř mírumilovného jedince, jenž je v určitý kritický okamžik nucen bojovat o holé přežití.

Paul, unavený válečný fotograf se vrací do rodného města na vzdáleném Novém Zélandu, právě když zemřel jeho otec. Musí se vyrovnat s tím, co po sobě zanechal. S překvapením také nalézá šestnáctiletou Celii, dceru své první lásky, která touží po světě za hranicemi svého malého města.

Filmové putování časem od doby narození Oscara Wilda v Dublinu roku 1854, přes Londýn let sedmdesátých, až do New Yorku roku 1984. Vzpomínky, fantazie, hudba. Jistě, můžeme si myslet, že jde o muzikál, ale ne nepodstatný je i příběh, se všemi fantaziemi, divokostí, roztodivnými týpky, ale v neposlední řadě je to i rekostrukce, je to fantasmagorie o někom, kdo mohl existovat, jsou to skutečné rozhovory s neskutečnými lidmi. Je to atak na city a obrazotvornost.

Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna.